Český a slovenský nákup BVP CV90 jsou dosti odlišné. Zadáním, průběhem i dosavadními výsledky

Český a slovenský nákup BVP CV90 jsou dosti odlišné. Zadáním, průběhem i dosavadními výsledky
Autor fotografie: foto: BAE Systems|Popisek: BVP CV90
14 / 02 / 2023, 11:00

Český tendr na pásová BVP označilo v minulosti mnoho politiků za překombinovaný. "Tendr se dostal do složité situace, za kterou je odpovědno stávající vedení ministerstva obrany, civilní i vojenská část. Mám pocit, že tato akvizice je od počátku překombinovaná," uvedla Jana Černochová (ODS) v roli kandidátky na ministryni obrany 20. listopadu 2021 v rozhovoru pro iDnes. A v létě jej pak skutečně podle doporučení analýzy zpracované právní kanceláří zrušila. Jen o několik týdnů dříve vybralo své řešení v podobě vozidel CV9035SK Slovensko. Vláda ČR po zrušení tendru pověřila MO jednáním se Švédskem o nákupu vozidel od stejného výrobce a na konci srpna pak ministerstva obrany obou zemí podepsala deklaraci o spolupráci při pořizování a provozu pásových BVP.

"Konkrétně to znamená koordinování postupu při pořízení a také následném provozování pásových bojových vozidel pěchoty CV90 v mnoha oblastech – technické, průmyslové nebo právní. Deklarace nám do budoucna dává lepší možnosti spolupráce, výroby a vývoje náhradních dílů, společného výcviku, sdílení kapacit a schopností. Posilujeme tím svou obranyschopnost. A také to povede k postupnému snížení provozních nákladů," komentovala podpis deklarace v srpnu 2022 ministryně obrany Jana Černochová.

Za výhodu to považuje i slovenské ministerstvo obrany. Pořízení stejného typu vozidla Českou republikou by podle představ ministra Jaroslava Nadě (v současné době v demisi) mělo mít pozitivní dopad na konečnou cenu slovenské zakázky: "Součástí smlouvy je i klauzule o možné změně konečné částky ve smyslu množstevní slevy," řekl v srpnu při podpisu deklarace.

Slovensko svůj projekt zahájilo mnohem později než Česká republika. Český tendr byl vypsán v březnu 2019, jeho harmonogram byl mnohokrát upravován a ve velkém finále těsně přes sněmovními volbami v roce 2021 ministerstvo pod vedením současného předsedy výboru pro obranu Lubomíra Metnara (za ANO) vyhodnotilo podané nabídky jako nevyhovující a vyřadilo je. Tři světové zbrojovky, GDELS, Rheinmetall ani BAE Systems se podle českého ministerstva nedokázaly úspěšně vypořádat se všemi přibližně 9000 položkami, které měla jejich nabídka obsahovat.

Slovensko začalo s výběrem až na jaře roku 2021, v květnu 2022 publikovalo MO SR obsáhlou studii proveditelnosti, podle níž bylo nejvhodnějším řešením švédské vozidlo CV90 s 30mm kanónem; rozhodnuto však bylo o verzi vyzbrojené kanónem ráže 35 mm, byla informována vláda, ministr Naď byl pověřen vyjednáním smlouvy se Švédskem, a ta byla podepsána 12. prosince, přibližně rok a půl od zahájení celého projektu. Shodou okolností tři dny po termínu, který české ministerstvo stanovilo švédské agentuře FMV pro podání nabídky. Tento termín pak byl několikrát posunut a MO ČR stále švédskou nabídku nemá.

Zcela odlišný průběh obou projektů naznačuje, že provázat je a najít v jejich rámci místa, na kterých by mohly obě země a společnosti českého a slovenského obranného průmyslu spolupracovat, bude velmi obtížné. Mimo soutěž můžeme připomenout slavnostní podpis jiného dokumentu: 24. dubna 2014 podepsal tehdejší ministr obrany Martin Stropnický se svým slovenským kolegou Martinem Glváčem prohlášení o spolupráci. "Promýšlíme a hovoříme o tom, jak bychom mohli společně postupovat v akvizicích, protože ta varianta se nabízí a byla by efektivnější pro obě země," řekl tehdy Stropnický.

V případě BVP ovšem žádný společný postup zahájen nebyl, jakkoli ozbrojené síly obou zemí čelily velmi příbuznému problému zastarání těžké obrněné techniky, a obě potřebují prakticky ve shodném čase přezbrojit mechanizovanou brigádu těžkého typu. A zcela nulová byla v tomto ohledu také spolupráce v rámci zemí V4, kde Polsko řeší přezbrojení své mechanizované pěchoty vlastním typem vozidla, a Maďarsko, ještě rychleji ne Slovensko, pořídilo německá vozidla KF41 Lynx od společnosti Rheinmetall, přičemž první již jsou zařazována do výzbroje jeho armády. Spolupráce mezi ČR a SR byla deklarována až poté, kdy obě země svou cestou a shodou okolností dospěly k příbuznému řešení.

Výchozí zadání se liší nejen zřejmou komplexitou českého přístupu ("překombinovaný tendr"), ale také tím, že slovenská akvizice je rozdělena do dvou fází (152 a 71 vozidel), má jiné složení jednotlivých variant. OSSR má zájem o devět variant včetně samohybného minometu, AČR o sedm variant, shodných ve svém určení pro obě země je jen pět - bojová, velitelská, průzkumná, vyprošťovací a ženijní, přičemž v základní bojové variantě je významný rozdíl v ráži hlavní zbraně.

"Já se obávám, že ta spolupráce bude minimální," řekl na začátku ledna v Podcastu SM prezident AOBP Jiří Hynek. Řekl, že informaci o podepsané deklaraci o spolupráci kvitoval velmi pozitivně. "Jsem přesvědčen, že je to potřeba, a přesto Slováci mají smlouvu podepsánu, my ji podepsánu nemáme, a když se to takovým způsobem podepíše, tak ta spolupráce pak bude minimální. Je potřeba skutečně udělat společný nákup, společnou akvizici."

Na 21. schůzi výboru pro obranu se na česko-slovenskou spolupráci ptal také Lubomír Metnar. První náměstek ministryně obrany František Šulc mu odpověděl: "Memorandum se Slovenskem vedlo k tomu, že jsme koordinovali kroky, vyměnili jsme si informace týkající se jednak samotného vyjednávání, sledovali jsme přístup v oblasti technické specifikace tak, aby vznikla synergie. A mj. díky tomuto přístupu se počet vozidel ve verzi MkIV zvýší o nějakých 150 na 360 vozidel pro Česko a Slovensko, čímž dochází k úsporám, protože je možné nakupovat materiál ve větším množství, atd., atp."

O tom, že cena za 210 českých BVP s příslušenstvím bude rámcově odpovídat částce, s níž se počítá nejpozději od roku 2019 (ale vypočtena byla dříve), tedy do 52 miliard korun, se hovoří od léta 2022, a informace je vtělena také do memoranda o porozumění mezi MO ČR, agenturou FMV a spol. BAE Systems z prosince. Cena 51,7 miliardy platí do konce června 2023. Slovensko podle ministra Nadě spoléhá na možnost snížit vlastní cenu v případě úspěšného českého vyjednávání. Smlouva o servisu vozidel po dobu jejich životního cyklu má být v České republice vyjednána a podepsána zvlášť, a v obou zemích existuje samozřejmě zájem na maximálním zapojení domácích, nikoli zahraničních společností do této služby, a to z důvodu soběstačnosti v případě krize, a tedy i zde bude spolupráce spíše minimální.

Shrneme-li stávající situaci: české ministerstvo ještě nezná švédskou nabídku a blíží se ohlášený termín podpisu kupní smlouvy, resp. nyní trojstranné dohody mezi MO ČR, FMV a BAE Systems, kde existuje riziko, že tento proces napadnou původní uchazeči v rámci tendru, protože již nemusí jít o nákup mezivládní dohodou, jak byla ohlášena. Slovensko má podepsanou smlouvu od prosince, ale zároveň ho čekají předčasné parlamentní volby, a nelze vyloučit možnost, že nová slovenská vláda přistoupí k zakázce i radikálním způsobem. V České ani Slovenské republice dosud není jisté, jakým způsobem přesně bude probíhat zapojení společností domácího obranného průmyslu, a v obou případech hrozí, že deklarovaný požadavek 40 % bude splněn jen formálně tím, že se produkce švédských společností započítá do subdodávek českých nebo slovenských státem ovládaných podniků.

Zdroj: MO ČR, MO SR

Tagy článku

-->