.jpg)
foto: Dmitry Terekhov / Wikimedia Commons / CC BY-SA/Tu-95MS s Ch-101 s červenými hlavicemi
Ch-101 patří mezi nejpoužívanější ruské střely, jež dopadají na ukrajinská města. S hlavicí o hmotnosti 900 kilogramů znamenala velké nebezpečí i pro Polsko. Nosiči jsou strategické T-95MS a T-160M.
Zpravodajské weby většinou najedou na Wikipedii ohledně technických specifikací různých technologií a většinou víc neřeší. Pokud si přečtete aktuální informace o dopadu ruské střely s plochou dráhou letu Ch-101, většinou jsou všude mylné informace. Wikipedii totiž zatím unikla inovace střely z roku 2025. Podle WPtech je tedy definitivně objektem, který havaroval poblíž měst Tarnawa-Kolonia a Tokary, ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. Do Polska se dostala s největší pravděpodobností díky poruše navigace. Málokdo se pozastavuje nad tím, že se mohla dostat tak daleko, nesetřelena polskou PVO.
Polsko mělo ve vzduchu AEW&C a F-16
Podle United24 Media mělo Polsko v inkriminované době ve vzduchu F-16 a letoun včasného varování a řízení (AEW&C). Tím mohl být buď švédský SAAB nebo Boeing E3 Sentry, které patří NATO a především od útoku ruských dronů Gerbera v loňském roce často hlídkují v polském vzdušném prostoru. Polská protivzdušná obrana zaznamenala neidentifikovaný objekt letící na západ přibližně ve 3:40 ráno místního času a vyslala F-16, aby jej zachytil. O šest minut později, než bylo možné objekt definitivně identifikovat, zmizel z radaru. Je celkem jasné, že střela byla odpálena buď z Tu-160M nebo Tu-95MS.
.jpg "Letctvo Ukrajiny / Wikimedia Commons / CC BY-SA")
Ch-101 100 kilometrů ve vnitrozemí
Ch-101 se dostala 100 kilometrů do polského vnitrozemí. Podle zveřejněných údajů nemuseli mít Poláci problém s detekcí, ale v rozhodovacím řetězci a polských pravidlech zapojení, která mohou vyžadovat vizuální identifikaci a formální autorizaci před zničením neznámého objektu. Měli jen šest minut. Celkem se zapomíná, že Ch-101 má inerciální a satelitní GLONASS navádění. Navíc mohla mít elektrooptickou hlavici Otblesk-U, která umožňuje přesnou navigaci bez satelitního signálu. Vlastnosti umožňují ruské raketě letět i 30 metrů nad zemí, což radarovou detekci pochopitelně velmi ztěžuje.
Hlavice o hmotnosti 900 kilogramů
Ověřená specifikace Ch-101 mimo jiné na compakt.de hovoří nejen o Tu-95MS a Tu-160M jako o nosičích. Hlavice má po inovaci 960 kilogramů a ne všude uváděných 400 kg. Celková hmotnost střely 2 400 kg, rychlost se může blížit 960 km/h a dosah činí 5 500 kilometrů. Navigační systémy by z ní měly činit jednu z nejpřesnějších zbraní Kremlu s kruhovou chybou 5 metrů. Vše má své ale. Jaroslaw Wolski pro WPtech upozorňuje, že Rusové už dávno vyčerpali své předválečné zásoby řízených střel a to, co se nyní odpaluje na Ukrajinu, je současná válečná výroba.
Kvůli upřednostnění rychlosti dodání a obtížnému přístupu k elektronickým komponentům se tato oblast vyznačuje nižší kvalitou ve srovnání s předválečnou výrobou. Analýza ruských raketových vraků již více než jednou ukázala, že některé vojenské komponenty byly nahrazeny civilními součástkami používanými například v domácích spotřebičích. Tyto typy civilních komponent nejsou navrženy tak, aby odolaly vysokým teplotám nebo přetížení, takže projektil vytvořený z nich bude charakterizován většími vadami.
Odpálení střely z Tu-95MS nebo Tu-160M proti Ukrajině
Ch-101 mohla zasáhnout Polsko v důsledku selhání naváděcího systému, takže neudělala zatáčku na jednom z naprogramovaných navigačních bodů a prostě pokračovala dál. Analytik upozorňuje, že míra selhání řízených střel se obvykle pohybuje v rozmezí 3–27 procent, zatímco u Rusů se průměr pohybuje kolem 18–23 procent. Poláci mají k dispozici mimo jiné americké systémy PVO MiM-104 Patriot, které by s Ch-101 neměly mít problém. Háček ovšem je i ve velikosti Polska. K důkladnému pokrytí hranice by bylo třeba opravdu velké množství senzoriky. A následně také efektorů.
V každém případě Ch-101 s opravdu velkou hlavicí trápí Ukrajinu hodně. Jenže Kyjev má k dispozici už poměrně velké množství systémů NASAMS a především Iris-T, které jsou proti střelám s plochou dráhou letu účinné. Horší jsou Iskander-M, proti kterým chybí PAC-3 pro Patrioty. U Poláků je v zásadě i velká otázka, zda měli akutně vůbec něco, s čím střelu odpálenou z Tu-160M nebo Tu-95MS sestřelit. F-16 nemuseli být vybaveny adekvátní technologií.
Tagy