18. května 2001, 197 let po Napoleonově proklamaci císařem Francouzů, vstoupila do služby první jaderná letadlová loď postavená mimo Spojené státy americké: Charles de Gaulle. A Francie se tak stala druhou zemí světa, která takovým plavidlem disponuje. Loď byla objednána v roce 1986, kýl založen v roce 1989, na vodu ji spustili v roce 1994 a dokonečna byla 28. září 2000. Ve srovnání s americkými kolosy třídy Nimitz je přibližně třetinová. Kromě řady bojových misí se zúčastnila také, a proto Napoleon v úvodu, připomenutí 200. výročí slavné bitvy u Trafalgaru. Velkoryse. Zejména uvědomíme-li si, že 200. výročí bitvy u Slavkova francouzské oficiální představitele nechalo poněkud chladnými.
Ve službě Charles de Gaulle nahradil historicky druhou a třetí letadlovou loď francouzského námořnictva, Clemenceau (ve službě 1961-1997) a sesterskou loď Foch (1963–2000, kdy byl prodán Brazílii, kde dosloužil v únoru 2017) s konvenčním pohonem, veterány řady operací studené války, operací v Zálivu nebo během válek v bývalé Jugoslávii. Projekt francouzské jaderné letadlové lodi byl zahájen v roce 1975 a původní záměr byl velice skromný, nahlédnuto výsledkem a srovnáním s americkou konkurencí. Malá loď s výtlakem 18400 tun měla být jaderným nosičem vrtulníků Puma nebo Super-Frelon. O dva roky později vstoupily do hry úvahy o přestavbě lodí Clemenceau a Foch na jaderné letadlové lodě pro letouny s krátkým vzletem (STOL). Ve finále již šlo o projekt nového typu plnohodnotné jaderné letadlové lodi vybavené katapulty. Původně se počítalo se jménem Richelieu. V roce 1987 bylo rozhodnuto pojmenovat loď po prezidentu de Gaullovi.
Psali jsme: Béarn – první francouzská letadlová loď (1928–1967)
Stavba lodi zabrala 2 miliony pracovních hodin studií a 11 milionů pracovních hodin při konstrukci. Rozpočet činil 20 miliard franků, asi 3 miliardy euro. Přibližně polovinu ceny lodi USS Ronald Reagan, jež byla uvedena do služby ve stejném roce jako chlouba francouzské maríny. Dnešní cena lodi třídy Nimitz je odhadována na 8,5 miliard dolarů. Při 53 miliardách korun za 210 plánovaných BVP pro Armádu České republiky lze cenu pořízení jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle přepočítat v dnešních cenách na přibližně 370 bojových vozidel pěchoty.
Při délce 261,5 metru a šířce paluby 64,36 m nese Charles de Gaulle až 40 letounů. Základem je 30 stíhacích-bombardovacích Rafale Marine. Super-Etendardy byly ze služby staženy před dvěma lety. Rafaly doplňují letouny včasné výstrahy Grumman E-2 Hawkeye a řada vrtulníků různého určení.
Základní údaje a srovnání s třídou Nimitz (v závorce):
- délka 261,5 m (332,8 m)
- šířka 64,36 m (76,8 m)
- ponor 9,5 m (11,3 m)
- plný výtlak: 42 500 t (106 300 t)
- výkon 83 000 k (260 000 k)
- rychlost 27 uzlů (více než 30 uzlů)
Psali jsme: V říjnu (2016) zaútočí na ISIS francouzská letadlová loď Charles de Gaulle
V současnosti prochází Charles de Gaulle opravami a modernizací, které byly zahájeny v únoru roku 2017. Do služby se vrátí počátkem roku 2019. S lodí námořnictvo počítá zhruba do roku 2040. Před několika týdny ohlásila francouzská ministryně obrany Florence Parly úvodní fázi programu, jehož výsledkem má být budoucí náhrada za Charles de Gaulle pro dalších 40 let.