Čí prsten nepolíbil odcházející ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun?

Čí prsten nepolíbil odcházející ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun?
Autor fotografie: Ministerstvo obrany, Public domain
06 / 05 / 2024, 13:00

KOMENTÁŘ: Snaha Jany Černochové o předčasný konec ředitele Vojenského zpravodajství generálporučíka Jana Berouna je nepochopitelná nejen pro zahraniční partnery. Jde jen o další z nepromyšlených personálních kroků paní ministryně obrany nebo o pud sebezáchovy neskončit jako jeho předchůdci?

Vláda České republiky schválila jmenování brigádního generála Petra Bartovského novým ředitelem Vojenského zpravodajství. Bartovský nahradí dosavadního ředitele, generálporučíka Jana Berouna, který tuto funkci zastával od roku 2014. Petr Bartovský má bohaté zkušenosti z Armády ČR a Vojenského zpravodajství, kde sloužil 23 let. Působil ve velitelských a štábních funkcích v podřízenosti 1. armádního sboru a Velitelství pozemních sil.

V roce 2001 byl přeložen k tehdejšímu Vojenskému obrannému zpravodajství.Bartovský se chce zaměřit na zvýšení vnitřní koordinace Vojenského zpravodajství a maximálně využít jeho schopnosti a kapacity. Dále hodlá intenzivně spolupracovat s ostatními českými bezpečnostními složkami a pokračovat v aktivitách souvisejících s podporou válčící Ukrajiny. Jak on bude vycházet s paní ministryní Černochovou? Ustojí všechny tlaky nebo bude následovat osud generála Páleníka?

Vztah mezi Janem Berounem a ministryní obrany Janou Černochovou byl zajímavým aspektem jeho působení ve funkci ředitele Vojenského zpravodajství. I když se na začátku zdálo, že mají blízký vztah, později došlo k ochlazení. Podle některých zdrojů se Jan Beroun tři měsíce po nástupu vlády premiéra Fialy stal velmi blízkým spolupracovníkem ministryně obrany. Avšak později se jejich vztah zlomil. Někteří tvrdí, že za tím stojí Tomáš Pojar, premiérův poradce pro národní bezpečnost. To může být jedním z důvodů, proč ministryně Černochová hledala nástupce pro Berouna dříve, než byl plánován jeho odchod z funkce.

Generálporučík Jan Beroun nepřistoupil na hru veřejně známé osoby a místo mediálních vystoupení pracoval na konsolidaci a rozvoji Vojenského zpravodajství. Za dobu jeho řízení proniklo do veřejného prostoru jen velmi málo informací. První, a de facto jediná negativní, byla participace vojenského zpravodajce na operaci v Libanonu, při které byla pětice Čechů unesena. O výsledcích činnosti VZ se nemluvilo. Snad s výjimkou zadržení důstojníka GRU, který se snažil nelegálně nakoupit zbraně a střelivo. V tomto případě ale došlo k úniku informací z jiných složek, které se na akci podílely. Ředitel Beroun si byl velmi dobře vědom, že uniklé informace o způsobech a metodách práce jsou pro činnost zpravodajské služby kontraproduktivní.

Generálporučík Ing. Jan Beroun sehrál klíčovou roli v budování kyberobranných kapacit ČR. Svým nasazením a optimismem se zasloužil o prosazení novely zákona o Vojenském zpravodajství. Pod jeho vedením rozvědka výrazně pomohla spojencům v NATO a dokázala téměř zázraky v podpoře Ukrajiny v prvních dnech ruské invaze. V roce 2022 byl Jan Beroun uveden do Síně slávy Cybersecurity pro jeho dlouhodobé působení na poli kybernetické obrany ČR. V nedávné době bylo Vojenské zpravodajství součástí mezinárodní operace nazvané Dying Ember, v rámci níž se podařilo eliminovat botnet provozovaný hackerskou skupinou APT28 známou také jako Fancy Bear či Sednit spadající po vojenskou zpravodajskou službu GRU. Akci vedly Spojené státy zastoupené zejména FBI.

Generálporučík Beroun, jako profesionál, byl schopen vyjít jak s premiéry Sobotkou i Babišem, tak prezidentem Zemanem. Což řada politiků vnímala (a vnímá) jako něco nepřirozeného a nebezpečného. Červeným hadrem zejména na stávající politickou garnituru byla vyjádření z Výroční zprávy Vojenského zpravodajství za rok 2022, kdy naprosto otevřeně popsal nadužívání pojmů typu dezinformace nebo hybridní válka a zneužívání těchto pojmů laickou veřejností k označování jinak pravdivých informací, které se však nehodily do politického diskurzu, nebo byly používány dokonce i ke spojování s prostou kritikou vlády a ostrakizaci části politických názorů.

Pro ředitele Vojenského zpravodajství, který má v působnosti také ekonomické aktivity resortu obrany, musí být stávající velké armádní akvizice za současné polické nálady noční můrou. Nevystupovat, neovlivňovat, mlčet. To byla bezpochyby dobře stanovená politika pana Berouna. Jsem si jist, že i muniční aktivita České republiky je dílem vojenské služby. Odvolání ředitele VZ, stejně jako jeho jmenování, je sice v pravomoci ministryně obrany, její návrh na tuto personální změnu však podléhá schválení vládou. Pro odvolání generála Berouna si bude muset ministryně Černochová sehnat dostatečnou podporu. A také pádné důvody, které obstojí v budoucnosti. Je to velmi silný signál do zahraničí, který bude vnímán velmi negativně.

Generálporučíku Berounovi by letos v říjnu podle smlouvy s Armádou ČR stejně služební závazek skončil. Předčasný konec je nejen nedůstojný, ale zcela oprávněně vede ke spekulacím, zejména po velmi dobře hodnocené návštěvě pana premiéra Fialy a ředitelů českých zpravodajských služeb u jejich partnerů ve Washingtonu. Schopnost komunikace s podřízenými rozhodně není silnou stránkou paní ministryně. Stačí připomenout odvolání ředitelů Vojenského technického ústavu, Vojenského opravárenského podniku, Vojenských lesů a statků. Také posléze stažená rezignace náčelníka generálního štábu pana Řehky byla důsledkem narušených vztahů s paní Černochovou. Před rokem zase paní ministryně požadovala odchod ředitele ÚVN pana Zavorala.

Generál Beroun vybudoval bezpochyby nejlepší a nejvýkonnější zpravodajskou službu České republiky. Být úspěšný je ale nevděčné. Jan Beroun o tom může vyprávět. Který z prstenů nepolíbil? To nebyly jen ty na rukou ministryně.

Autor: Martin Svoboda

Tagy článku