Popisek: Letadlová loď Liaoning
Na konferenci, která si připomněla 20 let vstupu ČR, Polska, Maďarsko do NATO, vystoupil i bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges. Ten kromě ,,tradiční" ruské hrozby zmínil i Čínu, která ekonomicky i vojensky roste.
KOMENTÁŘ
Konferencí se jako červená nit linulo téma hrozeb, kterým čelí dnešní svět. Kromě Ruska se poměrně hojně hovořilo i o čínské hrozbě, která se může v další dekádě zintenzivnit. Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges, o kterém je známo, že říká to, co má právě na jazyku, prohlásil, že Čína tuto hrozbu může představovat, a možná ještě větší než Rusko. Podle Hodgese není ani vyloučeno, že do deseti let může vypuknout v nějaké formě vojenský konflikt s Čínou.
Jsou Hodgesovy obavy namístě, nebo jde jen o jakousi chiméru, která nemá relevantní odůvodnění? V tomto případě může mít bývalý velitel amerických sil v Evropě. Čína totiž roste nejen ekonomicky, ale také vojensky, což spolu těsně souvisí. Nedávné navýšení obranného rozpočtu však není jediným důkazem o tom, že Čína chce v dlouhodobé perspektivě svést s USA souboj o vojenskou supremaci. Mluvíme zde o ,,horečném" zbrojení, jehož jsme svědky nejen na moři, kdy Čína může mít podle mnoha vojenských expertů 6 letadlových lodí do poloviny třetí dekády. Mimochodem Čína zahájila stavbu třetí letadlové lodi, jejíž ,,pracovní" název má být Šan-tung podle čínské provincie na východě země. Třetí letadlová loď (,,Typ 003") by měla představovat prozatimní technologický vrchol, neboť by měla být vybavena elektromagnetickým katapultem (EMALS). Mohla by na palubě nést letouny Chengdu J-20 nebo J-31, tedy dva čínské nejmodernější stíhače 5. generace.
Číně se podařilo také namontovat na hladinové plavidlo railgun, byť není jasné, zda je zbraň funkční. Nicméně v tom již předčila USA, které ve vývoji railgunů poněkud zaspaly. Osazení elektromagnetické zbraně na válečných lodích by Číně by pak poskytlo poměrně velkou výhodu oproti americkým plavidlům. Na ,,vzdušném" poli je pak Čína také aktivní. Na IDEXu ukázala nejnovější verzi mobilního laserového antidronního systému ,,Tichý lovec". Samostatnou kapitolou je pak vývoj nového letounu 5. generace J-20.
Navic si uvědomme, že stejně jako v americké armádě je i v té čínské mnoho ,,jestřábů", tedy militantně naladěných generálů, kteří by nejraději spory řešili silou, ať už se jedná o Taiwan, na něž si Čína klade stále nárok, tak o Jihočínské moře, které Čína militarizuje. V Jihočínském moři pak Čína názorně ukazuje, že se odmítá za každou cenu vzdát svých aktivit i za cenu potenciálních lokálních konfliktů mezi dalšími zeměmi, které si rovněž činí nárok na určitou část Jihočínského moře. Právě v tomto regionu je Čína nebývale aktivní, když zdejší ostrovy slouží jako vojenské základny s moderním vojenským zázemím. S rostoucí vojenskou silou pak Čína bude méně svolná ke kompromisům, to je zřejmé a vidíme to už dnes.
Rozkročení ,,boje" na dvou frontách pro USA se tak pravděpodobně rýsuje jako reálná hrozba v příští dekádě. Zatímco Rusko bude pokračovat ve svých metodách boje a bude ještě ,,tvrdit" muziku v hybridní či propagandistické válce ať už s Putinem nebo bez něho, Čína bude představovat pro USA ještě silnějšího vyzyvatele, než je nyní. Není proto divu, když na konferenci, která si připomněla 20 let vstupu ČR, Polska, Maďarsko do NATO, zazněly hlasy, že nikoliv ruská, ale právě čínská hrozba je prvořadá.