Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Raketový torpédoborec Haribing (DDG 112)
Podle nedávno zveřejněné zprávy Pentagonu má čínské námořnictvo 355 válečných plavidel a bude se rozšiřovat v následujících letech dál.
Čína disponuje největší námořní silou na světě, tak zní prohlášení Pentagonu ve zprávě, zveřejněné začátkem listopadu. Podle ní má čínské námořnictvo k dispozici 355 válečných plavidel a své síly hodlá rozšířit během 4 let na 420 lodí. Do roku 2030 pak čínské námořnictvo má již tvořit 460 válečných plavidel, informuje zpráva Pentagonu.
Report Pentagonu uvádí, že čínské námořní ambice na moři dále rostou, přičemž v budoucnu chce ,,Země středu" provozovat univerzálnější námořní platformy i mimo ,,horkou půdu" indo-pacifického regionu a soustředit se na operace ještě více vzdálené samotné čínské pevnině.
Ve zprávě se můžeme dočíst, že čínské námořnictvo se rychlým tempem modernizuje, je flexibilní, disponuje vylepšenými protiodními, protivzdušnými a protiponorkovými platformami. V následujících letech pak bude usilovat Čína o integraci střel LACM (Land Attack Cruise Missiles - tedy střely s plochou dráhou letu) na svých torpédoborcích či ponorkách, případně plavidlech vyšší kategorie, pokud bude Čína vyvíjet křižníky.
Je jasné, že USA si jsou velmi dobře vědomy čínské námořní síly, kterou se snaží vybalancovat, respektive v delším časovém horizontu i předehnat. Server Defence News informoval v září minulého roku o tom, že US Navy cílí v budoucnu až na počet 500 plavidel, původní plán na 355 lodí tak bude ,,přechodným". V současné době disponuje US Navy 290 plavidly, v rámci stávající strategie má dojít k rozšíření lodí na 355 do roku 2034, přičemž se, pokud vše půjde podle plánu, významně rozroste v dalších letech, a to až na 500 plavidel všech typů. Dosažení stavu přes 500 je však současně velmi ambiciózním cílem, který je určen do vzdálenější budoucnosti.
Dnes již bývalý ministr obrany Mark Esper nechal ještě ve své funkci k naplnění této představy operativně zřídit dvě skupiny, které mají pracovat na plánu, jak bude v budounu vypadat podoba US Navy, která by měla mezi 480-534 plavidly. Již z dřívějších poznatků víme, že v této strategii mají mít ,,vůdčí" roli lehčí plavidla - torpédoborce, fregaty, ale také ponorky.
SM již dříve informoval o tom, že US Navy zvažuje i pořízení lehkých letadlových lodích. Ty sice postrádají rychlost, dosah či kapacitu ,,standardní" mateřské letadlové lodi, nicméně lehké letadlové lodě by mohly být více než vhodným prostředkem například v Jihočínském moři i jiných sporných oblastech, kde se trvale kříží velmocenské zájmy.
Pro US Navy by však pořizování lehkých letadlových lodí mělo řadu výhod, které svého času naznačil již zmiňovaný bývalý ministr obrany Mark Esper - nižší cena, jakož i nižší náklady na údržbu a větší flexibilita ve sporných oblastech. S nevýhodami je třeba počítat také, lehké letadlové lodě nebudou mít katapulty, nemohou z nich startovat například letouny včasné výstrahy nebo stroje pro vedení elektronického boje, měly by samozřejmě menší výtlak (cca 40 000 t). Toto lze kompenzovat úpravou vzletové paluby do formy ,,skokanského můstku", tedy konstrukcí používanou Ruskem nebo i Velkou Británií.
Ještě je nutno brát v úvahu, že USA mají globální ambice, kdežto Čína soustřeďuje své síly do jedné oblasti. Takže počty plavidel je nutno vyhodnocovat i v oblasti nasaditelnosti, kdy US Navy určitě nenasadí všechny kapacity vůči Číně, respektive by to vyžadovalo určitou dobu k přesunu všech plavidel do jedné oblasti a dále Čína má výhodu kontinentálních základen, kdežto US Navy musí řešit logistiku na dlouhé vzdálenosti, nebo zapojit spojence jako Austrálie, Japonsko nebo Jižní Koreu, což nemusí z politických a regionálních důvodů být lehký proces.
Kdo tedy nakonec vyhraje ,,závody" na moři?
Zdroj: USNI News, Defense News