_Class_Ballistic_Missile_Submarine.jpg)
foto: U.S. Navy / Public domain /Čínská jaderná ponorka Type 094
Čína v letech 2021 až 2025 spustila na vodu 10 nových ponorek, zatímco americké námořnictvo pouze 7. Válka na Ukrajině zároveň znovu připomíná důležitost kvantity vedle kvality.
Realita globální bezpečnosti a těžiště strategicky důležitých regionů se v poslední době přesouvají do Indo-Pacifického regionu, kde je vedle Indie dominantním hráčem Čína. To vše navzdory konfliktu na Ukrajině, kde se král ukázal nahý. Rusko zásadním způsobem ztrácí technologicky a tím pádem i vojensky. Z konvenčního hlediska se jasně ukazuje, že Moskva už není supervelmoc. Maximálně hodně pošramocená regionální mocnost, která nemá naprosto žádný vliv na krize svých spojenců. Aktuálně se stačí podívat na Írán a Venezuelu. Předávání satelitních dat Teheránu je na bývalou supervelmoc opravdu málo. Angažmá v Sýrii byla hezká propagandistická záležitost. Su-57 nebo Admirál Kuzněcov mluví za vše.
Nadcházející souboj mezi čínským a americkým námořnictvem
Američtí plánovači už mnoho let přesouvají svou pozornost od svého tradičního nepřítele k Číně. Ta se aktuálně blíží k pozici číslo jedna v rámci produkce vojensko-průmyslového komplexu. Pochopitelně je klíčem dlouhodobě avizovaná čínská invaze na Tchaj-wan, který je pro globální ekonomiku v řadě úhlů pohledu mnohem důležitější než Rusko. A zjednodušeně řečeno jde v kontextu s tím velmi výrazně o námořnictvo. V jakékoli budoucí námořní válce mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou (ČLR) povedou boj námořnictva obou zemí. A konkrétně ponorkové síly těchto zemí pravděpodobně patří mezi první jednotky, které se zapojí do boje.
Otázka čínských jaderných ponorek
NSJ uvádí, že Námořnictvo Lidové osvobozenecké armády (PLAN) provozuje šest jaderných ponorek s balistickými raketami (SSBN), šest univerzálních jaderných útočných ponorek a 48 dieselelektrických ponorek s nezávislým vzduchovým pohonem (AIP). Očekává se, že čínská ponorková síla dosáhne do roku 2035 80 kusů. Je třeba si uvědomit, že ještě donedávna Peking řešil nadměrné vibrace jaderného pohonu. To se zřejmě Číňanům povedlo vyřešit, ale zatím je zcela jednoznačné, že kvalitativně americké jaderné ponorky převyšují ty čínské. V poslední době se to ukázalo v řadě jiných technologií.
Čína své zbraně nemá vyzkoušené v ozbrojeném střetu. Nedávný konflikt mezi Thajskem a Kambodžou ukázal třeba realitu čínského exportního MBT VT-4. Thajci sice oceňují elektroniku, ale stroje trpí celou řadou mechanických problémů a hlavně toho moc nevydrží. To Peking nepochybně v pohodě vyřeší, ale bude to pořád potřebovat čas. Dalším příkladem jsou pákistánské fregaty čínské provenience Tughril a Zulfiquar, které trpí celou řadou konstrukčních problémů. Je třeba vidět, že čínské zbraňové systémy podléhají přísnému utajení. Na USS Gerald R. Ford nefunguje správně elektromagnetický katapult a hned se to všude ví. O Fujianu se neví nic a vzhledem k nezkušenosti Číňanů se stavbou velkých letadlových lodí, a to Fujian nemá jaderný pohon, jsou potíže prostě utajené.
Loděnice jako strategická zbraň
Co se týče ponorek. Tak podle Popular Mechanics Čína v letech 2021 až 2025 spustila na vodu 10 nových ponorek, zatímco americké námořnictvo pouze 7. Čínská loděnice Bohai v Huludao je jedním z hlavních důvodů čínského boomu výroby. Východní dok loděnice Bohai má prostor pro dvanáct montážních míst o délce 144 m, zatímco novější Jižní dok má osm míst o délce 157,5 m. K tomu není co dodat. Američané aktuálně nestíhají ani pravidelný servis útočných a strategických ponorek. Právě rozdíl v kapacitách dělá z čínských loděnic strategickou zbraň. A Američané odpískali fregaty třídy Constellation a spuštění letadlové lodi USS Enterprise se stále více odkládá.
Ukrajina připomněla kvantitu a kvalitu
K tomu je třeba připočíst, že Peking staví i civilní plavidla tak, aby se dala relativně snadno předělat na vojenská. Když si uvědomíme, že Čína v Bohai může stavět najednou dvacet jaderných ponorek a USA mají problém s pracovní silou i v tom málu, co jim zbylo, pak jsou čínské loděnice strategickou zbraní. Válka na Ukrajině znovu poukazuje na to, že kvalita není v konfliktu vysoké intenzity rozhodující. Kvantita může kvalitu snadno převálcovat. Stačí se podívat do historie třeba na sovětské T-34 a německé Panther a Tiger. A to se Čína zatím primárně soustředí na Jihočínské moře.
Tagy