Autor fotografie: flickr.com (CC BY-SA 2.0)
Koncem minulého roku některá média informovala, že Čína provedla zkoušku své nové rakety DF-17 nesoucí hypersonický kluzák namísto klasické bojové hlavice. Podle dostupných informací mělo být při testu dosaženo pěti až desetinásobné rychlosti zvuku. Případné zavedení takové zbraně do služby by mohlo znamenat závažné problémy, protože současné protiraketové systémy jsou navrženy proti balistickým raketám, respektive jejich hlavicím.
Zabiják letadlových lodí
Podle některých odhadů má Čína k dispozici řádově vícero stovek a možná přes 2 000 kusů raket krátkého až středního doletu. To představuje hypoteticky vážnou hrozbu pro Tchaj-wan, zájmy Spojených států v Pacifiku a možná i pro Rusko, které s Čínou sousedí na své jihovýchodní hranici i na několika kilometrech mezi Kazachstánem a Mongolskem.
V očích čínských i západních médií poutají nejvíce pozornosti rakety DF-21 a DF-26 (viz nedávný článek Asijské závody v raketovém zbrojení), které mají být schopny zasahovat i letadlové lodě. O jejich reálných schopnostech toho moc nevíme, byť se v případě DF-21D uvádí využití speciální vysoce manévrovatelné hlavice MaRV (Maneuverable reentry vehicle).
Ať jsou ovšem skutečné schopnosti těchto raket jakékoliv, nelze je brát na lehkou váhu. Svou roli totiž hrají i v tom smyslu, že američtí, či jiný admirálové budou vždy váhat, zda svou flotilu poslat do pásma doletu DF-21, respektive DF-26. Ostatně o tom, že americké námořnictvo bere hrozbu vážně, vypovídá i rozhodnutí o stavbě torpédoborců starší třídy Arleigh Burke. Ty mohou nést na rozdíl od torpédoborců třídy Zumwalt antirakety SM-3.
Velká pozornost je nejen ze strany Číny přisuzována hypersonickým střelám a kluzákům, na které by současné protiraketové systémy alespoň částečně nedostačovaly a to ať už z hlediska zcela rozdílnému profilu letu, tak rychlosti.
Hypersonický kluzák
Jeden takový hypersonický kluzák měla Čína vyzkoušet údajně v listopadu minulého roku pomocí nové, respektive alespoň nově značené rakety DF-17. Podle toho mělo být dosaženo až desetinásobné rychlosti zvuku. Hypersonické kluzáky přitom mají tu výhodu, že jim minimálně podstatnou část rychlosti uděluje nosná raketa a na rozdíl od hypersonických střel nemusí nutně potřebovat technologicky náročné pohony typu scramjet. Není proto divu, že je čínskému hypersonickému kluzáku věnována patřičná pozornost.
psali jsme: Konec světa v ruském podání: balistická raketa o hmotnosti 100 tun
Raketa DF-17 má podle dostupných informací vycházet z rakety DF-16 s doletem 800 až 1 000 km, která zase vychází z DF-15 oproti níž má delší dolet. DF-16 na sebe poutá pozornost především v jejím spojení jako s jednou z hlavních zbraní proti Tchaj-wanu. Oproti jiným raketám má vynášet bojové hlavice do vyššího bodu letové trajektorie, což umožňuje zasahovat cíle vyšší rychlostí a tím pádem znesnadňovat jejich případné zneškodnění protiraketovým systémem Patriot.
O samotné DF-17 toho moc nevíme a pouze se domníváme, že je jen další modifikací raket DF-15, respektive DF-16 a za zvýšený dolet údajně kolem 2 400 km má vděčit právě hypersonickému kluzáku. Zdaleka však nejsou známy podrobnosti kluzáku ani jeho případném zařazení do výzbroje.
Celý humbuk může být klidně matením nepřítele, jak již bylo uvedeno v souvislosti s raketami proti svazům letadlových lodí. To však nic nemění na tom, že zrovna hypersonické zbraně mají být jedním z klíčových zbraňových systémů v 21. století. A že Číňané už v minulosti měli prototyp takového prostředku zkoušet.
Tajuplný DZ-ZF
Ten prostředek je známý pod označením DZ-ZF (Pentagon jej označuje jako WU-14) a od začátku roku 2014 byl již několikrát vypuštěn pomocí raket z kosmodromu Ťiou-čchüan ve Vnitřní části Mongolska. Podle dostupných informací má být schopen dosahovat pěti až desetinásobku rychlosti zvuku a svým popisem v tedy v podstatě odpovídá hypersonickému kluzáku údajně vypuštěnému na konci minulého roku.
psali jsme: USA reagují na hrozby KLDR: otestovaly mezikontinentální balistickou raketu US Minuteman III.
Dosud se však jako o jeho nosičích spekulovalo o DF-21 a DF-31 s doletem až 11 200 km u varianty DF-31A – ta by tedy dokázala hypoteticky s takovým hypersonickým tělesem zasáhnout prakticky kterékoliv místo na Zemi. Čína nyní očividně chce dosáhnout způsobilosti pro použití na více z hlediska doletu rozdílných kategorií raket. V kategorizaci doletů však v případě využití hypersonického tělesa musíme být opatrní, protože samo o sobě oproti hlavicím podstatně zvyšuje dolet.
Proti nové zbrani nová obrana
Proti každé nové zbrani vznikne vždy i řada obranných systémů. Současné protiraketové systémy nejsou navrženy a optimalizovány k ničení hypersonických těles, které se pohybují po jiné dráze a jiným způsobem, než hlavice balistických raket. Každopádně vyvíjený americký protiraketový systém THAAD-ER tak ruský S-500 Prometej, mají přinášet v tomto ohledu podstatná vylepšení.
Za potenciálně efektivní protizbraň bývá někdy označována i dvou-stupňová ruská antiraketa 53T6 schopná vyvinout rychlosti sedmnáctkrát přesahující rychlost zvuku, má ovšem své cíle ničit explozí 10 kt jaderné hlavice. To je ostatně způsob, jakým se koncem 50. a v 60. létech přistupovalo k ničení hlavic mezikontinentálních raket v Rusku i Spojených státech amerických – přeci jen se do nich „strefit“ kineticky, jak se o to snaží Spojené státy, není vůbec jednoduché.
A konečně určitou naději mají představovat i laserové obranné systémy. O těch toho nicméně v tomto ohledu bohužel moc nevíme. V každém případě ale bude zajímavé sledovat, jakým směrem se čínské snahy nakonec vyvinou.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více
Autor: Michal Polák