Autor fotografie: Alert5 (CC BY-SA 4.0)
Čínská letecká korporace AVIC začala v listopadu na veletrhu Dubai Air Show veřejně nabízet nejnovější variantu víceúčelového stíhacího letounu J-10C. V případě potvrzeného zájmu by se jednalo o první export čistě čínského typu 4,5. generace.
Dlouhá historie exportu
Dlouhou dobu vyvážela Čína typově starší letouny. Exportní úspěch zaznamenal například Chengdu J-7 (čínský derivát MiGu-21) nebo Shenyang J-6 (čínský derivát MiGu-19). V poslední době se k zahraničním zákazníkům dostávají cvičně-bojové letouny Hongdu K-8 Karakorum a novější Hongdu L-15.
Velice úspěšnou spolupráci dokázala Čína navázat s Pákistánem, který je stále provozovatelem nemalého počtu již zastaralých Chengdu J-7. Už ve vzájemné spolupráci vznikl cvičný, respektive lehký bojový letoun Hongdu JL-8. A především v současné době vyráběný a do výzbroje pákistánského letectva doplňovaný víceúčelový stíhací letoun JF-17 Thunder alias FC-1 Xiaolong, na který má objednávku aktuálně i Myanmar a Nigérie.
Dosud však Země Draka v podstatě nevyvážela své nejmodernější typy letounů. Ostatně velkou část výzbroje letectva tvoří stíhací letouny typově vycházející z ruského Su-27 – některé už vyráběné v čínských fabrikách leckdy bez korektní domluvy s původním výrobcem. Jejich případný export by tedy byl velmi problematický a to i s ohledem na to, že Číňané nadále nakupují z Ruska Su-35 a potřebují i k ostatním typům ruskou podporu. Vlastní stealth letoun Chengdu J-20 k exportu uvolnění prozatím není a stealth FC-31 je dosud ve vývoji.
Jediný čistě domácí zástupce 4,5 generace
Jediným opravdu čínským stíhacím letounem 4,5 generace zůstává a zřejmě zůstane právě Chengdu J-10. Jedná se o lehčí víceúčelový stíhací letoun. Vzhledem k jednomotorové koncepci a oné víceúčelovosti je často označován jako „čínská F-16“, byť v tomto případě jde o srovnání čistě kategorické. Ve výzbroji samotného domácího letectva doplňuje těžší dvoumotorové letouny Su-30, Su-35, J-11 (založený na Su-27) a J-16 (vyvinutý na základě J-11).
J-10 poprvé vzlétl v roce 1998 a počáteční operační způsobilosti dosáhl někdy v letech 2005 až 2006. V současné době čínské letectvo postupně rozšiřuje počty letounu v jeho nejmodernější variantě označované jako J-10C, respektive jen J10C. U ní je již potvrzeno využití AESA radaru s podporou s podporou moderních střel vzduch-vzduch krátkého dosahu PL-10 a zároveň střel dlouhého dosahu PL-15. Z čistě kategorického hlediska se tak jedná o jediný čistě domácí letoun 4,5. generace (nepočítáme-li JF-17 Thunder pro Pákistán, jenž bývá zařazován spíše do 4. generace, a který nemá čínské letectvo ve své výzbroji).
Šance v Asii a Africe
Nedávno představená verze J-10C není prvním pokusem o export tohoto typu. Čína už v minulosti pod označením F-10A nabízela starší J-10A. Tehdy letoun bez AESA radaru nezaujal, je-li známo dostatečně nikoho, byť je otázkou jak moc jej Číňané opravdu chtěli prodávat.
Současný J-10C představuje pro potenciální zákazníky podstatně zajímavější řešením vzhledem k mnoha modernizacím. Otázkou jinak zůstávají případná omezení obvyklá u exportních verzí jak u samotného letounu i jeho zejména protivzdušné výzbroje. Na prospektu z dubajského veletrhu je uvedena i nižší rychlost M = 1,8 (oproti M=2,2 u původní verze J-10A), ale to může být poplatné i k čínským letounům od verze J-10B, kdy došlo ke změnám na vstupním otvoru do motorové části.
Potenciální zájemci se pochopitelně nacházejí především v Asii a Africe, kde má Čína celou řadu aktivit. V některých takových zemí může být J-10C konkurencí pro ruské víceúčelové stíhací letouny MiG-29, respektive MiG-35. Zajímavé bude sledovat, jak si obchodně povede proti JF-17 určenému sice pro Pákistán, ale i jinak exportně úspěšnému modelu. Prozatím je sice brzy vážněji spekulovat nad tím, který stát by si jediné čínské letouny 4,5. generace mohl pořídit. Diskutuje se však už nad Bangladéšem a dokonce i Thajskem.
Autor: Michal Polák