Číňané vyvíjejí vlastní „X-37B“

Číňané vyvíjejí vlastní „X-37B“
04 / 04 / 2018, 11:00

Koncem února měla Čína z  kosmodromu Jiuquan uskutečnit zkušební neorbitální let vyvíjeného raketoplánu podobného americkému X-37. Oproti němu má ovšem přinášet řadu klíčových rozdílů.

Není ovšem zcela jasné, jaký počet raketoplánů a jejich variant Čína skutečně vyvíjí. Množství zkoušek může být způsobeno zkouškami demonstrátorů a prototypů, jak je běžné. Nejinak tomu bylo ostatně i v  Sovětském svazu v době, kdy v rámci vývoje raketoplánu známého jako Buran vznikla celá řada méně či více propracovaných prototypů k  ověřování celého spektra vlastností, systémů a postupů.

Pokusili jsme se tedy spíše shrnout možnosti, kterými se Čína může zabývat a které nejsou vzhledem ke zprávám za poslední roky vyloučeny.

Raketoplán jako X-37B

Na úvod připomeňme, že X-37B provozovaný americkým letectvem je bezpilotní raketoplán o délce 8,92 a rozpětí 4,55 m. Na oběžnou dráhu jej vynáší rakety Atlas V a Falcon 9 pod aerodynamickým krytem podobně jako kterékoliv jiné družice – samotný raketoplán sám sobě orbitální rychlost neudělí. Jeho vlastní pohon slouží především k manévrování na oběžné dráze. 

psali jsme: Utajovaný raketoplán X-37B přistál v pátek na americké vojenské základně

To že se Čína snaží o vlastní raketoplán, není žádná novinka. Krom jiného už před mnoha lety unikly fotografie malého prototypu raketoplánu, který v  rámci testů shazovali z  bombardéru. Přesto se čínská kosmonautika donedávna ubírala tradičnícestou, kdy jak družice, tak kosmické lodě vynášela pomocí konvenčních jednorázově použitelných kosmických nosičů.

Podobu údajného „čínského X-37“ známe jen z vizualizací a animací. Stejně tak nevíme nic o stavu vývoje ani možné spojitosti s  jinými projekty. Celý humbuk kolem raketoplánu může klidně být do určité míry jen hrou propagandy a mlžením. Přesto můžeme z obrázků popsat raketoplán jako spíše menší, bezpilotní a s  nákladovým prostorem v horní části trupu. Svou vnější podobou pak připomíná jiné projekty podobných raketoplánů, což je ovšem dáno zákony fyziky.

Kosmická loď jako raketoplán

Na podzim minulého roku zaplavily internet zprávy o nové čínské kosmické lodi, která by měla být znovupoužitelná a okřídlená – tedy v  podstatě raketoplán. Podle některých citací má přitom vznikat ve dvou variantách, respektive určeních, a to pro vynášení taikonautů (označení pro čínské astronauty) a zásob k  orbitální stanici, a druhak k  vojenskému využití. 

Logicky se proto nabízí otázka, zda i poslední zprávy ve skutečnosti nehovoří stále o jednom a stejném raketoplánu. Nejasnosti v tomto ohledu způsobuje jednak utajování podobných projektů a druhak také odlišnosti odhadů prvního startu. Zatímco minulý rok se objevovaly zmínky o prvním startu kolem roku 2020, poslední zprávy hovoří mimochodem reálněji o roku 2030.

Vzdušný start

Nejzajímavější na čínském raketoplánu má být způsob, jakým by měl být vynášen na oběžnou dráhu. Na rozdíl od konvenčních kosmických lodí i amerického X-37B počítají Číňané s  tzv. vzdušným startem, při kterém má být raketoplán vynášen letounem do určité výšky, kde má být „odhozen“ a má zažehnout své vlastní motory. Mezitím se má nosný letoun vrátit na letiště a být připraven na start s  dalším raketoplánem.

psali jsme: Sovětský Buran ve vesmíru. Poprvé a naposled

V čínské televizi se dokonce objevily záběry zcela nového nosného letounu s  raketoplánem na svém hřbetě. O něco podobného se snažil už Sovětský svaz v 60. letech při vývoji raketoplánu Spiral, ale kvůli náročnosti nebyl vývoj dotažen. Od té doby ale uplynulo několik desítek let a technologie je někde úplně jinde. Zároveň dvoustupňové řešení v  podobě nosného raketoplánu a raketoplánu s interní nádrží umožňuje prakticky vzato kompletní vícenásobnou použitelnost.

Bez povšimnutí ovšem nemůžeme nechat ani zprávy o nedostavěných exemplářů největšího letounu na světě Antonovu AN-225 Mrija. Ten by konstruktéři mohli klidně využít jako nosný letoun pro raketoplán podobně jak to opět plánovalo Rusko koncem 80. a začátkem 90. let s  projektem raketoplánu MAKS. Faktem nicméně zůstává, že takový letoun lze využít k celé řadě jiných úkolů jako zejména přepravě velmi rozměrných a těžkých nákladů a představa o jeho využití jako nosiči raketoplánu je skutečně jen úvahou.

Nakonec můžeme zmínit i možnost vývoje jednostupňového raketoplánu tzv. typu SSTO (Single-stage-to-orbit), s  čímž přišla některá média už v  roce 2016. Raketoplán by se tedy dostával na oběžnou dráhu bez odpadání jakýchkoliv stupňů. Něco takového se však doposud nikomu nepodařilo.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace