Čínské bombardéry H-6K s raketami DF-21?

Čínské bombardéry H-6K s raketami  DF-21?
Autor: Wikipedia|Popisek: Bombardér H-6K se střelami pod křídly
03 / 11 / 2019, 14:00

Na přelomu června a července došlo opět k rozšíření spekulací ohledně možného umístění rakety DF-21 pod trup bombardéru H-6. Oba prostředky dohromady však veřejně nikdo žádnými snímky nepotvrdil – na rozdíl od jiných typů střel.

Nejprve na přelom června a července vydala Čína upozornění na nebezpečí NOTAM (Notices to airmen), což je v podstatě varování pro piloty před různými možnými hrozbami. Jedna z oblastí, pro níž platilo upozornění, ležela v pásmu mez ostrovem u sporného Paracelského souostrovím, kde Čína vybudovala ranveje. Druhá oblast pak byla nedaleko Spratlyho ostrovů. Není divu, že se začalo spekulovat nad tím, že může jít o přípravu na test protilodní zbraně ASBM (anti-ship ballistic missile). Ty přitom měla Čína doposud testovat skrytě někde v rozlehlé poušti Gobi.

Začátkem října poté Čína oslavila sedmdesát let od okamžiku, kdy Mao Ce-tung oznámil založení Čínské lidové republiky. V rámci přípravy na přehlídku se na veřejnost dostaly z neoficiálních zdrojů snímky bombardéru H-6N, jenž se oproti H-6K liší zřejmou absencí pumovnice, na jejímž místě je jakási nenápadná proláklina – možná úprava k nošení rakety DF-21.

h 6

Spodní část bombardéru H-6N (zdroj: čínský internet / převzato z //www.thedrive.com/the-war-zone/29975/new-photos-point-to-chinese-bomber-being-able-to-carry-huge-anti-ship-ballistic-missiles´)

„Raketonosič“ H-6K

Připomeňme, že Xian H-6 je čínskou kopií ruského Tu-16. Kategoricky patří mezi strategické bombardéry středního doletu. Navzdory svému stáří (v Číně byla jeho výroba zahájena koncem 50. let) zůstává zásluhou mnoha modernizací stále velmi platným vzhledem k mnoha modernizacím. V tomto ohledu můžeme pozorovat jakousi paralelu s americkým bombardérem B-52 ohledně možnosti nést naváděné pumy. A stejně tak s ruskými bombardéry sloužícími v posledních desetiletích jako nosiče raket, respektive střel.

Ostatně k nošení střel vznikla i modifikace čínského bombardéru známá jako H-6K. Ta může nést těžší střely na šesti nosnících pod křídly. Konkrétně protizemní CJ-10K s doletem s doletem zhruba 1500 km anebo stejný počet protilodních střel YJ-100 s údajně zhruba polovičním doletem. Za největšího strašáka je ovšem označována střela YJ-12, která má postupným využitím urychlovacího boosteru a následně ramjet pohonu dosahovat dvou až čtyř násobku rychlosti zvuku a doletu 250 až 400 km. 

h -6 2

                                H-6N s viditelnými závěsníky pod křídly (zdroj: Japan Ministry of defence)

 

Známá neznámá raketa DF-21D

Oproti tomu k ze země vypouštěné raketě DF-21 bývá nejčastěji uváděn dolet kolem 1 700 km. V případě tzv. vzdušného startu z podvěsu bombardéru je třeba přičíst jeho vlastní dolet, který může být případě doplnění paliva za letu z hlediska bojového letu prakticky neomezený.

Samotná DF-21 je postavena jako dvoustupňová raketa. Oba stupně jsou poháněny motory na tuhé pohonné látky, což značně zjednodušuje operační nasazení a zkracuje dobu potřebnou k přípravě vypuštění. Celkem na délku měří 10,7 m a má vážit kolem 14 700 kg. Nést může konvenční i jaderné hlavice, přičemž o navádění se stará kombinace inerciálního navádění s terminálním aktivním radarem. 

dongfeng

                                                                DF-21D na přehlídce v roce 2015

 

Existence z podvěsu bombardéru vypouštěné modifikace rakety DF-21 potvrzena dosud sice nebyla. Už v roce 2010 ale oznámil Pentagon, že Čína vyvinula a dosáhla počáteční operační schopnosti zbraně typu ASBM založené právě na DF-21. Je označována jako DF-21D a svazy letadlových lodí může hypoteticky zasáhnout na vzdálenost až 1 500 km (podle některých zdrojů je to mnohem více). I vzhledem k vypuštění několika podpůrných čínských družic jim proto americké námořnictvo věnuje patřičnou pozornost včetně rozšíření umístění antiraket SM-3 na všechny torpédoborce Aegis.

Stále však zůstává celá řada neznámých směrem k samotné raketě DF-21D i možnostem případné obrany. Není totiž zcela jisté, jakou rychlostí se pohybuje, jaké způsoby navádění využívá ani přesný typ bojové hlavice, u které se spekuluje o zjednodušení v podobě využití jaderné. Za druhé je pak těžké plánovat obranu, která se skládá jako mozaika z celé řady opatření od včasného zjištění, přes úhybné manévry, střelbu antiraketami až přes druhy elektronického boje.

 

Autor: Michal Polák 

 

                                                     

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace