Čínské dálkové letectvo – Stroje ze sovětské éry doplňuje i vlastní výroba. V čem Peking zaostává?

Čínské dálkové letectvo – Stroje ze sovětské éry doplňuje i vlastní výroba. V čem Peking zaostává?
foto: Alert5, CC BY-SA 4.0/Shaanxi Y-8

Čína se snaží etablovat jako světová velmoc ve všech segmentech obrany. Má jaderné ponorky, staví letadlové lodě (nebo je z nákupu modernizuje), raketový a kosmický průmysl jsou na výši. Ale v dálkovém letectvu stále zaostává. I když čínský letecký průmysl se též rozvíjí, čínská armáda stále závisí převážně na sovětských/ruských technologiích.

Hůře na tom je snad jen KLDR, jež stále využívá relikty studené války, ale Čína má na investice do modernizace, na rozdíl od KLDR. V čínských službách pravděpodobně nejstarším je Xian H-6 v modernizacích K/J/M/N, což je licenční výroba sovětského Tu-16, modernizovaného na Tu-104. Tu-16 byl do služby zařazen v roce 1954 a v Rusku vyřazen v roce 1993. Krom SSSR/Ruska a Číny tento letoun používalo i egyptské, indonéské nebo irácké letectvo. Každopádně v Číně je i navzdory svému věku jako strategický bombardér, a to u letectva i námořnictva.

Další velké čínské letouny pocházejí obvykle z konstrukčních kanceláří Antonov nebo Iljušin. Shaanxi Y-8 je založen na konstrukci An-12. Tento letoun je v Číně jednou z nejvíce oblíbených konstrukcí pro nákladní či víceúčelové letouny. A víceúčelové znamená, že slouží i jako čínská verze letounu EW – radioelektronického boje nebo průzkumu, tedy jako AWACS.

Na stejné platformě, ale již výrazně modernizovaný a konstrukčně upravená je Shaanxi Y-9. Zde je přepracována přední část a na VOP (vodorovné ocasní plochy) jsou doplněny svislá křidélka. Letoun je ve čtyřech variantách, a to JB pro elektronický průzkum, W jako letoun včasné výstrahy, tedy AWACS, XZ k vedení PSYOPS – tedy psychologické války a G pro EW, tedy radioelektronický boj – průzkum i rušení. Ale v základu je to stále An-12.

Největším nosičem je Il-76, jenž je využíván jako dopravní, stejně jako AWACS, tedy s masivním radarovým systémem umístěným vně trupu letounu v kruhovitém radomu. Na rozdíl od Il-76 je Xian Y-20 zcela domácím čínským produktem. Je též čtyřmotorový v kategorii strategický letoun, ale jeho plný potenciál, tedy možnosti od tankeru, EW po dopravní letoun ještě nebyly plně vyčerpány. Jediným uživatelem je zatím čínské letectvo ve formě dopravního/nákladního letounu. Letoun byl zaveden pouze do čínského letectva a nemá civilní variantu. Na začátku využíval ruské motory, ale ty by měly být nahrazeny motory WS-20 z domácí produkce.

Il-76 je známý pojem, méně známý je Il-78, jenž je deriváte, Il-76 jako tankovací verze. Uživateli krom Číny jsou Rusko, Ukrajina nebo Indie a v provozu je od roku 1984. Vzniklo celkem sedm variant, krom základní verze Il-78 dále verze T/M/ME/MKI/MP a M-90 A (MKI je pro Indii). Potřeba létajících tankerů stále narůstá, obvykle je preferována varianta s hadicí a dokovacím košem než s pevným ráhnem. U hadice mají letouny i v turbulencí jistou svobodu pohybu, u ráhna jsou pevně spojeny, a to může být smrtelné.

Xian Y-7 je založen na An-24 a jedná se o menší dopravní letoun bez strategického významu. „Anduly“ využívala i AČR. Krom řady velkých dopravních letounů pocházející ze sovětské konstrukční školy za zmínku stojí i třeba Xian MA60. Vychází konstrukčně z An-24, ale je čínské produkce, odolný na letištích s ne zrovna ideálním povrchem a má schopnost STOL (Short také-off and Landing). Takže může být využit i pro speciální síly.

Čínská armáda stále využívá Tu-154, které v ČR jsou známe jako Naganský expres. Tyto letouny jsou již dávno za horizontem. Ve vývojové řadě Antonovů má čínské letectvo i An-30, což je modernizace An-24, určený především k průzkumným/foto účelům a je to letoun střední velikosti.

Z výše uvedeného plyne, že čínské velkokapacitní letouny jsou stále založeny na konstrukcích Tupolev, Antonov a Iljušin, ale domácí průmysl se rozbíhá. V čem Čína stále není na nejvyšší úrovni, jsou letecké motory, takže v celé silně využívá ruské nebo ukrajinské. Na Ukrajině je to firma MotorSich, otázkou je, co s ní válka provedla a jaké má další výrobní a exportní možnosti. Rusko do Číny dopraví materiál i vlakem, ale zároveň hlídá Čínu, aby nebyl příliš silná a technologicky a vojensky ho nepředběhla. Dá se říci, že to je nekonečný souboj titánů, kteří uzavřeli sňatek, ale ani jedna strana v něj nevěří.

 

Zdroj: Air Recognition

Tagy