Čínské ponorky proti americkým - Seawolf vs. Shang. Kdo by přežil vzájemný střet?

Čínské ponorky proti americkým - Seawolf vs. Shang. Kdo by přežil vzájemný střet?
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: USS Seawolf (SSN-21)
13 / 08 / 2022, 13:00

Závody ve zbrojení v Pacifiku nabírají na rychlosti a síle a toto zahrnuje i rozšiřování flotil ponorkového loďstva. Nejsilnější jsou samozřejmě USA, ale Čína a Rusko značně investují a naposledy pro ponorky s jaderným pohonem se rozhodla i Austrálie. Ve vodách Pacifiku bude tedy zřejmě hodně živo a nedá se říci, že bezpečno.

Ponorky mají řadu kategorií:

-          Nosiče balistických střel

-          Nosiče střel s plochou dráhou letu

-          Útočné ponorky s jaderným pohonem

-          Útočné ponorky s AIP – tedy nejaderné, ale pohon nezávislý na vzduchu

-          Diesel-elektrické útočné ponorky

-          Miniponorky, speciální ponorky atd.

 

Ponorky v kategorii nosič jsou strategickým prostředkem, kdežto útočné jsou spíše operačně-taktické k boji s hladinovými plavidly nebo jinými ponorkami, tedy k eliminaci okamžité hrozby a získání námořní dominance – stejně jako u letectva, získání nadvlády v určitém segmentu. V kategorii útočných ponorek má každá technologie svá pro a proti. Technologicky nejnáročnější jsou ponorky s jaderným pohonem, ale zároveň mají výhodu možnosti velmi dlouhého ponoru, kdy limitem jsou pouze zásoby jídla a případně torpéd. Recyklace vzduchu i vody je zabezpečena díky výkonu jaderného reaktoru.

Velmi zajímavou technologií je AIP (Air Independent Propulsion – tedy na vzduchu nezávislý pohon). Jedná se o nejadernou technologii též s možností dlouhého ponoru. A na konci v řadě jsou klasické, tedy diesel-elektrické ponorky, jež mají omezený čas pobytu pod vodou, než se musí vynořit, nastartovat dieselové agregáty a dobít baterie. Což znamená nutnost mít zásoby paliva pro agregáty a nutnost se v určitou dobu vynořit, protože spalovací motor pod vodou a bez kyslíku nefunguje, respektive by spotřeboval kyslík z ponorky a posádka by se zadusila nehledě na problémy s výfukovými plyny.

Stejně jako u jiných systémů je zásadní detekce a identifikace. A jako letouny mají speciální nátěry k pohlcení radarových vln, ponorky mají speciální nátěry k pohlcení sonarových vln, tedy u letadel i ponorek, aby došlo k jejich pohlcení a nikoliv odrazu. U ponorek největším problémem jsou emitory hluku, což je posádka, strojovna, hřídele a lodní šrouby. Některé ruské ponorky, k omezení hluku šroubů, kolem nich mají prstenec, jenž rázové vlny pohlcuje. Další je tvarování šroubů, počet lopatek, počet šroubů nebo rychlost otáčení. A samozřejmě, pokud mezi pohonným agregátem a šroubem hřídel „vrže“, nedá se nic dělat a hluk se šíří ve vodě velmi dobře a daleko.

Takže v rámci případného souboje útočných ponorek Číny a USA – na americké straně vždy jaderná, na čínské všech kategorie pohonných jednotek. Je zapotřebí vzít v úvahu, že se nejedná o „dogfight“ jako u letectva, ale ponorky obvykle doprovázejí a chrání hladinová plavidla, pokud nemají zadány jiné úkoly. Vypátrat jinou ponorku vyžaduje systémovou součinnost, tedy letouny nebo vrtulníky, které shodí v určitém prostoru sonarové boje, senzorové sítě, aktivitu torpédoborců nebo jiných plavidel vrhajících hlubinné bomby, činnost letectva k nalezení vynořených diesel-elektrických ponorek apod.

Pokud již dojde k souboji ponorek, není to dlouhá bitva, ale vždy záleží, kdo je tišší. Samozřejmě diesel-elektrická, pokud jí docházejí baterie, je určena k zániku. Jaderná s hlučnými lodními šrouby na tom není o moc lépe. Těžko říci, zda by v souboji vyhrála americká nebo čínská ponorka, vždy záleží, kdo koho dříve najde. Ponorky mají primárně přední torpédomety, ale i zadní kvůli vlastní obraně. Pak je ještě důležité, jak jsou torpéda naváděna, salva šesti torpéd vpředu nemusí být stejně účinná jako jednoho speciálního vzadu. A ve vodě není nutný přímý zásah, stačí výbuch v blízkosti a fyzika vykoná své, voda je nestlačitelná a dokáže ponorku v blízkosti poškodit nebo zničit.

V přímém souboji čínské a americké ponorky tak vítězí technologie, schopnosti posádky, součinnost s dalšími systémy a mnohdy i štěstí.

Americké útočné ponorky jsou třídy Virginia, Seawolf a Los Angeles. Jejich hlavním úkolem je boj proti jiným plavidlům, hladinovým i ponorkám, podpora v rámci pobřežních operací v rámci schopnosti bezpečného ponoru, ochrana skupiny plavidel letadlové lodě a též průzkum a sledování.

Čína má k dispozici 6 útočných ponorek kdy jaderné jsou Typ 091 a 093, tedy v kódu NATO třída Han a třída Shang, třída Typ 095 Sui by měla být stále ve vývoji. Pokud by tedy došlo k souboji jaderných útočných ponorek, Virginia, Seawolf a Los Angeles jednak početně, a i kapacitou i technologicky převyšují Han i Shang. Ale jak již bylo řečeno, není to jeden na jednoho, ale systém proti systému.

 

Zdroj: Navy Recognition

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace