Autor fotografie: Chiang Kuan-lun, taiwannews.com.tw|Popisek: Tchaj-wanský F-16V
Očekávanou reakci Pekingu vzbudil prodej nových stíhacích F-16V Viper od společnosti Lockheed Martin Tchaj-wanu. Celkově jde o kontrakt amerického ministerstva obrany v hodnotě 62 milionů dolarů na desetiletou produkci Viperů a okamžité dodání 90 letounů pro účely jejich exportu do zahraničí. Z nich 66 je určeno podle agentur Bloomberg a AFP právě pro Čínskou republiku, Tchaj-wan.
V souvislosti s cestou předsedy českého senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan se objevily komentáře zmiňující absenci podobných cest vysokých představitelů USA do této ostrovní země, zdůrazňující dojem, že Česká republika zde má touto iniciativou na svůj potenciální úkor dráždit pevninskou Čínu, zatímco Spojené státy budou ze závětří sledovat reakci Pekingu. Nejen poslední prodej desítek moderních stíhacích letadel Tchaj-wanu podobné úvahy staví do patřičného světla jako poněkud naivní. Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem jsou velmi napjaté a americké zbrojní dodávky na ostrov jsou významnějším krokem než symbolická návštěva ústavního činitele malé České republiky.
Global Times citovaly ředitele Institutu amerických studií na Čínské akademii sociálních věd v Pekingu Ni Fenga. Podle něho je poslední americký krok v kontextu současných vyostřených vztahů s komunistickým režimem velmi nebezpečný a překračuje Pekingem v otázce Tchaj-wanu vytyčenou červenou linii. Riziko otevřené konfrontace podle něj prodejem letounů F-16 roste.
Čínští představitelé o Tchaj-wanu hovoří jako o separatistické provincii, a ozbrojené síly pevninské Číny kolem ostrova poslední dobou pořádají velká cvičení, při nichž se dostávají do těsného kontaktu jak s tchaj-wanskou obranou, tak potenciálně i s jednotkami amerického námořnictva. Cílem cvičení není podle Pekingu "separatisty" odstrašit (chystá se snad Tchaj-wan vylodit na pevnině a dobýt "zbytek" Číny?), ale také "získat schopnost proměnit výcvik ve skutečnou vojenskou akci, bude-li to nezbytné." V čem by měla spočívat nezbytnost vojenského zásahu proti svobodnému ostrovu není těžké uhodnout - jakmile Peking usoudí, že bude vojenská i politická cena za invazi přijatelná, přistoupí k ní.
Komunistická Čína v posledních letech rozvíjí velmi usilovně zbrojní programy ve všech směrech, buduje námořnictvo, rozšiřuje počet svých letadlových lodí i dalších hladinových jednotek, ponorek, vyvíjí vlastní letouny 5. generace, posiluje pozemní vojsko. A v rámci svých provokačních cvičení, jimiž se snaží "odstrašit" (a spíše "zastrašit") sousední zemi, kterou považuje za svou, hovoří představitelé Pekingu o možnosti přeletů vlastních vojenských letounů nad ostrovem. Jestliže za své perspektivy rýsují nepřekročitelné červené čáry, je zřejmé, že takové pokusy by skutečně mohly být překročením akceptovatelných mezí a ke konfrontaci skutečně dojít může. A přesně pro to, aby se horké hlavy v Pekingu uklidnily, pořizuje Tchaj-wan poslední verzi osvědčených stíhaček F-16.
V tradici sebevědomých prohlášení Peking ve svých reakcích porovnává schopnosti F-16V a velkoryse přiznává jeho převahu nad čínskými lehkými stíhacími letouny 4. generace J-10 (první let v roce 1998, ve službě od roku 2005), ale tvrdí, že pro těžší stroje typu J-11 (čínskou kopii sovětského MiGu-27 rovněž z roku 1998) nebo pro pokročilý J-20 (zatím jen prototyp stíhacího letounu 5. generace) nebudou soupeři. Nabízí se potom otázka, proč tedy tolik křiku, varování a obav. Ve skutečnosti Vipery nevyhnutelně vychýlí stávající poměr sil ve prospěch Tchaj-wanu, a s podporou Japonska a Spojených států snahy pevninské Číny předvádět své svaly přinejmenším zkomplikují.
V případném otevřeném konfliktu by samozřejmě pozice Tchaj-wanu tváří v tvář početně nejsilnější armádě světa nebyla slibná. Početní převaha Pekingu je zdrcující a ostrov by se stal v první vlně útoku terčem pro stovky a stovky balistických střel a střel s plochou dráhou letu. Současně by však podobný krok vedl nade vší pochybnost k zásadní reakci ze strany ostatních hráčů v regionu.
V současnosti tchajwanské letectvo disponuje 25 letouny Nortrop F-5E (první let 1972), stovkou stíhacích Ching-kuo domácí konstrukce (první let 1989), padesátkou francouzských Mirage 2000-5EI (první let 1978), a od roku 1992 nasazuje také letouny F-16, jichž má nyní ve službě 115, a postupně je modernizuje na standard F-16V. Dodávka 66 nových F-16V Viper a potenciálně pak další desítky strojů tohoto typu v budoucnu rozhodně obranyschopnost ostrova zvýší.
Zdroj: defence-blog.com