foto: CASIC / Public domain /FK-3000
Čína prostě neztrácí čas. Hrozivě vypadá systém PVO FK-3000, který má rychlopalné dělo, radar krátkého dosahu, rušení, elektrooptické systémy a k dispozici může mít 96 raket proti dronům.
Konflikt na Ukrajině mění obraz vojensko-průmyslového komplexu zcela zásadním způsobem. Stejně jako se postupně mění armádní konfigurace jednotek. Jen AČR zatím vypadá, že nepotřebuje žádné C-RAM a C-UAS systémy proti dronům. Jestliže ještě před nedávnem se za řešení ochrany obrněných vozidel považovaly systémy aktivní ochrany (APS) jako izraelské Trophy nebo Iron Fist, dnes je fakticky jasné,. že armády světa budou potřebovat všudypřítomnou protivzdušnou obranu (PVO) proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV, UAS). APS jsou spíše zbraní poslední záchrany i proti přenosným protipancéřovým střelám (ATGM), s koordinovaným útokem roje dronů si neporadí.
Nezbytné C-RAM a C-UAS SHORAD systémy
Do popředí vývoje se dostaly dražší a složitější C-RAM systémy, kam lze zařadit i čínský FK-3000, a levnější C-UAS systémy, které lze instalovat na taktická vozidla jako je kanadský Senator, jenž bude v České republice vyrábět Omnipol. Jestliže můžeme jako o úspěšných C-RAM systémech hovořit u rodiny německých kompletů Skyshield, patří tam Skynex a Skyranger, izraelského systému Iron Dome nebo třeba švédského Tridon Mk2, pak v Číně to byl doposud LD-2000 založený na námořním Type 730 CIWS. Aktuálně ovšem bude nepochybně hodně řeč kolem kompletu PVO FK-3000 a nutno podotknout, že na světě prakticky není ekvivalent.
Pokud bychom měli hledat ve světě obdobu FK-3000, pak lze zmínit ruský Pancir-S1, jeho modernizace Pancir-SMD-E už překvapivě nemá rychlopalné dělo. Jenže ruský komplet neuspěl ani na Ukrajině, ani aktuálně v Iráku, kde nedokázal zabránit útoku sebevražedných dronů. FK-3000 vyvinula a vyrábí čínská společnost China Aerospace Science and Industry Corporation (CASIC). Podle Defence Blog byl systém poprvé představený na letecké show v Zuhaji roku 2022. Jenže v té době ještě neměl k dispozici dva kontejnery pro celkem 96 miniraket. Zato už v té době disponoval 30mm automatickým kanónem, což je v zásadě standard na západě u SHORAD C-RAM a C-UAS systémů. Otázka zní, proč Rusko tento koncept u Pancir-S1 opustilo.
FK-3000 s 96 raketami
Kromě dvou kontejnerů s celkem 24 boxy, z nichž každý disponuje čtyřmi raketami, tedy celkem 96, může FK-3000 disponovat až dvanácti protivzdušnými střelami proti větším cílům jako jsou bitevní letadla a vrtulníky, případně střely s plochou dráhou letu. To ovšem není vše. Rakety lze použít proti kazetové munici a nepřátelským střelám celkově. Jádrem je ovšem elektronické vybavení. FK-3000 disponuje protivzdušným radarem krátkého dosahu. Integrovány jsou elektro-optické a infračervené videokamery pro detekci a sledování cílů. Vše zpracovává výkonný balistický počítač.
Na světě nemá FK-3000 ekvivalent
To ovšem pořád není vše, Číňané přidaly i systém elektronického boje (EW) s výkonnou rušičkou. Je zcela zjevné, jak hodně se Čína inspiruje na Ukrajině a hlavně nabízí systém PVO, který tak úplně na světě nemá ekvivalent především z hlediska palebné síly. Respektovaný TWZ v zásadě píše, že Američané v tomto ohledu zaspali. Z hlediska mobilních C-RAM systémů se soustředí na úpravu vozidel Stryker, které ale už z hlediska své velikosti mají omezené možnosti. USA třeba přijaly verzi izraelského Iron Dome s dvaceti antiraketami Tamir, ale nejedná se o samostatný mobilní systém.
Čínský C-RAM FK-3000
FK-3000 minimálně parametrově nabízí velmi účinnou ochranou proti rojům dronů. A asi bude nějakou dobu trvat, než západ vyvine nějaký srovnatelný ekvivalent. 96 raket, rychlopalný kanón k tomu a plnohodnotná senzorika krátkého dosahu dělají z FK-3000 výborný prostředek na ochranu prakticky čehokoliv proti hrozbám v krátkém dosahu. Klasifikace C-RAM se v zásadě hodí. Čínský export zbraní setrvale roste a potřebu PVO proti dronům má spousta zemí. FK-3000 bude nepochybně další úspěšný produkt.
Tagy