Autor fotografie: VOP CZ|Popisek: T-72M4 CZ
Poptávka po vojenských technologiích v Evropě roste. Ministryně obrany Jana Černochová při různých příležitostech potvrzuje, že poptávka po vojenské technice v Evropě roste, a že se Česká republika musí tak říkajíc "postavit do fronty". Úměrně rostoucí poptávce se daří také společnostem obranného průmyslu, které dodávají své produkty nejen na Ukrajinu, ale mezi jejich odběratele se řadí v rámci subdodavatelských řetězců velké zahraniční zbrojovky i ozbrojené síly přímo. S jednou významnou výjimkou. Tou je státní podnik VOP CZ, zřizovaný Ministerstvem obrany, který nedávno zveřejnil svou výroční zprávu za rok 2022. Pokračuje přitom stav, podle kterého se podnik dlouhodobě na vojenské produkci podílí jen z velmi malé části: tržby v oblasti civilní strojírenské výroby dosáhly 1069 milionu korun. Vojenská oblast přinesla jen 188 milionů, tedy pouhých 15 % objemu tržeb. Čistý zisk činí 468 tisíc korun.
V úvodním slovu ředitele Marka Špoka, který se do čela VOP CZ vrátil loni v srpnu, je explicitně uvedeno: "I když je konflikt (na Ukrajině, pozn. red.) v celosvětovém měřítku vnímán negativně, současně je považován jako obrovská obchodní příležitost právě pro podniky působící v obranném průmyslu. I přesto všechno (sic) se nám podařilo realizovat naše plánované aktivity." Tedy i "přesto", že se naskytla obrovská obchodní příležitost, podnik realizuje své plánované aktivity. Důrazem na civilní strojírenskou výrobu a neschopností využít potenciálu, který přináší reakce spojeneckých a partnerských zemí na napadení Ukrajiny Ruskem, lze zřejmě nejlépe vysvětlit, proč je podnik ekonomicky tak zoufale nevýkonný.
V kapitole "Obchod Speciál", tedy v oblasti vojenské výroby a služeb, výroční zpráva za rok 2022 vyjmenovává opravy a udržování tanků T-72M4 CZ pro AČR, "přípravy projektu technického zhodnocení tanků T-72M4CZ", který má vyústit v to, že podnik dodá armádě všech 33 provozovaných kusů (včetně tří velitelských a tří vyprošťovacích) do konce roku 2025; rámcovou smlouvu na opravy a udržování BVP-2 pro AČR, a záruční servis cisternové techniky CAPL-16 M1 a CNS.
Při pohledu na tento výčet, který v součtu přináší podniku na zakázkách Ministerstva obrany pouhých 157 milionů korun, je opět na místě připomenout důvody, pro které má tento podnik podle MO hrát zásadní roli při výrobě BVP CV90 a vývoji některých specifických variant: "Transakce pro státní podniky jsou v tomto ohledu považovány (z hlediska celkového podílu českého průmyslu na zakázce na CV90 ve výši min. 40 %) v některých aspektech více započitatelné, protože jde o státní podniky, které mají v souladu se Strategií vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu v ČR do roku 2030 klíčové postavení z hlediska zajištění bezpečnosti dodávek v rámci životního cyklu vojenského materiálu."
Přitom až dosud rozhodně dodávky VOP CZ žádné "klíčové postavení" zajišťovat nemohou. Opravy tří desítek tanků, diskutabilní modernizace těchto dlouhodobě neperspektivních vozidel, jež jsou technicky dávno za zenitem, údržba BVP-2 (což není exkluzívní schopnost VOP CZ) a záruční servis několika armádních cisteren rozhodně nesvědčí o tom, že by na podnik VOP CZ ministerstvo a potažmo armáda měly či chtěly z hlediska schopností a kapacity jakkoli spoléhat. Tomu dlouhodobě odpovídá i nízký počet a hodnota zakázek, přičemž je skutečností, že podnik není schopen často reagovat na poptávku konkurenceschopnou nabídkou, případně zakázky realizuje se ztrátou. I to se v letech 2018-2021 projevilo ztrátou v celkové výši bezmála 400 milionů korun.
Z kapitoly "finanční ukazatele" pak vyplývá, že oproti roku 2021 dokázal v Evropě podnik VOP CZ navýšit tržby o pouhých 250 milionů korun, v Asii pak o přibližně 20 milionů. "Nikdo neví, co se v budoucnu prožene Putinovi hlavou. Takže co se stalo? Začaly závody ve zbrojení. Nikoliv závody mezi velmocemi, ale mezi členskými státy, protože každá chce nakupovat za co nejmenší peníze. Chceme se postavit do fronty co nejdřív," uvedla v rozhovoru pro CNN Prima News ministryně Černochová loni v červenci, nedlouho předtím, než do funkce ředitele státního podniku vrátila v předchozím období neúspěšného a za ztráty státního podniku odpovědnost nesoucího Marka Špoka s vysvětlením, že je třeba státní podnik "stabilizovat".
"Důvodem pro návrat Ing. Špoka do vedení VOP CZ je urgentní potřeba stabilizovat vedení státního podniku. Významnou roli při opětovném jmenování Ing. Špoka ředitelem státního podniku sehrála jeho znalost prostředí, tedy silných stránek tohoto specifického podniku i všech úskalí, které s jeho vedením souvisejí," citoval tehdy vysvětlení MO Ekonomický deník. "Stabilizace" se zřejmě daří, ovšem spíše ve smyslu strnulosti a neschopnosti využít příležitosti, které se projevují chabými ekonomickými výsledky v době, kdy soukromé společnosti obranného průmyslu dosahují řádově lepších výsledků: čistý zisk VOP CZ ve válečném roce 2022 činil 468 tisíc korun.
V oblasti vojenské výroby to znamená jediné a potvrzuje to zaběhnutý standard tohoto státního podniku: neumí reagovat na poptávku. Chabé výsledky v této oblasti pak rezortu obrany neumožňují využít možnosti tzv. vertikální spolupráce, kdy by mu byly svěřovány strategické zakázky napřímo a bez výběrového řízení. V zakázce na pásová BVP je tento problém obejit tím, že klíčovou roli na dodávce zajistí podniku VOP CZ dodavatel, švédská firma BAE Systems-Hägglunds. To ovšem přichází za určitou cenu: Švédové slibují minimálně 40% účast českého průmyslu, ale do "českého" podílu se v případě VOP CZ bude započítávat také nákup materiálu a služeb v zahraničí a investice do přenosu technologie výroby. Část těchto prostředků tedy skončí v zahraničí a jejich započtení do českého podílu na zakázce je de facto pověstný bulík na nose českého daňového poplatníka, a skrytý výnos pro švédského dodavatele CV90. Podíl soukromých firem totiž tvoří čistá přidaná hodnota, jak by to také každý očekával.
Zdroj: VOP CZ Výroční zpráva 2022, Ministerstvo obrany (army.cz), Ekonomický deník