Co by Ukrajina potřebovala, aby mohla zaútočit na ruskou infrastrukturu

Co by Ukrajina potřebovala, aby mohla zaútočit na ruskou infrastrukturu
Autor fotografie: Pixabay, Free for commercial use|Popisek: Ilustrační fotografie
02 / 11 / 2022, 08:15

Rusko se rozhodlo jít cestou spálené země a devastuje ukrajinskou infrastrukturu. Velké obavy jsou z prolomení hráze Kachovské přehrady, jež by jednak způsobila velkou záplavovou vlnu a dále by došlo k selhání chlazení reaktoru Záporožské jaderné elektrárny. Rusko využívá plošnou palbu klasickým dělostřelectvem nebo raketomety a případně i termobarickou munici.

Ale poznatky z minulosti, a to jak z druhé světové války, tak současného konfliktu ukazují, že přesné jednotlivé výstřely, kdy protivník nikdy neví kdy a odkud, jsou více smrtící a psychologicky decimující. Za druhé světové války údajně Rudá armáda soustředila na jeden úsek fronty vysoké množství odstřelovačů. Když Němci zahájili útok, očekávali kulomety a samopaly, ale bylo ticho, sem tam padnul výstřel, a co rána, to mrtvola. Za chvíli vznikla panika a ústup. Obdobně se dařilo Rusům nyní, klidně kotvící křižník v plné zbroji, dvě rakety a šel ke dnu. Žádná palba předtím ani potom – překvapení s maximálním účinkem, vojenským i psychologickým. Jednak, že jejich systémy selhaly a dále že šla pod vodu Moskva. I z tohoto důvodu nechal Hitler přejmenovat křižník Deutschland na Lützov, aby se nepotopilo Německo. Moskva šla ke dnu bez přejmenování.

Co by tedy Ukrajince nejvíce potřebovali, aby mohli Rusku oplatit obdobnou mincí? Jednoznačně ukrajinská armáda potřebuje restrukturalizaci, modernizaci, unifikaci zbraní a zbavit se sovětské techniky. Takže cokoliv v ukrajinské armádě je, potřebuje nějak systematizovat a případně obměnit či zásadně modernizovat.

Ale pro zásahy na teritoriu Ruska, jež zatlačí na citlivá místa, a to psychologicky, politicky i ekonomicky, to jsou zbraně s vysokou mobilitou, dostatečným dosahem a maximální přesností. Jak se říká, jeden „blesk z čistého nebe“ může vykonat víc škody než bouřka s hromobitím.

Pro odvetné údery na infrastrukturu Ruska nejsou zapotřebí tanky ani PTŘS. Jsou zapotřebí vysoce mobilní raketomety a dělostřelecké systémy, případně letecká munice, s přesným naváděním. Problém však je cena této munice, avšak v porovnání se způsobenou škodou se to může vyrovnávat s plošnou salvovou palbou.

Raketomety HIMARS jsou pravidelně zmiňovány díky mobilitě a přesnosti a účinnosti. Následují samozřejmě německé samohybné houfnice PzH-2000 a využitelnost mají i americké M-109 A6 Paladin či M-109 A7. ale k těmto systémům, jež jsou vysoce přesné a mobilní je nutná i munice:
- NAMMO HE-ER 155 mm z Norska, dostřel 20 km s přesností cca 30 m
- M982 EXCALIBUR 155 mm z USA, dostřel 50 m–40 km s přesností 5 m, ale cena je 160000 USD

Chytré letecké bomby a střely:
- CBU-107 Passive Attack Weapon (pasivní útočná zbraň)
- AGM-65 A s elektrooptickým naváděním
- AGM-65 D s infračerveným naváděním
- AGM-65 E s laserovým naváděním
- GBU-28 Bunker Buster s laserovým naváděním
- GBU-24
- Střela AGM-114 HELLFIRE II
- Střela AGM-65 MAVERICK

Drony:
- MQ-9 REAPER – může nést i střely HELLFIRE na strategické vzdálenosti
- SWITCHBLADE – Loitering Ammunition – vyčkávací munice/sebevražedné drony
- PHOENIX GHOST – Loitering Ammunition – vyčkávací munice/sebevražedné drony

IMINT:
- Kvalitní satelitní nebo z dronů pořízené fotografie pro precizní plánování

CYBER:
- Efektivní kybernetické nástroje k pronikání do ruských informačních sítí a případné jejich eliminaci

Eliminace energetické rozvodné sítě:
- Ruská armáda má dosah na ukrajinské elektrárny i rozvodné body či trafostanice, což je zřejmě opačně mimo dosah ukrajinské armády na ruském území. Zřejmě by však pro dostatečné vykolejení ruského hospodářství i civilního života byly vhodné zbraně, jako byly grafitové bomby/střely použité NATO v bývalé Jugoslávii, jež neničily explozivně objekty, ale efektivně vyzkratovaly a tím eliminovaly rozvodnou síť

Samozřejmě je nutno přidat radiolokátory včasné výstrahy i dělostřelecké, laserové ozařovače, různé systémy protivzdušné obrany, letouny, vrtulníky atd. atd.

Ve válce je nutné všechno a hodně. Odpor ukrajinské armády tu Ruskou deptá, a jak již se potvrdilo třeba nasazením dronů BAYRAKTAR, chirurgické zásahy jsou pro ni ještě náročnější. Problémem je, že pro všechny strany, a především i pro Ukrajinu a její spojence, se to stává ekonomicky velmi náročné. Takže zřejmě se vyplatí jeden drahý výstřel, jeden perfektní zásah a jedna velká panika na druhé straně. A perfektní zásah eliminuje vedlejší škody na civilním obyvatelstvu, což ruská armáda nerespektuje.

Zdroj: Redakce SECURITY magazínu

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace