Od konce listopadu neprovedla Severní Korea žádnou letovou zkoušku balistické rakety – až do 4. května, kdy došlo ke zřejmě prvnímu odpálení nové rakety. Ta se nápadně podobá ruskému Iskanderu.
Široký arzenál raket krátkého doletu
Severní Korea má jinak ve svém arzenálu celou řadu balistických raket krátkého dosahu. Nejstarší typ představuje Hwasong-5, jež je v podstatě derivátem rakety R-17 (v kódu NATO Scud-B) dovezené z Egypta. Hwasong-6 zase vznikla na základě rakety Scud-C a má mít dolet už kolem 500 km. Jejím nejen prodloužením pak vznikl ještě další typ označovaný v zahraničí prostě jako Scud-ER (Extended Range) s údajným doletem až 1 000 km.
Od roku 2006 se ve výzbroji nachází taktéž raketa označovaná jihokorejskou zpravodajskou službou jako KN-02, která vychází z další ruské rakety OTR-21 Točka. Ta má sice menší doletu v rozmezí 120 až 170 km. Její raketový motor ale spaluje tuhé pohonné látky a není tedy třeba vůbec řešit skladování a tankování palivem. Na druhou stranu se jedná o typ, který nemá takový potenciál pro další vylepšování.
Všechny výše uvedené rakety jsou v podstatě deriváty typů z 80., maximálně 90. let. Severokorejci navíc chtě nechtě musejí reagovat na vývoj protiraketových obran. Proto není divu, že pracují na novějších raketách, jež mohou mít vůbec šanci proniknout ke svému cíli. Za tímto účelem ostatně vybavili manévrující hlavicí typu MaRV už raketu typu Scud, jenž je opět jižním sousedem označována jako KN-18. První novější raketou jako takovou pak má být KN-23 alias „Kimskander“ poháněná raketovým motorem na tuhé pohonné látky.
Z vojenské přehlídky
Vůbec poprvé se svět dozvěděl o této nové raketě po vojenské přehlídce z února 2018, na které byla prezentována ještě jako maketa. Už tehdy byla zřejmá její podobnost s ruskou raketou Iskander. Jakékoliv detaily ovšem zůstaly pod závojem utajení.
K prvnímu známému zkušebnímu odpálení rakety KN-23 tedy došlo 4. května a to z osmikolového odpalovacího mobilního zařízení. S ohledem na zveřejněné snímky už také známe rozměry: 7,5 m na výšku a 0,95 m průměr. Z toho se pak odhaduje hmotnost 3 415 kg. K dalším dvěma vypuštěním pak mělo dojít také 9. května, přičemž jedna z raket uletěla vzdálenost 420 km.
Při svém zřejmě prémiovém startu letěla raketa KN-23 po docela nízké dráze, která by v případě bojového nasazení jednak zkrátila čas protiraketové obrany na reakci a za druhé umožnila aerodynamické manévrování. I v tomto tedy můžeme vysledovat jistou podobnost s ruským Iskanderem-M, byť podobně by mohla letět i jiná moderní raketa krátkého doletu.
Aktualizace: 24. července začaly vycházet zprávy, že Severní Korea provedla další dva odpaly svých raket. Jedna z nich přitom měla doletět do vzdálenosti 430 km, což by mohlo ukazovat právě na KN-23.
Hlavní podezřelý: ruská raketa Iskander
Pochopitelně se spekuluje nad tím, zda při vývoji neasistuje přímo Rusko. To stojí o větší vliv v Severní Koreji a takováto pomoc by mu byla k dobru. Na druhou stranu podobně vypadají i další rakety. Čistě podle podobnosti a doletu můžeme zmínit ukrajinskou raketu Hrim-2. Vyloučit nelze ani jihokorejskou střelu Hyunmoo-2B, jenž je částečně derivátem ruského Iskanderu, byť v tomto případě by se muselo jednat naopak o práci severokorejských tajných služeb.
Na místě není podceňovat ani vlastní severokorejské konstruktéry, kteří už nejednou prokázali své kvality. Zda jim přitom bylo nějak pomoženo a jak moc, není zatím jasné. V každém případě především Jižní Korea musí počítat s další zbraní svého nepřátelsky naladěného severního souseda. Oproti starším raketám postaveným na základě raket Scud původně sovětské konstrukce přitom KN-23 může být podstatně tvrdším oříškem pro protiraketové obrany.
Autor: Michal Polák