Co víme o severokorejských mezikontinentálních raketách: Bližší pohled na Hwasong-15

Co víme o severokorejských mezikontinentálních raketách: Bližší pohled na Hwasong-15
Autor fotografie: Screenshot YouTube|Popisek: Hwasong-15
25 / 02 / 2018, 11:30

Severní Korea sice propaguje své rakety více, než je zdrávo, na druhou stranu o nich nezveřejňuje žádné podrobnější informace. Veškeré parametry raket tedy musíme odhadovat ze známých startů, pozorovaných a předpokládaných technologií.

Největší pozornost na sebe minulý rok v  severokorejském raketovém arzenálu upoutaly starty tří typů raket, které jsou všechny odpalovány z  mobilních vypouštěcích zařízení: Hwasong-12, Hwasong-14 a konečně Hwasong-15. Rychlý postup v  termínech startů a rozdílnosti z  hlediska parametrů raket nám však napovídají, že nemusí jít tak úplně docela o postupný vývoj, jak by se na první pohled mohlo zdát. A že rakety Hwasong-12 a Hwasong-14 k  sobě mají zřejmě mnohem blíže, než Hwasong-14 a Hwasong-15. 

Hwasong-12: Dolet 3  700 – 6  000 km

Nejmenší dolet ze všech uvedených raket má Hwasong-12. Její první a zároveň ještě neúspěšné starty datujeme z  dostupných zdrojů na duben roku 2017, kdy byla tato raketa zároveň premiérově ukázána na vojenské přehlídce. Její první dva starty přitom byly původně mylně sledovány jako starty raket typu Scud.

K  prvnímu úspěšnému startu Hwasong-12 nakonec došlo 14. května 2017, kdy při letu dosáhla výšky 2  111,5 km a urazila vzdálenost 785 km. Při svém druhém startu 29. srpna pak dosáhla sice jen výšky 550 km, ale dopadla do moře ve vzdálenosti 2  700 km. A nakonec k doposud posledně zaznamenanému vypuštění došlo 15. září, při němž bylo dosaženo výšky 770 km, než raketa dopadla ve vzdálenosti přes 3  700 km od místa startu. Proto je maximální dolet této rakety uváděn v  rozmezí 3  700 km (jako prokázaný na základě skutečného letu) a 6  000 km (jako odhadovaný na základě předchozích startů, pokud by trajektorie nedosahovala takové výšky letu neboli apogea).

psali jsme: VIDEO: Rusko úspěšně otestovalo svého ,,nadzvukového zabijáka", raketu Zirkon

Samotná raketa Hwasong-12 je poháněna jedním jednokomorovým raketovým motorem spalující kombinaci asymetrického dimethylhydrazinu jako paliva a oxidu dusičitého jako okysličovadla. O raketovém motoru panují určité pochybnosti, přičemž nejčastějším názorem je, že došlo k využití technologie raketového motoru ze sovětské rakety R-27 Zyb. Tomu nasvědčuje jednokomorová konstrukce s  využitím menších trysek kolem, použitá kombinace pohonných látek i odhadovaný tah.

Konstrukčně měří raketa Hwasong-12 na délku 16,5 m, její jediný stupeň má průměr kolem 1,5 m a hmotnost je odhadována na 27,5 t. Podle odhadů má být schopna nést hlavici řádově o hmotnosti 500 – 600 kg, ale může to být klidně o něco více. S  tím že se předpokládá využití jaderné hlavice a to i s  ohledem na přesnost zásahu, která má přesahovat dokonce 5 km, což by využití konvenční hlavice prakticky vylučovalo.

Není však vůbec jisté, že Hwasong-12 je, respektive bude zařazena do výzbroje severokorejské armády. Její odhadovaný dolet sice dostačuje na ostrov Guam, ale ten je případně i v  doletu jiných severokorejských raket a její využití proti bližším cílům nedává příliš smysl.

Hwasong-14: Dolet 6  700 – 10  000 km

To ovšem neplatí pro raketu Hwasong-14, jejích dolet odhadujeme na základě dvou úspěšných startů na 6  700 až 10  000 km. Při prvním z  nich dosáhla raketa 4. července výšky 2  802 km, při tom druhému pak 28. července výšky 3 724,9 km. Hwasong-14 by již tedy měl mít potenciál zasáhnout západní pobřeží Spojených států amerických i s  bojovou hlavicí.

Hwasong-14 už využívá dvoustupňové konstrukce, přičemž 1. stupeň má přebírat od rakety Hwasong-12. Z  fotografií je zřejmé, že využívá stejný, respektive možná jen upravený typ raketového motoru. Na délku měří celá raketa 19,5 m, průměr spodního stupně dosahuje 1,7 m a hmotnost zhruba 34 t.

Hwasong-15: Dolet 10 – 13  000 km

Severokorejci při zkušebních letech často nestřílejí rakety na větší vzdálenosti, ale do velké výšky. Jejich skutečný dolet pak usuzujeme na základě výpočtů a odhadů ve smyslu „co kdyby raketa letěla po běžné trajektorii.

Hwasong-15 dosáhla při své premiérovém startu výšky hned 4  475 km, z  čehož podle některých zdrojů lze usuzovat dolet až kolem 13  000 km, byť konkrétnější číslo je těžké odhadovat. Není totiž jisté, jakou hmotnost měla (by měla) bojová hlavice a zadruhé metoda odhadování doletu na základě výšky nemusí být i s  ohledem na mnoho neznámých přesná. Navzdory tomu můžeme konstatovat, že samotný dolet v  rozmezí 8  000 – 10 000 km je velmi reálný. Existují však i názory, že při zkušebních letech byla využita lehčí hlavice a reálný dolet je mnohem menší, než na kolik ukazují maximální odhady.

Raketový motor z  Ukrajiny nebo Ruska?

Taktéž u raketového motoru můžeme leccos zjistit už při zběžném pohledu na dostupné snímky. Hwasong-15 tak zřejmě využívá raketového motoru spalujícího kombinaci asymetrického dymetrilhydrazinu jako paliva a oxidu dusičitého jako okysličovadla. Zároveň si lze na první pohled povšimnout dvou hlavních trysek na místo jedné u předchozích raket. Rychlý vývoj všech typů zároveň nenasvědčuje tomu, že by Severokorejci využili reverzního inženýrství.

psali jsme: Ankara dá za ruské rakety přes dvě miliardy dolarů

Většinově tedy panuje názor, že Severokorejci využili technologii z  raketového motoru RD-250 využívaném v  ruské mezikontinentální raketě R-36 (a jejích derivátech). S  největší pravděpodobností tak byla technologie získána na černém trhu, či špionáží v  Rusku anebo na Ukrajině. Obě země export motorů popírají a vinu svalují jedna na druhou.

Bližší pohled na konstrukci

Samotné rozměry opět odhadujeme z  dostupných snímků. Podle nich měří Hwasong-15 zhruba 22,5 m a spodní stupeň má průměr 2,4 m.

Německý analytik Norbert Brügge ze znalosti použitých pohonných látek, rozměrů rakety a raketových motorů odhaduje celkovou hmotnost na řádově 70 až 72 t. Z  konstrukce je také zřejmé, že první stupeň má na výšku kolem 11,5 m. V  jeho spodní části je umístěná hned nad motory palivová nádrž o odhadované délce 2,8 m a nad ní nádrž pro okysličovadlo o délce zhruba 6,4 m. Celkovou hmotnost pohonných látek odhaduje na 56 t, což by vystačovalo na zhruba 189 sekund činnosti.

O něco méně jasná je konstrukce 2. stupně, na kterém má být usazena hlavice. I v  tomto případě má být využitý raketový motor spalující stejné pohonné látky jako první, ale využívající pochopitelně pohonnou jednotku s  nižším tahem. Uvádí se, že by jí mohl být motor označovaný jako LRE-X o tahu kolem 63 kN a že by mohl mít k  dispozici něco kolem 5 – 6 t pohonných látek a fungovat kolem 220 sekund.

Bojová hlavice velkou neznámou

Při různých testech nosičů Hwasong-12 až Hwasong-15 jsme mohli pozorovat také různé tvary bojových hlavic. Sama Hwasong-15 přitom využívá podstatně tupější tvar hlavice, což může i nemusí leccos naznačovat. A hlavně pak nevíme, ani jestli Severní Korea vůbec zvládla miniaturizaci jaderné hlavice tak, aby jí mohla usadit na raketový nosič.

Kupodivu možná i větším oříškem pro konstruktéry by mohl být návrat bojové hlavice do atmosféry. To je něco s  čím zkušenosti z  raket krátkého až středního doletu tolik nepomůžou – v  jejich případě nedochází k  udělení tak vysoké rychlosti, jako v  případě raket dlouhého až mezikontinentálního doletu a na hlavici pak při návratu hustými vrstvami atmosférou nepůsobí takové tepelné a aerodynamické namáhání.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku