Tichá eskalace a příprava nekompromisních úderů na Ukrajině? Copak se děje v Rusku

Tichá eskalace a příprava nekompromisních úderů na Ukrajině? Copak se děje v Rusku
foto: Karel Šubrt / Wikimedia Commons / CC BY-SA/RM-70 Vampire

Některá ruská média v poslední době až překvapivě střízlivě přistupují k dění na Ukrajině. Padají různá tabu. U tak silně kontrolované společnosti jako, je ta ruská, však zní otázka proč.

Americký Kongres po půlroce sporů uvolnil vojenskou pomoc Ukrajině. Důsledky se projevily ihned především v podobě úderů pomocí ATACMS. Postupně se navíc také zintenzivňuje i evropská pomoc. Situace vypadá jako by v rámci nějakých vnitřních procesů došlo ke změně západních postojů k válce na Ukrajině. Kyjev navíc obdržel značné množství 155mm munice do západních samohybných houfnic jako je německá PzH 2000, švédský Archer nebo třeba francouzský Caesar, který pořizuje Armáda České republiky. Z Ukrajiny však na něj přichází občas rozporuplné reakce. 

Putin a Rusko v kleštích na Ukrajině

 

Zcela zásadní se ovšem jeví prakticky hromadné povolení ze strany západních zemí k používání jejich systémů na území Ukrajiny. Je až překvapivé, jak západní média tento faktor přecházejí poměrně s klidem. Zcela jednoznačně se jedná o výraznou eskalaci konfliktu. Kyjev moc nečekal a jeho aktivita na území Ruska doznala zásadní změny. Útoků na různá zařízení strategického charakteru přibývá a je zjevné, na co se Ukrajinci zaměřují, tedy hlavně na protivzdušné systémy. Dle zpráv z Ukrajiny počty zničených systémů, především S-400, jsou alarmující. Zintenzivňují se útoky na letiště a sklady Rusů. Moskva má problém. 

O schizofrenní situaci ruského diktátora Putina jsme již psali. Intenzitu útoků Kreml nemůže utajit a zaujmout postoj bude muset. Ztráta Su-57 z nedávné doby již opravdu vyvolala bouři i v Moskvě. Ovšem přiznání ztráty ruského AWACSU Berijev A-50 a diskuzní fóra na ruských webech jasně naznačují nespokojenost obyčejných Rusů, která se projevuje především v tom, že Putina na Ukrajině považují za příliš mírného. Otázka zní, co by vlastně Rusové ještě chtěli při prokazatelném použití termobarické munice u Časiv Jaru. Co by ještě Rusko mohlo v rámci intenzity přidat asi raději není třeba domýšlet. 

Jako velmi překvapující se ovšem jeví článek na respektovaném a hojně čteném ruském webu Topwar. V textu padají mnohá tabu. Především náhle přestává permanentní kritika západních zbraní a nacházíme celkem střízlivý pohled na dodávanou techniku. A to pohled poměrně komplexní. Autor textu hned zpočátku jmenuje západní ATGM, MANPADS a RPG, které Rusům ihned způsobovaly značné škody. To doplňuje tureckými UAV Bayraktar, které takřka zmizely ze scény. Zřejmě kvůli jejich vysoké ceně a nahrazením FPV drony. Článek zmiňuje, že v roce 2023 byly na Ukrajině rozhodující systémy sovětské provenience dodávané ze západních zemí. 

Mirage 2000

Tvrdá ruská odpověď na Ukrajině? 

 

V souvislosti s tím jsou uvedeny deriváty těchto systémů a je přímo zmiňován český RM-70 Vampire, což je v podstatě ruský MLRS Grad. Následují systémy PVO jako německý IRIS-T a norsko-americký NASAMS, kde jsou konkrétně jmenovány rakety AIM-9 Sidewinder a AIM-120. Jedním z vrcholů textu je přiznání, že americké Patrioty jsou kromě vysoké ceny střel velmi kvalitní systémy a třeba poukázání na ztrátu Il-76 s údajně ukrajinskými zajatci na palubě. Autor dokonce hovoří o možné dodávce laserových a mikrovlných zbraní ze strany západu. 

Pochopitelně jsou zmiňovány salvové raketomety MLRS, především HIMARS a rakety ATACMS. V souvislosti s municí Topwar uvádí schopnost Rusů rušit speciální střely Excalibur, ale zároveň upozorňuje, že pro Američany nebude problém je modernizovat. U MBT AbramsLeopard je rozebírána jejich neúspěšnost, ale zároveň je podotknuto, že jejich kvality se projeví až při útočných operacích Ukrajinců. Zevrubně je rozebírána dodávka letadel jako Mirage 2000, švédské AWACSy a především pochopitelně F-16 s obavami o jejich rozmístění na polských základnách. 

Autor textu upozorňuje v závěru na eskalaci konfliktu a neadekvátně slabé reakce Rusů. Zcela nejzásadnější je konec, který je prakticky výzvou k mnohem tvrdším odpovědím. Ty ovšem nespecifikuje. Text sám o sobě je zcela proti běžnému úzu v Rusku. A vysloveně opět a ne poprvé připomíná přípravu ruského obyvatelstva na mnohem tvrdší postupy Kremlu. Obyvatele je nutno dostatečně zmanipulovat, aby byli opravdu přesvědčeni o hrozbě zničení Ruska ze strany NATO a tím pádem potřebě použití zbraní hromadného ničení.

 

Tagy