foto: Tatra Trucks, Public domain/Tatra Tactic
Problém prostředníka při nákupech vojenských nákladních vozidel Tatra pro českou armádu a nyní i pro další státy se v posledních letech stal jedním z nejviditelnějších sporů v české obranné a průmyslové sféře.
V centru celé záležitosti stojí společnost Tatra Defence Systems s.r.o., která funguje jako prostředník mezi výrobcem Tatra Trucks a zákazníky v podobě ministerstev obrany. Tato firma je stoprocentně vlastněna holdingem Czechoslovak Group (CSG) Michala Strnada, zatímco v samotné Tatra Trucks drží majoritní podíl právě CSG a menšinový podíl 35 % patří skupině Promet Denisy Materové. Tento vlastnický model vytváří situaci, kdy majoritní vlastník prostřednictvím své dceřiné firmy získává významnou část marže na kontraktech, které by jinak připadly přímo výrobci. Paradoxem je, že ač produkce v Tatře roste a objednávek přibývá, finanční výsledek hospodaření podniku se propadá do ztráty.
Tatra Defence Systems výhradním dodavatelem
Zásadní změna v dodavatelském řetězci proběhla již v srpnu 2023, kdy Tatra Trucks sama požádala ministerstvo obrany, aby přestalo nakupovat vozidla přímo od ní a nově uzavíralo smlouvy s Tatra Defence Systems. Tento krok management Tatra Trucks odůvodnil potřebou specializované struktury pro vojenské zakázky, která by lépe zvládala složité požadavky armády (certifikace NATO, pancéřované kabiny, integrace výzbroje atd.), což plyne z vyjádření mluvčího CSG Andreje Čírtka pro Seznam Zprávy. TDS je oficiálně prezentována jako výhradní dodavatel všech modelových řad vozidel Tatra pro Armádu České republiky, státní podniky MO a další země EU/NATO. Tato pozice je uvedena přímo na webu TDS a v materiálech značky TATRA DEFENCE, kde se uvádí, že TDS poskytuje všechny dodávky podvozků a vozidel pro české ministerstvo obrany a zajišťuje komplexní servis.
Problém se poprvé objevil na veřejnosti v roce 2024, kdy ministerstvo obrany České republiky uzavřelo rámcovou dohodu právě s Tatra Defence Systems na dodávku až 872 kusů nákladních vozidel řady Tatra T-815 v různých konfiguracích, včetně valníků 6×6, 8×8 a nakladačů kontejnerů. Celkový možný objem kontraktu činí až 13,35 miliardy korun, přičemž minimální závazek představuje 98 vozidel a realizace má probíhat do konce září 2031. Model byl inspirován německým přístupem k nákupu tanků Leopard 2A8, kde rámcová smlouva umožňuje přistoupení dalších spojenců a dosažení množstevních slev. Ministerstvo obrany argumentuje, že takový postup zjednodušuje logistiku, sjednocuje platformu a v konečném důsledku může vést k nižším jednotkovým cenám díky vyššímu objemu. Ceny byly navíc posouzeny soudním znalcem, což má zajistit transparentnost a férovost. Co ovšem v německém vzoru chybí, je prostředník. Tanky Leopard 2A8 prodává Bundeswehru i dalším uživatelům jejich výrobce.
Rámcová dohoda se ukázala jako atraktivní i pro další země. V prosinci 2025 se k ní připojilo Slovensko s potenciálem až 250 kusů (některé zdroje uvádějí až 1289 vozidel v různých variantách včetně 4×4, 6×6 a 8×8 napříč 24 konfiguracemi), což představuje hodnotu přesahující jednu miliardu eur. Krátce poté, koncem prosince 2025, přistoupilo i Chorvatsko s možností až 420 vozidel v konfiguracích 6×6 a 8×8. Tyto přístupy potvrzují, že mechanismus funguje a přináší výrobci Tatra reálné zakázky, které by měly zvýšit produkci a zaměstnanost v Kopřivnici. Management Tatra Trucks a CSG tyto kontrakty prezentují jako úspěch, který umožňuje zdvojnásobení velikosti firmy, nabírání nových zaměstnanců a ambiciózní investice do modernizace výroby v řádu miliard korun.
Jak Czechoslovak Group jedná s menšinovým akcionářem?
Přesto právě tento model vyvolává ostré kritiky, především ze strany menšinového akcionáře Promet Group, který opakovaně upozorňuje, že Tatra má zřízenu svou vlastní dceřinou společnost Tatra Export, kterou má využívat pro distribuci vojenského materiálu, včetně těchto vozidel. Ta již ministerstvu v předchozím období prokazatelně dodala. Zapojení Tatra Defence Systems tak může být z pohledu Tatry zbytečným prvkem navíc. Marže, kterou si prostředník bere, podle odhadů Seznam Zpráv může dosáhnout až jedné miliardy korun nebo i více v závislosti na finálním objemu realizovaných dodávek.
Tato částka by podle kritiků mohla odcházet z marže výrobce a putuje do struktury CSG, což by poškozovalo celkovou ziskovost Tatra Trucks a tím i všechny akcionáře, včetně menšinového. Promet zdůrazňuje, že takový zásadní zásah do dodavatelského řetězce nemohl management učinit bez schválení dozorčí rady a valné hromady, což považuje za překročení pravomocí a potenciální porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Dodává, že podobné kroky managementu vedly ke ztrátě jeho důvěry a že společnost trpí i dalšími problémy, jako jsou výrobní a logistické související s objednáváním dílů pro montáž a plánováním výroby, nebo nevyvážená komunikace vedení Tatry k jednotlivým akcionářům a s tím související nedostatečná transparentnost v komunikaci.
Na valné hromadě v červenci 2025 se tyto rozpory projevily naplno. Skupina Promet Group z důvodu zmíněné ztráty důvěry ve vedení Tatry odmítla návrh na navýšení základního kapitálu o 2,7 miliardy korun pro ambiciózní investiční plán v hodnotě přes 7 miliard, který management prezentoval krátce předtím. Mezi důvody byla navíc také absence podrobné strategie, analýzy trhu, výhledu cash flow a dalších klíčových dokumentů. Místo toho bylo Prometem navrženo schválení pouze menšího navýšení o 100 milionů korun na nejnutnější investice. Tento návrh však nebyl přijat. Promet navrhl společné jednání s CSG o budoucnosti firmy, přičemž neodmítá podporu investic, pokud budou profesionálně připraveny. CSG naopak označila postoje Prometu za destabilizující a nepravdivé, a zdůraznila, že management jedná v souladu se zákonem a v zájmu růstu společnosti.
Reakce na informace Seznam Zpráv týkající se začlenění společnosti Tatra Defence Systems do dodavatelského řetězce Tatry Trucks
Odpovídá Pavel Barvík, ředitel komunikace skupiny Promet Group:
Nově zveřejněné skutečnosti redakcí Seznam Zpráv týkající se začlenění Tatra Defence Systems do dodavatelského řetězce Tatry posilují naše podezření, že vedení Tatry Trucks, konkrétně představenstvo a dozorčí rada, nemuselo vždy jednat s péčí řádného hospodáře. A v důsledku toho mohlo dojít k poškození společnosti Tatra Trucks, jejího zákazníka, tedy Ministerstva obrany České republiky, i nás coby akcionáře. Jedná se přitom o zakázky v řádech miliard korun jen pro českou armádu. Obdobně jsou však skrze Tatra Defence Systems uzavřeny také zakázky na armádní Tatry pro slovenskou a chorvatskou armádu.
Přestože od prvního momentu zveřejnění změny dodavatelského řetězce a začlenění společnosti Tatra Defence Systems do něj opakovaně žádáme vedení Tatry, které je pod změnou podepsáno, o zdůvodnění tohoto kroku, stejně jako o bližší informace k fungování nového řetězce firem, doposud jsme žádné věcné ani obchodně ekonomické vysvětlení neobdrželi. Nejčastěji s odkazem na obchodní tajemství.
Vzhledem ke zveřejnění nových skutečností a dokumentů se náš pohár trpělivosti s vedením Tatry Trucks naplnil. Ještě jednou je coby významný akcionář s podílem 35 % ve společnosti vyzveme k okamžitému vysvětlení celé situace. Pokud uspokojivé vysvětlení neobdržíme, respektive v případě potvrzení, že došlo nebo stále dochází k poškozování některé ze stran, máme jako zodpovědný akcionář připraveny varianty, jak chránit Tatru Trucks a naše akcionářská práva v ní. Samozřejmě včetně právních kroků.
Koho model zvýhodňuje a kdo je poškozen?
Otázka, kdo je v této situaci nejvíce poškozen, nemá jednoznačnou odpověď a závisí na úhlu pohledu. Z pohledu Ministerstva obrany a daňových poplatníků (nejen České republiky) je riziko zjevné – pokud marže prostředníka zvyšuje konečnou cenu vozidel oproti hypotetickému přímému nákupu od výrobce, stát platí více, než by musel. To znamená buď méně kusů za stejné peníze, nebo vyšší výdaje z rozpočtu na obranu. Na druhé straně akcionáři Tatra Trucks, zejména menšinový jako Promet Group, argumentují, že případná nižší marže na výrobě by omezila zisky firmy, dividendy, cash flow a možnosti vlastních investic do rozvoje. Tím by utrpěla hodnota celé společnosti a dlouhodobá konkurenceschopnost. Nejpravděpodobnější je, že poškozeny mohou být obě strany současně – stát nese vyšší náklady a akcionáři (včetně zaměstnanců a regionu) mají menší podíl na zisku z vlastní produkce.
Otázek se přitom nabízí dlouhá řada. Model společných nákupů má zřejmé výhody, ale současně probíhá bez veřejné soutěže. Tatra Defence Systems, která byla v době svého založení, malým s.r.o. se stotisícovým vkladem, má dnes rámcové smlouvy v hodnotě desítek miliard korun. Jakou přidanou hodnotu z hlediska uživatele tato společnost přináší? „(...) U komplexních projektů pro ozbrojené a bezpečnostní složky bývá obvykle finálním dodavatelem subjekt, který zajišťuje integraci a následnou dodávku celého komplexního řešení, včetně pancéřování, nástaveb, certifikací, logistické podpory, dokumentace a projektového řízení. V tomto případě tuto roli převzala společnost Tatra Defence Systems,“ uvedl pro Seznam Zprávy Andrej Čírtek, mluvčí CSG.
Jinými slovy do roku 2023, když AČR odebírala vozidla Tatra, tak nebyla integrace pancéřování a nástaveb zajištěna a vozidla nebyla dodávána s odpovídající certifikací a logistickou podporou? Seznam Zprávy rovněž upozorňují na to, že technická specifikace na výstupu z Tatra Trucks se shoduje s technickou specifickací TDS při dodání armádě. V čem tedy skutečně spočívá přidaná hodnota, kterou nechce či neumí zajistit pro svá vozidla Tatra Trucks, a za odpovídající (?) marži ji přenechává společnosti 100% vlastněné svým většinovým majitelem? Odpovědi jsou skryté za hradbou obchodního tajemství, přes niž po odvolání Denisy Materové z dozorčí rady Tatra Trucks dnes nepronikne ani 35% akcionář Tatry.
Promet: „Žádné vysvětlení jsme neobdrželi“
Položili jsme společnosti Promet následující otázky: Jak přesně odhadujete marži, kterou si Tatra Defence Systems bere na kontraktu s ministerstvem obrany ČR a přistupujícími státy, a jaký dopad to má na ziskovost Tatra Trucks jako výrobce? Máte jako akcionáři Tatra Trucks tyto informace? Proč podle vás management Tatra Trucks nepožádal o schválení zapojení prostředníka valnou hromadou a dozorčí radou? Pokud by byl kontrakt uzavřen přímo mezi ministerstvem obrany a Tatra Trucks, jak výrazně by podle vás mohla být nižší cena pro stát a vyšší zisk pro akcionáře Tatra Trucks?
Odpověď Pavla Barvíka: „Nemáme jednoznačnou odpověď. A to přesto, že od prvního momentu zveřejnění změny dodavatelského řetězce a začlenění společnosti Tatra Defence Systems do něj opakovaně žádáme vedení Tatry, které je pod změnou podepsáno, o zdůvodnění tohoto kroku. Stejně jako o bližší informace k fungování nového řetězce firem, doposud jsme žádné věcné ani obchodně ekonomické vysvětlení neobdrželi. Nejčastěji s odkazem na obchodní tajemství.“
CSG: Tatra Defence Systems není prostředník
Stanovisko CSG k těmto spekulacím a kritice přinesl v lednu 2026 mluvčí holdingu Andrej Čírtek v rozhovoru pro deník Epoch Times. Podle něj Tatra Defence Systems v daném kontraktu nevystupuje jako prostředník, ale jako „finální výrobce a integrátor komplexního řešení“. TDS podle Čírtka odpovídá za dodávku kompletního vojenského vozidla v konfiguraci požadované Armádou ČR. Zatímco Tatra Trucks vyrobí podvozek a motor, TDS zabezpečuje vývoj a výrobu pancéřovaných kabin a specializovaných nástaveb, zástavbu utajovaných i neutajovaných vojenských komunikačních systémů, vývoj, výrobu a integraci vozidlových informačních systémů, certifikaci, dokumentaci, logistickou podporu a projektové řízení. Čírtek zdůraznil, že TDS disponuje bezpečnostními prověrkami a odborným týmem pro práci s utajovanými systémy, což je pro tento typ zakázky zásadní. „Tatra Defence Systems nepobírá žádnou provizi“ a „není prostředníkem“, dodal s tím, že firma nese plnou smluvní odpovědnost za dodávku funkčního celku, včetně technických parametrů, termínů a případných sankcí.
Stát tak podle něj za příslušnou část ceny nezískává pouze podvozek, ale kompletní vojenské vozidlo připravené k operačnímu nasazení. Naznačování, že TDS pouze přeprodává vozy s marží a snižuje množstevní slevy, označil za zavádějící a nezakládající se na skutečnosti. Čírtek také kritizoval článek na Seznam Zprávách s tím, že autor obdržel rozsáhlé vysvětlení, ale použil jen selektivní část informací, která se hodila do jeho interpretačního rámce.
Tatra Trucks v roce 2024: Více vyrobených vozidel, větší finanční propad
„V roce 2024 prodala TATRA TRUCKS 1548 vozidel, což je o 97 více než v předchozím roce, a zvýšila výrobu o 6%,“ uvádí společnost ve své výroční zprávě za rok 2024. V přiložené účetní uzávěrce přitom vidíme finanční výsledek hospodaření -240 mil. Kč, ještě o 90 milionů horší než v roce 2023. Navzdory sporům pokračují dodávky a expanze do zahraničí. Podle AutoSAP Tatra vyrobila v roce 2025 jen 1349 vozidel, což je o 173 kusů méně než v roce 2024. A ještě výrazněji pod plán, kdy výroba měla přesáhnout hranici 1700 vozidel, meziročně tedy výrazně klesl počet vyrobených vozů. Napětí mezi hlavními akcionáři přetrvává a otázky transparentnosti, férovosti rozdělení zisku a dlouhodobé strategie zůstávají otevřené. Celá kauza tak ilustruje složité vztahy mezi státními zakázkami, soukromými vlastníky a národním průmyslem v citlivé oblasti obrany. A také vzbuzuje otázky týkající se přístupu majoritního akcionáře k menšinovým, což je pikantní zejména v kontextu vstupu CSG na burzu.
Tagy