Autor fotografie: Dimitrije Ostojic / Flickr|Popisek: Instalace FAB pod křídlo letounu
Ruští okupanti používají od začátku konfliktu na Ukrajině i letectvo k ničení vybraných cílů. Moskva používá taktiku útoků z větší dálky, aby omezila ztrátu svých letounů. Ke zvýšení efektivity celkové destrukce pak mají pomoci také klouzavé pumy (FAB).
Válka na Ukrajině už trvá téměř 2 roky a stejně jako napadený stát i Rusko hledá prostředky, jak zefektivnit své operace nejen na zemi, ale také ve vzduchu. Rusko se od začátku ozbrojeného konfliktu potýká s faktem, že neovládlo vzdušný prostor a ukrajinská protivzdušná obrana, která je vyztužena také o americké systémy Patriot, odvedla slušnou práci. Ukrajincům se tak zejména v prvních měsích války dařilo sestřelovat ruské Su-35, Su-30, Su-24, z vrtulníků pak například Ka-52 a jiné.
Rusko se poohlíží po možnostech, jak zredukovat ztráty svých moderních letounů, a rozhodlo se některé nasazovat raději v menším počtu. Nyní se objevila informace, že Rusko nasazuje proti Ukrajině upgradované vysoce výbušné bomby (FAB), které mají zabudovaná křidélka a nový vylepšený naváděcí systém. Bomba pak na vybraný cíl ,,klouže". V zásadě činí v současné době praktický dosah přibližně 20-30 km od frontové linie, což umožňuje útočit na stacionární cíle, jejichž souřadnice byly přivedeny do navigačního systému, s poměrně dobrou přesností.
Rusové zvolili v podstatě jednoduchou taktiku, starší typy FAB zmodernizovali, kdy se zaměřili zejména na vyšší přesnost a smrtonosnost. ,,Chytré" klouzavé bomby tak mohou s vysokou přesností ničit nepřátelské bunkry i hluboko pod zemí. A nespornou výhodou je, že ,,sklouznutí" bomby na cíl zároveň udržuje nosič v bezpečné vzdálenosti od případných hrozeb, jimž jsou bezprostředně během akce či po ní letouny vystaveny.
Pro Ukrajinu je tak nasazování zmíněných zbraňových prostředků další důvod k obavám. Klouzavé pumy je totiž obtížné zničit a nosiče zůstávají mimo dosah ukrajinských protiletadlových systémů. To potvrzuje také Oleksij Melnyk z vlivného kyjevského think-tanku Razumkov Centre. Melnyk v září v rozhovoru pro americký list The Washington Post řekl, že ukrajinské pokročilé systémy nejsou navrženy k tomu, aby se efektivně vypořádaly s těmito bombami, protože mají těžkou železnou strukturu. Podle Melnyka je zde přítomen také psychologický efekt, protože klouzavé bomby zasahují i civilní obyvatelstvo.
Ukrajina si je zároveň vědoma nasazení klouzavých bomb a jejích účinků. Mluvčí Velení vzdušných sil ukrajinských ozbrojených sil Jurij Ignat označil již dříve klouzavé bomby za novou hrozbu Ukrajině a v dubnu letošního roku řekl, že je nutné na tuto hrozbu také adekvátně odpovědět.
Institut pro studium války (Institute for the Study of War - ISW), který dlouhodobě monitoruje situaci na Ukrajině, uvedl, že nosiči bomb mohou být ruské stroje Su-35, Su-34 a Su-30. Není vyloučeno, že to mohou být i další ruské platformy. Jak dále připomíná ISW, čím větší bomba, tím větší výbuch.
FAB-250 tak nyní může nést asi stokilovou výbušninu. Je možno ji použít být jak proti živé síle protivníka, tak proti opevněním. FAB-500 pak může nést až 150 kg výbušniny a má přirozeně i větší radius účinku. Může ničit budovy, sklady, betonové struktury a další cíle, uvádí ISW. FAB-1500 je potom největší bombou a také nejvíce smrtící. Je totiž schopna ničit bunkry až 20 metrů pod zemí.
Ruské klouzavé bomby představují nejen pro ukrajinské vojenské pozice, opevnění, ale také infrastrukturu a civilní obyvatelstvo zvýšené riziko. To se násobí v době, kdy nastává zima a ruskéútoky na infrastrukturu ještě zintenzivní. Ukrajina tak musí najít takové řešení, které by pokud možno snížilo účinek klouzavých bomb, nebo je rovnou eliminovala.
Zdroj: Defence24, Business Insider, Forbes