Další rána pro stíhače F-35, nemohou být letouny GRIPEN nebo RAFALE lepší volbou?

23. 08. 202313:00

Další rána pro stíhače F-35, nemohou být letouny GRIPEN nebo RAFALE lepší volbou?

foto: Wikimedia Commons, volné dílo/F-35

Belgické ministerstvo obrany odmítlo dodávky prvních stealth letounů F-35A objednaných v říjnu 2018, přičemž letouny byly údajně shledány jako „technicky nevyhovující“ a vyžadující další vylepšení softwaru, než budou splňovat standardy letectva. Belgie nebyla partnerem v programu F-35 jako sousední Nizozemí, Dánsko a Norsko či později vyloučené Turecko, ale vybrala si stíhačky v tendru z roku 2018, aby nahradily své již notně zastarávající F-16.

Dalšími účastníky v tendru byly letouny čtvrté generace, jako jsou francouzské RAFALE a celoevropský již též mířící do výslužby EUROFIGHTER. Brusel zejména čelil značnému tlaku ze strany Paříže, aby vybral RAFALE, stejně jako nabídkám investic a průmyslové spolupráce v hodnotě desítek miliard dolarů, ale nakonec vybral pokročilejší americkou stíhačku páté generace, která dosud nikdy neprohrála výběrové řízení proti letounům zkonstruovaným a vyráběným v Evropě.

Původně se očekávalo, že F-35 budou v letech 2023-2028 dodávány tempem čtyři kusy ročně, což belgickému letectvu umožní postupně vyřazovat své F-16, o kterých se v současné době uvažuje jako o možných dodávkách ukrajinskému letectvu v rámci pomoci boje proti Rusku a obnovení vzdušné dominance. Nyní se očekává, že F-16 zůstanou ve službě déle, přičemž Spojené státy se v posledních letech soustavně snažily dodržovat harmonogramy dodávek stíhaček, a to i pro aktualizované varianty letadel z dob studené války, jako jsou F-16 (Block 70/72) objednané pro letectvo Tchaj-wanu.

F-35, vyvinutý v rámci programu Joint Strike Fighter, byl na rozdíl od F-16 navržen jako víceúčelový letoun se schopností pronikání nepřátelské protivzdušné obrany. I když jeho pokročilé senzory a schopnosti stealth mu stále dávají výhodu oproti čtvrté generaci, letouny jsou lépe optimalizované i pro mise k získání převahy. Program byl však sužován extrémními problémy s výkonem. Stále je definováno zhruba 800 závad – počet, který se výrazně nezměnil za více než půl desetiletí, a to jak kvůli pomalé rychlosti řešení problémů, tak kvůli neustálému objevování nových problémů, především s pohonnou jednotkou. Tyto problémy nejenže způsobily, že letoun má omezenou schopnost pro boj s vysokou intenzitou, ale také vážně podkopaly její možnost dodání v určitém čase, způsobily dodatečné provozní náklady v hodnotě miliard dolarů a mnohdy byly ohroženy kvůli vibracím nebo přehřívání motorů i životy pilotů.

Pozoruhodná je nedávná zpráva z vyšetřování amerického letectva zveřejněná v červnu, která ukazuje, že F-35 zničený při nehodě na Hill Air Force Base v Utahu 19. října 2022 havaroval kvůli softwarovému problému, který neumožnil pilotovi zrušit přistávací sekvenci, protože přestal zcela reagovat a letoun se pak prudce naklonil doleva. Výkon F-35 byl velmi široce kritizován letectvem i civilními úředníky, stejně jako v informacích zahraničních uživatelů, jako je Jižní Korea. Provozní plná bojeschopnost se pohybuje kvůli závadám kolem 30 procent a nedostatečnou je i na tak moderní letou jeho spolehlivostí, což si vybírá svou daň, jak finanční, tak i v důvěře pilotů v daný letoun.

Navzdory stáří a zvýšeným nárokům na údržbu belgických F-16 se očekává, že přechod z relativně jednoduchých ale spolehlivých proudových letounů z éry studené války na F-35 může způsobit podobné problémy. Upgrady softwaru F-35 čelily značnému zpoždění a problémy se softwarem měly snížit výrobu přibližně o 50 letadel v roce 2023 na pouhých 100 draků s významnými důsledky pro rychlost dodávek zahraničním klientům. F-35 zůstal velmi populární na exportních trzích navzdory svým velmi širokým nedostatkům ve výkonu a spolehlivosti díky svému statusu jediné stíhačky páté generace kompatibilní s NATO ve výrobě. Pouze Čína vyvinula podobně sofistikovaný letoun pod označením J–20, ale jedná se o dvoumotorové letadlo s mnohem delším doletem. Není to jako F-35 jednomotorový úderný stíhač. Snaží se i Rusko se svým Su-57.

AČR má čím dál tím méně času na finální rozhodnutí, jak bude nadzvukové letectvo přezbrojeno. Sázkou na jistotu jsou jistě švédské letouny GRIPEN v současné verzi C/D i moderní E/F, úspěchy slaví na trzích i francouzský RAFALE. F-35 bude, pokud nebudou včas odstraněny všechny dlouhotrvající neduhy, celkem finančně náročným dobrodružstvím. A pokud Jižní Korea hlásí provozuschopnost kolem 30 % a v USA nejsou čísla o mnoho vyšší, znamená to, že pokud pořídí AČR 24 letounů, bojově nasaditelných jich bude zhruba sedm, což je luxus udržovat takovouto flotilu neschopnou na 100 % chránit vzdušný prostor ČR, a ještě pomoci dle závazků i spojencům.

Zdroj: militarywatchmagazine.com, airandspaceforces.com, eurasiantimes.com, businessinsider.com