Autor fotografie: redakce|Popisek: Daniel Koštoval
Kulatého stolu SM a AOBP během IDETu 2023 na téma Posílení ozbrojených sil České republiky v kontextu války na Ukrajině se s důležitým příspěvkem zúčastnil také bezpečnostní a obranný konzultant a bývalý náměstek Ministerstva obrany pro řízení Sekce vyzbrojování a akvizic Daniel Koštoval, mj. autor významné studie Aspen Institutu „Obrana v době mezistátního konfliktu na strategické úrovni: Problémy, výzvy a řešení“. V rozhovoru říká: „potřebujeme být schopni mít k dispozici 150tisícovou tzv. válečnou armádu. Vojáci záloh musejí mít stejnou výstroj, stejnou výzbroj a musí být schopni fungovat stejně kvalitně v armádním systému jako profesionálové.“
video: youtube
V průběhu Kulatého stolu jste uvedl, že je třeba posílit ozbrojené síly České republiky na 150 tisíc osob, z toho 40 tisíc vojáků AZ a 75 tisíc vojáků mobilizačních rezerv. Proč je takové navýšení podle Vás důležité a jaké předpoklady musejí být splněny pro jeho dosažení?
Takové opatření, dosažení takového cílového počtu, je důležité a potřebné z hlediska toho, jak se vyvinulo bepzečnostní prostředí, a tedy z toho důvodu, čemu bychom reálně mohli čelit. A nejen my, ale samozřejmě a aliančním kontextu, to znamená společně s našimi spojenci. A ta hrozba dnes je mezistátní konflikt na strategické úrovni, velké intenzity, industriálních rozměrů. A proto, pro případ hrozby válečného konfliktu, potřebujeme být schopni mít k dispozici 150tisícovou tzv. válečnou armádu. To neznamená, že takto velkou armádu bychom měli mít v mírovém stavu. V mírovém stavu ji nepotřebujeme mít po ruce každý den. Ale potřebujeme mít systém, který nám umožní během několika měsíců takto velkou armádu mít k dispozici.
Proto vedle profesionální armády, kterou máme dnes, a jejíž počty by měly z mého pohledu vzrůst jen velmi mírně, potřebujeme robustní Aktivní zálohy, které jsou schopné prakticky okamžitě posílit tu profesionální armádu, a to až na úrovni zhruba 40 tisíc osob. A k tomu si myslím, že stále ještě potřebujeme také nějakou moderní, pozitivně formulovanou, motivačně orientovanou vojenskou službu, řekněme základní vojenskou službu pro 5–7 tisíc osob z ročníků. Dnes víme, že v České republice ročníky jsou na úrovni 100 tisíc narozených dětí, tak ještě takto doplněno o jeden rok až dva trvající základní vojenskou službu, abychom byli schopni v horizontu, který to bezpečnostní prostředí říká, že to je ta potřebná doba, tedy řekněme 3-5 měsíců, tu velkou 150tisícovou válečnou armádu skutečně postavit.
Ale k tomu, abychom ji skutečně mohli postavit, tak potřebuje, aby ti lidé byli vycvičeni, proto ta služba, a samozřejmě je tu i otázka materiálního zajištění. Tito vojáci musejí mít stejnou výstroj, stejnou výzbroj. A musí být schopni fungovat stejně kvalitně v armádním systému jako ti profesionálové. To znamená aby i kapacity obranného průmyslu byly dostatečně velké, a rozhodně větší, než jsou dnes. Aby zásoby byly rozhodně větší, než jsou dnes. Tak, aby ti případně povolaní vojáci okamžitě měli k dispozici, to, co k dispozici mají mít.
Jednou z tezí, které v průběhu kulatého stolu zazněly, bylo, že právě dodávky výstroje a výzbroje pro účely ozbrojených sil České republiky by měly v co možná maximální míře z důvodů soběstačnosti a bezpečnosti dodávek být poskytovány českým obranným průmyslem. S touto tezí souhlasíte?
S touto tezí rozhodně souhlasím. Uvedl bych ji jen do určitého kontextu. Nemusí nutně být úplně všechno, co armáda kupuje, vyráběno v České republice, ale ideálně by mělo být v České republice buď kompletně, anebo z velké části vyráběno a rozhodně aby tady bylo technologické know-how, které se týká prostředků a platforem, které budou Ministerstvem obrany a Armádou České republiky identifikovány jako klíčové v rámci armády. Pozemní síly zcela jistě musejí mít několik platforem, které jsou páteřní. A tyto platformy, ať jsou to kolové, nebo pásové, by měly být ideálně vyráběny v České republice, a úplně ideálně abychom my sami měli kompletní know-how v našich rukách, abychom nebyli na nikom závislí.