foto: flickr.com (CC BY 2.0)/Dassault Rafale
Vzdušný prostor ČR střeží v současné době letouny JAS-39 Gripen. Jejich pronájem však končí už v roce 2027, a tak je nejvyšší čas řešit otázku jejich náhrady. Může být jednou z alternativ francouzský Dassault Rafale, nebo je to utopie?
Jedním z perspektivně klíčových úkolů našeho letectva je pořízení nových stíhacích strojů za letouny JAS-39 Gripen. Jejich pronájem končí už v roce 2027, a byl v roce 2014 tehdejším ministrem obrany Martinem Stropnickým prodloužen o dalších 13 let. Nyní je tedy na pořadu dne otázka, jaký letoun může Gripeny nahradit, přičemž se nabízí několik kandidátů.
Psali jsme
Po incidentu v prosinci 2018 v ústí Azovského moře mezi Ruskem a ukrajinskými silami Spojené státy urychlily pomoc ukrajinským námořním…
Základem je převzato ze zahraničí, zda požadujeme lehkou či těžkou platformu, tedy jednomotorový nebo dvoumotorový letoun, a jaké mají být jeho schopnosti. Ty jsou definovány vzdušným bojem, bojem proti pozemním cílům, schopností tankování za letu a součinnosti/kompatibilitě se sousedními leteckými silami.
Teoreticky jednou náhrad Gripenů, byť se mu nedávají velké šance, je francouzský víceúčelový stíhací letoun 4,5 generace Dassault Rafale. První let stíhače se uskutečnil v roce 1986. Konstrukce letounu je charakteristická delta křídlem a kachními plochami, což z něj dělá dělá velmi obratný stroj.
Rafale pohání dvojice proudových motorů Snecma M88-2, maximální rychlost letounu činí 2 390 km/h. Dolet je 3 700 km a více, dostup 16 800 m. Pokud hovoříme o výzbroji, tu tvoří jeden kanón GIAT 30/M791 ráže 30 mm, střely vzduch-vzduch MICA IR s pasivním infračerveným naváděním, MICA EM či protiletadlová řízená střela dalekého dosahu Meteor. Ze střel kategorie vzduch-země pak Rafale nese raketu Apache, Storm Shadow a dále pumy AASM-Hammer či laserem naváděná Paveway.
Psali jsme
Francouzská jaderná ponorka Suffren se vydala na moře, aby absolvovala sérii nezbytných testů.
Letouny Rafale kromě Francie provozuje v současné době Katar, Egypt a hlavně Indie. Ta si nasmlouvala v roce 2016 36 stíhačů v hodnotě 7,9 mld. eur. První stroje pak dostala Indie v říjnu minulého roku. Všechny letouny pak má země dostat podle stanoveného harmonogramu do května 2022. Jaké jsou však šance Rafale, že by mohly nahradit zmíněné Gripeny. Upřímně řečeno, velmi malé, to už větší šance má letoun Eurofighter Typhoon jako přímý konkurent Rafale.
Nabízí se však současně i jiné než málo pravděpodobné francouzské řešení vzhledem k tomu, že česká vláda rozhodla o nákupu amerických vrtulníků. A to možné pořízení amerických strojů F-16, jak už jsme psali dříve ve článku //www.securitymagazin.cz/defence/s-koncici-najemni-smlouvu-na-gripeny-se-vraci-moznost-poridit-napriklad-f16-1404065490.html.
Slovensko tak učinilo, když podepsalo v roce 2018 smlouvu s USA na nákup 14 stíhaček 16 Block 70/72. Všechny stroje pak mají být dodány Slovensku do konce roku 2023. Ve hře jsou ale i jiné varianty jako například již zmíněný Typhoon nebo F-16, o níž jsme již psali před několika dny.
Psali jsme
Indie chce i nadále posilovat své vzdušné síly a chce od Ruska koupit 21 letounů MiG-29 a 12 strojů Su-30 MKI ,,navrch”.
Na každý pád predikovat další vývoj je ošidné, protože vzhledem ke koronavirové krizi může vše dopadnout jinak, a to opětovným prodloužením pronájmu Gripenů na dalších několik let. Armáda však ,,problém" musí řešit zavčasu, protože pronájem Gripenů, jak již bylo řečeno, končí v roce 2027, a zatím se nezdá, že by se věci v tomto směru příliš pohnuly.
Dříve byly v nabídce letouny F-15, F-16, F-18, Dassault Rafale, Eurofighter Typhoon a JAS-39 Gripen. Jeden z náměstků ministra obrany sousedních zemí (a ne země původu Gripenů) řekl, že je to jedno z nejlepších řešení, protože odpovídá velikosti ČR, má potenciál rozvoje, kdežto ostatní jsou řadu let staré konstrukce nákladné na provoz. Toto není lobbing za Gripen, ale otázka na AČR, jaké budou úkoly letectva AČR. Rozsáhlé operace v zahraničí těžkými dvoumotorovými stroji, nebo ochrana vlastního území, na což Aero L-159 Alca (se vší úctou) nepostačuje.
Zřejmě je zapopřebí představit koncepci rozvoje letectva, např. zmíněná Alca pro protiteroristický boj a ochranu objektů, Gripen pro ochranu vzdušného teritoria ČR a těžký dvoumotorový stíhací/stíhací-bombardovací/bitevní letoun pro nasazení v koaličních akcích. Jakou koncepci tedy AČR má, než nakoupí letouny, jejichž poloměr otáčky je větší než naše území a jejichž provoz je neskutečně nákladný.
Tagy