Autor fotografie: Picryl |Popisek: Zumwalt
Totální kolaps projektu torpédoborců třídy Zumwalt zanechal v US Navy značnou mezeru v modernizaci a doplňovávání celé flotily. Lze říci, že Američané jedou v provizoriu.
Původní plán výstavby stealth torpédoborců třídy Zumwalt zněl na 32 lodí, v aktivní službě jsou tři. Jejich vzhled je přirovnáván k legendárnímu Monitoru z americké občanské války a radarová signatura by se podle anglické Wikipedie měla blížit rybářské lodi a to při výtlaku 15 600 tun. Signatura je menší než u torpédoborců třídy Arleigh Burke, které mají v současnosti klíčové verzi Flight III Arleigh Burke (DDG 51) 9 700 tun plného výtlaku. Nejedná se o nijak překvapivý fakt, Američané si u Zumwaltů dali záležet na stealth technologii a z nástaveb toho moc nevyčnívá. V kombinaci se stealth nátěrem to má svou logiku.
Katastrofa Zumwalt a nedostatek Arleigh Burke tlačí na DDG(X)
Co se vlastně s projektem Zumwalt stalo? Nejčastěji uváděný fakt jsou náklady na vývoj a konstrukci tří jednotek, které jsou nakonec ve službě. Jeden torpédoborec vyšel na osm miliard dolarů. Astronomická částka. Jenže selhání spočívá ve dvou jiných faktorech. Američané nepopírají obrovské problémy s hlavní zbraní. Zbavili se nefunkčních 155mm Advanced Gun Systems, kde jeden granát vycházel podle Military View na astronomických 800 000 dolarů a nakonec budou zřejmě vyzbrojeny hypersonickými raketami. Úvahy o Railgunu také padly. Nutno podotknout, že Zumwalty mají jen 80 vertikálních odpalovcích šachet. Proti 96 na Flight III Arleigh Burke a 120 na Ticonderogách.
Jenže hlavní problém Zumwaltu je zřejmě někde úplně jinde. National Interest uvádí, že kamenem úrazu se stal nízký radarový průřez. Trup se pod hladinou velmi zásadně zužuje a pokud se na loď podíváte zepředu, nástavba je opravdu mohutná a hodně vyčnívající do stran. Loď je s největší pravděpodobností velmi nestabilní. V každém případě se Američané vrátili k osvědčeným a o generaci starším torpédoborcům Arleigh Burke, které naštěstí pro ně mají i AESA radary a špičkové systémy PVO Aegis, které na světě nemají konkurenci. Společně s CIWS Phalanx se jedná o vražedný systém. Jenže Washington neřeší jen toto.
Ticonderogy, které tvořily základ ochrany svazů letadlových lodí beznadějně stárnou a renovace je extrémně drahá, protože jde o praskliny v trupu, jenž nezvládá rozsáhlou nástavbu. US Navy se dostalo do stavu, kdy Ticonderogy nemůže vyřadit, protože produkce Flight III Arleigh Burke je příliš pomalá a díra po Zumwaltech není zacelena. V podstatě se jede v provizoriu. Odchod ikonických Ticonderog byl posunut. Američanům nezbylo nic jiného, než se pustit do vývoje zcela nového plavidla. A tím má být DDG(X). V podstatě mix toho nejlepšího z Arleigh Burke a Zumwaltů.
DDG(X) jako mix Zamwaltů a Arleigh Burke
Pokud se podíváte na koncept DDG(X) je na první pohled patrné, že bylo upuštěno od striktní stealth technologie. Nástavba je mnohem členitější a mnohem více připomíná klasickou válečnou loď než Zumwalt. Přebrány jsou prvky jak z Zumwaltu, tak Arleigh Burke. Plný výtlak by měl být úctyhodných 13 500 tun a vstoupit by měly do služby v roce 2032. Podle Naval News se Američané poučili a nesnaží se o revoluční plavidlo, ale minimum potíží při konstrukci. A jak je dnes samozřejmostí, důraz je kladen na modulárnost tak, aby nebyl problém doplňovat na loď další moderní systémy. DDG(X) přebírá z Zumwaltu integrovaný napájecí systém. Ten by měl podle Army Recognition zvýšit operační dosah o 50 % a snížit spotřebu paliva o čtvrtinu.
Energetický systém DDG(X) je celkově důležitý, protože aktuálně je nainstalován 127mm kanón, ale do budoucna se počítá s laserovou zbraní o výkonu až 600 kW. Z Arleigh Burke je víceméně přebráno 96 odpalovacích vertikálních šachet v systémech Mark 41 ve třech blocích. Konstrukce ovšem předpokládá použití hypersonických střel, tedy i jiné šachty. Senzoricky se aktuálně počítá s AESA 3D radarem AN/SPY-6(V)1 a radarem pro vyhledávání hladinových cílů AN/SPQ-62. Radar pro řízení palby je AN/SPG-62. To jsou ovšem parametry, které se nepochybně změní v souvislosti s prudkým vývojem moderní elektroniky. US NAVY se nepochybně nemůže dočkat, až současné provizorium skončí.