Autor fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA |Popisek: S-400
Systému protivzdušné obrany S-400 se na Ukrajině příliš nedaří a jeho gloriola s časem pomalu padá. Schopnost zařízení čelit moderním americkým zbraním je totiž velmi sporná.
Systém S-400 by měl být vlajkovou lodí protivzdušné obrany Ruské federace. Opak se pomalu stává pravdou. Zbraň má potíže i se standardními raketami HIMARS, jak je uvedeno níže v článku, ale zjevně nedokáže zachytit ani ATACMS nebo ochránit sama sebe. Dlouhou dobu bylo dopředu avizováno, že Ukrajinci obdrží balistické ATACMS, ale Rusové na to fyzicky prakticky nereagovali. Kyjev už rakety měl, přesto se Kreml klasicky tvářil jako že se nic neděje. Výsledkem byl útok Ukrajinců na ruský heliport v týlu, jehož důsledkem bylo zničení několika vrtulníků Kamov Ka-52, asi nejlepších vrtulníků, jakými Rusové disponují.
S-400 je hlavní zbraní protivzdušné obrany při ochraně Krymu. Přesto bylo těchto systémů na začátku roku 2024 několik zničeno právě za pomoci ATACMS. Je naprosto zjevné, že systém nedokáže rakety v konečné fázi letu a vysoké rychlosti včas zachytit. Radary zřejmě reagují pozdě a časová prodleva mezi zachycením střely a reakcí systému je příliš dlouhá. Zarážející je, že Rusové na tomto základě byli nuceni přesunout S-400 z Kaliningradu, který je základem jejich obrany proti případnému útoku NATO a jedním z klíčových bodů ruské obrany, na Krym. Oázkou navíc je, do jaké míry jsou S-400 opravdu účinné. Zpráv o jejich selhání se totiž začíná objevovat čím dál víc.
Na ruských a ukrajinských sociálních sítích se průběžně objevují informace o skandálech v ruském koncernu Almaz-Antej, kdy by podle dokumentů systémy S-400 měly být schopny sestřelit rakety HIMARS. Ozbrojené síly Ukrajiny však právě těmito raketami zničily komplex S-400 v Charcyzku v roce 2022. Právě na sociálních sítích se soustavně píše o tom, že předseda představenstva, bývalý premiér Ruské federace Michail Fradkov a ředitel koncernu Novikov mohou nejen přijít o své funkce, ale také s nimi může být zahájeno trestní stíhání za podkopávání obranyschopnosti Ruské federace.
Vedení Almazu se při uzavírání mnohamiliardových kontraktů na dodávky S-400 zaručilo, že jejich systém protivzdušné obrany bude zaručeně sestřelovat nejen letadla a vrtulníky, ale i rakety odpalované americkým systémem HIMARS. Ale jak je již tradicí ve vojensko-průmyslovém komplexu Ruské federace, technické vlastnosti vlajkového systému protivzdušné obrany byly občas nadhodnocené a peníze přidělené na vývoj S-400 byly bezpečně ukradeny vedením podniku.
Podvod se „zázračnými schopnostmi“ vyšel najevo v roce 2022, když S-400 nedokázaly sestřelit jedinou střelu HIMARS ani na Donbasu, v Záporoží nebo Chersonské oblasti. Navíc při úderu na ruskou vojenskou základnu v Ilovajsku rakety HIMARS zničily komplex S-400, který měl tuto oblast krýt před ukrajinskými útoky. A právě debakl tohoto systému bude velmi citlivě vnímán případnými kupci. Neschopnost PVO reagovat na ohrožení totiž může vést k značným prodejním propadům a problémům koncernu Almaz-Antej.
A ostatně není to jen S-400, který na Ukrajině selhává. I starší sourozenec S-300 ve své námořní verzi S-300PMU nebyl schopen zabránit potopení ruského raketového křižníku Moskva v dubnu roku 2022, když byly na plavidlo poslány ukrajinské rakety Neptun.
Protiletadlový systém S-400 je systém protivzdušné obrany navržený a vyrobený dceřinou společností Almaz-Antej s názvem MKB Fakel a byl popisován ruskými médii jako „jeden z nejlepších systémů protivzdušné obrany na světě“. S-400 nahradil systém S-300 a byl uveden do provozu v roce 2007. Systém se skládá ze čtyř střel schopných zasáhnout cíle na různé vzdálenosti a je schopen pokrýt střelami s krátkým doletem oblast do 40 km. Rakety s dlouhým doletem dokáží zneškodnit cíl až do vzdálenosti více než 300 km.
Systém je namontován na nákladních automobilech a věžích a může jej rychle nasadit jen několik lidí. S-400 byl prodán (nebo v některých případech poskytnut zdarma) do Běloruska, Číny, Turecka, Saúdské Arábie a Indie. Každý systém skládající se z 8 odpalovacích zařízení, 112 raket, velitelských a podpůrných vozidel stojí 400 milionů dolarů. Nástupcem má být systém S-500, který ruský výrobce optimisticky nazval jako „ránu americké prestiži“. Zatím to ale vypadá, že pokud (ne)funguje stejně jako S-400, jedná se spíše o další ruskou nefunkční zázračnou zbraň. Almaz-Antej je největší ruský zbrojní koncern zaměstnávající podle údajů z roku 2019 téměř 100 000 lidí. Vyrábí širokou paletu řízených střel, protiletadlových systémů, radarů, automatických věží atd.
Autor: Klára Porhajmová