foto: Pixabay
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou eskaluje. Do současné politické krize na východě Evropy vstupuje také válka informací a dezinformací. Bezprecedentní použití jednozdrojových zpravodajských informací může být ale pro západní spojence Ukrajiny pastí. Rusko totiž tlačí Západ k používání zbraní, které byly doposud jeho výsadou.
Když 17. ledna 1991 začala operace s názvem Pouštní bouře, celý svět byl vtažen do válečného konfliktu bezprostředním on-line zpravodajstvím přímo z bojiště. O této válce se začalo mluvit jako o “válce v přímém přenosu”. Jednalo se o bezprecedentní krok, jehož cílem bylo nejen poskytnout maximum možných informaci, ale také zahltit média informacemi, jejichž obsah měli spojenci plně pod kontrolou. Převzetím iniciativy také eliminovali případné snahy investigativních novinářů získávat informace utajovaného charakteru.
Metoda nepřetržitého informováni z válečného konfliktu se za léta stala obvyklou a zcela normální a nikdo se nad takovým způsobem poskytování informací dnes již nepozastaví. Podle toho, které straně konfliktu stojíme, tak můžeme hovořit o zpravodajství, informační válce nebo třeba o propagandě.
V souvislosti s vyhrocením situace na ukrajinsko-ruské hranici se však objevil nový fenomén. Jde o zveřejňování zcela jedinečných zpravodajských informací, syrových a analyticky nevyhodnocených, který bychom mohli nazvat “válkou zpravodajců v přímém přenosu”. Například oznámení amerického prezidenta Joe Bidena z 11. února, že k útoku Ruska na Ukrajinu dojde ve středu 16. února, bylo přesně takovým případem. A přitom pomiňme, že k útoku v ohlášený den nedošlo a došlo k němu až o několik dní později. Není to jediné takové sdělení, obdobně by se dalo hodnotit například vyjádření americké administrativy, že existuje falešné video, které popisuje etnické čistky proti ruskému obyvatelstvu na Ukrajině a jehož cílem je vytvořit záminku pro vstup ruských vojsk na území Ukrajiny.
Psali jsme
Německý deník Spiegel přinesl překvapivou zprávu: USA varovaly své spojence v Evropě, že se bezprostředně obávají ruského útoku na Ukrajinu,...
Z pohledu zpravodajství se jedná o skutečně převratný způsob informování veřejnosti a poskytování informaci přímo “z kuchyně” zpravodajských služeb. Souvislost můžeme hledat ve vyjádření ředitelky DNI, hlavy zpravodajské komunity USA, Avril Hailey, která je zodpovědná mj. za každodenní ranní zpravodajský briefing prezidentu Bidenovi, a která se netají tím, že stávající systém utajování informací považuje za přežitý a ve svém důsledku podkopávající národní bezpečnost, neboť brání jejich včasném sdílení.
Poskytování nevyhodnocených a tzv. jednozdrojových informací s sebou nese ale řadu rizik. Taková informace, zejména pak pokud se nejedná o ojedinělý případ, vede dříve nebo později k odhalení jejího zdroje a následně buď k jeho ztrátě, nebo k využití pro zpravodajské hry, kdy jsou tomuto zdroji záměrně podsouvány informace nepravdivé. Druhým velkým rizikem je nemožnost takové informace seriózně vyhodnotit. Navíc v době získání mohou být poznatky pravdivé, nicméně popisovaný záměr nemusí být z mnoha důvodů nakonec naplněn - jedním z důvodů, proč se tak nestane, je právě fakt, že záměr byl zveřejněn. A pak se taková informace stává pro veřejnost dezinformací a vede ke snižování důvěry v jejího poskytovatele. I takový způsob vedení dezinformační války je možný. Nemusí jít jen o efekt znedůvěryhodnění. Reputační dopady z prezentace země jako nestabilní, s vysokým rizikem budoucí války či ekonomické dopady, například jen v důsledku omezení leteckého spojení, jsou také bezpochyby významné.
Psali jsme
Ruský prezident Vladimir Putin narazil na tvrdý odpor Ukrajinců, který nečekal. Podle amerických tajných služeb však může postupující frustrace kremelského...
Vladimír Putin by bylo velmi krátkozraké podceňovat. Když na olympiádě v Soči v roce 2014 přes den mluvil o míru a porozumění a třásl si rukama se světovými politiky a nejlepšími sportovci, večer pak stejnýma rukama podepisoval rozkazy na okupaci Krymu. Informace o “zelených mužících” v následujících dnech po ukončení olympiády zahltily média, přesně v duchu pravidel (dez)informační války. Byly nepravdivé a kromě toho, že nám dodnes připomínají nedůvěryhodnost vyjádření ruské administrativy, jsou také dostatečným varováním pro dnešní dny.
Nebezpečí zveřejňování jednozdrojových informací spočívá právě v již zmíněné možnosti otočit informace v dezinformace. Koneckonců jedním z cílů dnešního hybridního válčení je znedůvěryhodňování jakýchkoliv sebepravdivějších vyjádření. Pak se může stát, že nás zveřejňování takových neprověřených informací dovede přesně tam, kam protivník skutečně chce. A je také otázkou, jestli jsme schopni ruské administrativě, která je ve válce informací a dezinformací cvičená desítky let, v této disciplíně konkurovat.
Tagy