V souvislosti s výběrovým řízením na nová bojová vozidla pěchoty pro Armádu ČR se hovoří také o servisních automobilech, jelikož součástí akvizice má být též 29 dílenských automobilů na osmikolových podvozcích. Materiál schválený vládou výslovně hovořil o šasi značky Tatra, avšak ve verzi odevzdané uchazečům specifikace firmy chyběla, což může naznačovat, že by armádě mohly být eventuálně nabídnuty vozy jiného výrobce. To by byl přinejmenším zvláštní krok, uvážíme-li, že automobily značky Tatra představují téměř jednu z „ikon“ české armády a tvoří i drtivou většinu jejího logistického parku. Shrňme některá více i méně známá fakta o vozidlech z Kopřivnice s přihlédnutím k významu kategorie těžkých nákladních automobilů v ozbrojených silách.
Specifika vozidel značky Tatra
Automobilka Tatra Trucks, která si minulý rok mimochodem připomněla sto let od užívání značky Tatra (před jejím zavedením se používala značka NW, Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft), se na trhu uchytila zejména díky unikátnímu konstrukčnímu řešení podvozku. To bylo vytvořeno ve 20. letech 20. století, bylo patentováno a jeho princip se používá dodnes. Jedná se o tzv. centrální nosnou rouru s nezávisle zavěšenými výkyvnými polonápravami; běžně se vyskytuje také zkrácené označení „páteřový rám“. V každém případě jde o řešení, v němž je hnací hřídel ukrytý v oné centrální rouře, což jej chrání před poškozením. V místě připojení polonáprav se nacházejí skříně, které umožňují kývavý pohyb a v případě hraných náprav obsahují i talířová hnací kola a pastorky pro přenos točivého momentu od diferenciálu, který je však zabudovaný v centrální rouře, nikoliv přímo na nápravě. Hnané nápravy mají vždy i uzávěrky diferenciálu. Standardně jsou hnané zadní nápravy a v případě potřeby lze zapojit i nápravu přední. Princip podvozku umožňuje použít u vozidel různé druhy odpružení, a to vzduchové vaky, torzní tyče či listová pera, případně také jejich různé kombinace.
Vedle už zmíněné ochrany hnacího hřídele nabízí tato koncepce též další výhody. Mezi hlavní se řadí skutečnost, že celý princip je již z podstaty modulární, resp. „stavebnicový“, a tudíž se dá využít pro relativně snadnou konstrukci podvozků s různým počtem náprav. Nejčastěji jsou samozřejmě vídány vozy se čtyřmi, šesti či osmi koly, ovšem Tatra zákazníkům běžně dodává i automobily mající deset nebo dvanáct kol a vznikly také vozy se šestnácti koly. Zpravidla se takové speciály konstruují se všemi nápravami poháněnými a několik z nich je též řiditelných. Těmto dlouhým vozům Tatra se přezdívá „jezevčíci“ nebo „stonožky“ a uplatňují se zpravidla jako podvozky pro některé speciální aplikace ve vojenském i civilním sektoru. Samozřejmostí je fakt, že systém s centrální rourou a výkyvnými polonápravami nabízí vysokou průchodnost v těžkém terénu, která řadí vozy Tatra na absolutní světovou špičku. Mezi výhody se řadí také vysoká stabilita při rychlé jízdě, a to i v zatáčkách, na svazích i s těžkým nákladem. Podvozky jsou konstruovány se skutečně enormní rezervou výdrže, co se týče odolnosti vůči extrémním terénním a klimatickým podmínkám, což znovu ocení vojenští i civilní zákazníci, kteří musejí požadovat plnou funkčnost vozidel ve všech prostředích.
Kromě samotné koncepce podvozku vyniká automobilka Tatra Trucks rovněž tím, že je dnes fakticky jedinou firmou na světě, která sériově produkuje a do svých automobilů instaluje dieselové vzduchem přímo chlazené motory. Také toto řešení patří mezi typické znaky vozů z Kopřivnice, ačkoliv již před řadou let se zákazníkům začala nabízet možnost i užívat kapalinou chlazené agregáty, a tudíž má mnoho automobilů směřujících do zahraničí motory Deutz, Cummins či PACCAR. Někteří uživatelé ale stále preferují vzduchem přímo chlazené agregáty. Obecně se dá říci, že motory se vzduchovým chlazením jsou schopné dobře pracovat ve větším rozsahu teplot, takže jsou vhodnější pro extrémní teplotní podmínky. Coby konkrétní příklad lze zmínit výtečné zkušenosti s motory Tatra v soutěžních automobilech, jež se již mnoho let účastní rallye Dakar (dříve Paříž-Dakar), či zkušenosti českých a slovenských vojáků z operace Pouštní bouře. Vozy Tatra kontingentu čs. armády si vedly skvěle, protože si jejich motory zachovávaly perfektní funkčnost i v poušti. Vyšší teploty jim zkrátka nevadily a problém prachu a písku vyřešila výměna sacích filtrů. Na US Army to zapůsobilo tak, že poté zakoupila jistý počet vozů Tatra T 813 a T 815 (zejména tahače a cisterny) od Bundeswehru, který je zdědil po zaniklé východoněmecké armádě a provozovala je na svých středovýchodních základnách.
Hlavní konkurenční značky
Přestože v období existence Československé socialistické republiky se vozy Tatra exportovaly zejména do zemí východního bloku a do „spřátelených“ států třetího světa, průběžně se dařilo získávat i zákazníky na Západě. Propagaci vozů z Kopřivnice hodně napomohla také zmíněná účast v rallye Paříž-Dakar a ono nasazení v Pouštní bouři, neboť tehdy se mohli s vojenskými automobily značky Tatra seznámit rovněž představitelé západních armád. Je známo, že v nich zanechaly hluboký dojem, protože se ukázaly jako plně srovnatelné se vším, co produkovaly i nejvyspělejší západní automobilky. Obor těžkých nákladních automobilů, resp. podvozků pro speciální aplikace je totiž opravdu náročný a specifický, o čemž svědčí i skutečnost, že takové automobily dnes dodává pozoruhodně malý počet států a firem. Málokdo si tak uvědomuje, že firma Tatra (a jejím prostřednictvím samozřejmě také Česká republika) patří do velice malého okruhu výrobců, kteří dokážou produkovat těžké vícenápravové podvozky, jež jsou určeny do skutečně nejhorších podmínek a mohou plnit někdy i velmi specifická zadání. Takových firem dnes na světě funguje pravděpodobně jen okolo deseti.
V západních zemích se mezi ně řadí mj. americký Oshkosh, jenž je dlouho téměř monopolním dodavatelem této kategorie vozů pro americké ozbrojené síly. Je to dále německá firma MAN, jež dodává vojenské automobily ve spolupráci se zbrojovkou Rheinmetall. V Evropě náleží do tohoto oboru také švédská automobilka Volvo a (ačkoliv to již s určitou rezervou) patrně ještě italská značka Iveco, čímž výčet dodavatelů ze zemí NATO a EU končí. Těžké speciální vozy však produkují ještě další tři státy na východě. V Rusku jsou to automobilky KAMAZ, BAZ a Ural, zatímco v Bělorusku funguje tradiční značka MAZ a její dřívější divize MZKT, která se dnes specializuje především na vojenské automobily. Poslední zemí s touto schopností je Čína se značkami Taian a Wanshan. Daly by se nejspíše jmenovat ještě další země, v nichž existují firmy schopné víceméně splnit tyto požadavky (jako Sisu ve Finsku nebo KIA v Jižní Koreji), ale jejich působení v tomto oboru má opravdu jen omezený charakter. Zbývá ještě dodat, že se o výrobu vlastních těžkých nákladních vozů snaží také indická firma Tata, ovšem sami Indové přiznávají, že jejich výrobky nejsou tak technicky propracované jako ty od automobilky Tatra Trucks, kterým patří v indické armádě vysoce důležitá pozice.
Význam těžkých nákladních vozů
Přestože to tak na první pohled nemusí vypadat, těžké nákladní automobily představují sektor, který má mimořádnou důležitost jak v ozbrojených silách, tak i v civilním sektoru. Pro vojáky představují tyto vozy jeden z hlavních prvků logistiky, protože mohou transportovat náklady o váze až desítek tun po silnicích či mimo ně. Laická veřejnost si nejčastěji představuje klasické valníky s plachtami, ovšem skutečností je, že již od 80. let 20. století se v armádách vyspělých států masově rozšířily dvě odlišné koncepce. Tou první jsou přepravníky kontejnerů standardu ISO a tou druhou tzv. hákové paletové systémy, které spojují hákový nakladač a plošinu, která může sloužit pro upnutí nejrůznějších nákladů. Automobily Tatra se samozřejmě vyrábějí také s těmito zařízeními; v AČR představuje druhou koncepci systém Multilift. Kromě toho bývají na těžkých nákladních vozech běžně montovány i velké cisterny, takže např. osmikolové vozy Tatra zvládnou dopravit přes 12 000 litrů vody či paliva. Další významný podobor představují tahače přívěsů a návěsů, mezi nimi i tzv. tankové přepravníky, jež tahají podvalníky pro tanky a jiná těžká vozidla o celkové hmotnosti i přes 100 tun.
Na podvozky těžkých nákladních automobilů se samozřejmě montují též různé specializované nástavby. Automobily Tatra se tak uplatňují např. jako vyprošťovací automobily a autojeřáby, nosiče sklopných a pontonových mostů a také zbraňových a senzorových systémů. Za zmínku tady opět stojí případ Indie, která na licenčně vyráběné vozy Tatra nainstalovala mj. balistické střely Prithvi, protilodní střely BrahMos, protiletadlový raketový systém Akash, dělostřelecký raketomet Pinaka nebo několik typů radiolokátorů. Nelze opomenout ani skutečnost, že si šasi Tatra zvolilo několik zbrojovek jako platformu pro montáž samohybných houfnic. V současné době je tak již známo minimálně pět typů lehkých samohybných houfnic ráže 155 mm na šasi Tatra T 815, a to slovenský systém EVA, izraelský typ ATMOS, francouzský systém CAESAR, jihoafrická zbraň T5 Condor a konečně indická houfnice MGS. Ve vzdálenější minulosti byla na pancéřovaném podvozku Tatra umístěna slavná samohybná houfnice vz. 77 neboli DANA, jejíž inovované verze (např. typ Zuzana 2) dnes nabízí Slovensko. Šasi Tatra používají rovněž dělostřelecké raketomety (zejména starý RM-70 a jeho zdokonalená varianta RM-70 Vampir) a široké spektrum dalších specializovaných prostředků.
Význam těžkých nákladních automobilů může občas dosahovat doslova až strategické úrovně, což se dá ilustrovat na dvou kauzách z posledních let. První se týká vztahů Ruska a Běloruska a v zásadě v ní jde o to, že Rusko je dosud de facto závislé na běloruské firmě MZKT jako na dodavateli speciálních podvozků. Ty slouží pro důležité ruské zbraňové systémy, mezi něž se řadí mj. balistické rakety krátkého dosahu Iskander, strategické rakety Topol, Topol-M a Jars, protilodní pobřežní systémy Bal a Bastion či protivzdušné komplexy S-300 a S-400. Rusko se tedy úporně snaží o jejich nahrazení domácími výrobky a už investovalo značné prostředky do nové série podvozků Platforma-O značky KAMAZ (ty by měly sloužit především jako nosiče dělostřeleckých a strategických raket) a do produkce automobilů značky BAZ (ty mají převzít role podvozků MZKT v protivzdušné obraně). Druhá kauza se týká KLDR a Číny, protože do KLDR byly prodány podvozky Wanshan WS51200, jež tam oficiálně zamířily jako platformy k dopravě kmenů stromů, ovšem Severokorejci je použili pro své mezikontinentální balistické rakety. Relativně malý počet těchto dodaných podvozků je pro ně limitujícím faktorem v tom, kolik těchto raket mohou mít připravených k nasazení.
Exportní úspěchy firmy Tatra
Ona zmínka o dopravě stromových kmenů připomíná, že těžké nákladní vozy nacházejí velice důležité uplatnění také mimo vojenskou sféru, což se samozřejmě týká také vozů Tatra. Právě schopnost kopřivnické automobilky vyrábět dle požadavků zákazníků velmi dlouhé podvozky proto přispívá k její silné pozici v určitých specifických oborech, které vyžadují časté přesuny extrémně rozměrných (zpravidla dlouhých) nákladů. Vedle zmíněné těžby a zpracování dřeva je to zejména těžba a zpracování nerostných surovin, zvláště ropy a zemního plynu, jelikož na speciálních dlouhých podvozcích se transportují součásti těžebních souprav a potrubí rafinérií, ropovodů a plynovodů. Z dalších významných civilních oborů je nutno jmenovat stavebnictví, komunální služby a v neposlední řadě hasičství. Automobilka Tatra patří mezi vysoce úspěšné producenty podvozků pro požární nástavby, a přestože to širší veřejnosti není příliš známo, na vozy z Kopřivnice spoléhají dokonce též hasičské sbory v několika západních státech. Požární automobily Tatra byly dodány mj. do USA (např. správě národních parků) a Austrálie a nově i do Izraele. Obecně se jedná především o státy, jež bojují s lesními požáry, což je situace, v níž mohou terénní podvozky Tatra odvádět nejlepší výkony.
Vrátíme-li se k sektoru ozbrojených sil a sborů, pak je nutno uvést skutečnost, že značka Tatra získala po roce 1990 kontrakty v řadě zemí a armády několika z nich na kopřivnické produkty sázejí jako na primární logistické prostředky a také platformy pro speciální aplikace. Vedle již zmíněného případu Indie je to hlavně Izrael, který v době kooperace Tatry s americkou firmou Terrex koupil stovky automobilů pod značkou ATC. Kromě dopravy nákladů slouží také jako nosiče nástaveb, mj. protiletadlových raketových systémů Rafael SPYDER. Tisícovku vozidel Tatra T 816 koupila armáda Spojených arabských emirátů, která provozuje valníky a cisterny na vodu i palivo. Zajímavý případ reprezentuje i Brazílie, která použila podvozky Tatra pro svoje modernizované dělostřelecké raketomety ASTROS II. Jako další významné zákazníky značky Tatra lze zmínit armády a policie Afghánistánu, Indonésie, Iráku, Jordánska, Kypru, Malajsie, Pákistánu, Polska, Řecka, Saúdské Arábie (tam se automobily Tatra navíc začnou montovat) a Turkmenistánu. Závěrem lze uvést i zajímavý fakt, že vůz Tatra (pod značkou ATC) postoupil i do finální fáze výběrového řízení LVSR (Logistic Vehicle System Replacement) na nákladní vůz pro americkou námořní pěchotu! Ta nakonec zvolila vozidlo Oshkosh, konstatovala však, že produkt z Kopřivnice splnil všechny její požadavky.
Za zmínku stojí také skutečnost, že podvozky Tatra se úspěšně uplatňují jako základ pro různé obrněné prostředky. Již v první polovině 90. let byl na Slovensku vyvinut vůz Tatrapan, jak se nazývá obrněnec na šestikolovém podvozku, který existuje v několika provedeních, např. jako velitelský či zdravotnický; později vznikla i osmikolová varianta k přepravě kontejnerů. Další obrněnec na šasi Tatra dostal označení Wildcat, tentokrát má čtyři kola a byl vyvinut v Izraeli, odkud pochází rovněž šestikolové obrněné vozidlo Karkadan. V Německu nabízí obrněnce na podvozku Tatra společnost Drehtainer, jež připravila i jednu skutečně mimořádně neobvyklou aplikaci, a sice systém Mobile HEL Effector Container, který je vybaven malým laserem, jenž se dá využít mj. k ničení dronů. Česká společnost SVOS využila podvozky Tatra pro program čtyřkolových a šestikolových obrněnců VEGA a sama automobilka Tatra pak navázala těsnou kooperaci s francouzskou zbrojovkou Nexter, aby vyvinula šestikolový obrněnec TITUS. Ten již získal kontrakt od Armády ČR, policejní variantu zřejmě zavede sama Francie a vozidlo se testovalo mj. v Albánii či na Pobřeží slonoviny. Dalším přírůstkem je čtyřkolový Patriot (resp. vylepšená varianta Patriot II), vytvořený zejména pro státy V4. Také toto spektrum obrněných vozidel výmluvně ilustruje potenciál podvozků Tatra.
Výjimečné armádní vozy vznikají jen v několika zemích
Automobilka Tatra náleží mezi nejslavnější české průmyslové značky, o čemž vypovídá nejen její impozantně dlouhá a bohatá historie a pořád unikátní technické řešení podvozků a motorů, ale i mnoho působivých komerčních úspěchů ve velmi specifickém a náročném oboru těžkých nákladních automobilů pro speciální aplikace a extrémní podmínky. Podobné automobily nyní dokáže dodávat jen asi deset výrobců na světě, a to vesměs z průmyslově vyspělých mocností, jako jsou USA, Německo, Rusko a Čína. S pouze malou nadsázkou lze tedy konstatovat, že se jedná o nepočetný a exkluzivní „klub“, jehož je Česká republika díky značce Tatra nesporným a plnoprávným členem. Důležitost těchto vozů by se rozhodně neměla podceňovat, protože se jedná nejen o nesmírně důležitý prvek logistiky současných armád, ale rovněž o platformy pro instalaci různých účelových nástaveb včetně zbraňových systémů strategického významu. Pro laickou veřejnost možná nejsou tyto automobily tak atraktivní jako např. tanky nebo proudové letouny, jenže bez spolehlivé podpory početného vozového parku těžkých nákladních vozů by moderní ozbrojené síly jednoduše nedokázaly fungovat.
Kvalitu automobilů z Kopřivnice dokazuje i působivá škála vojenských i civilních uživatelů, a to včetně několika opravdu velmi prestižních, jako jsou mj. armády Izraele, Indie a Spojených arabských emirátů, hasičské sbory v USA a Austrálii nebo špičkové těžební či stavební firmy. Vesměs jde o provozovatele, kteří musejí působit v náročných terénních (a)nebo klimatických podmínkách a mají specifické požadavky, týkající se vesměs nasazení speciálních nástaveb či přepravy rozměrných nákladů, ať již jde o zbraňové systémy, požární stříkačky nebo pracovní stroje. Těmto požadavkům může automobilka Tatra vycházet vstříc především díky unikátní a z podstaty modulární koncepci svého podvozku, jež umožňuje stavět vozidla mající od čtyř do šestnácti kol a schopná pohybovat se i v nejtěžším terénu. Každopádně platí, že firma Tatra se dá z českého hlediska označit za podnik opravdu strategického významu, jelikož poskytuje do značné míry výjimečné schopnosti, které jsou vzácné i ve světovém měřítku. Česko jako malý až střední stát by mělo na mezinárodní scéně nasadit všechny dostupné nástroje, aby dokázalo ubránit a prosadit své zájmy, což samozřejmě zahrnuje rovněž dodávky specifických produktů včetně vojenské techniky. Mimořádné schopnosti tradiční značky Tatra by si tedy zasluhovaly dlouhodobě silnou politickou a ekonomickou podporu.