Autor fotografie: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Z projektu POKOS
Jak se orientovat v neznámém terénu, jak správně používat mapu, buzolu a jaké jiné způsoby navigace mohou posloužit k určení světových stran v přírodě. Příprava občanů k obraně státu tento týden zavítala pod vedením zástupců odboru komunikace Ministerstva obrany do Pardubického kraje. Dětem na Základní škole Králíky předali své zkušenosti vojáci ze 14. pluku logistické podpory a z Krajského vojenského velitelství Pardubice. Následující den pak všichni pokračovali do areálu Základní školy U Dvora v Letohradě.
„Příprava občanů k obraně státu známá pod zkratkou POKOS má zvýšit povědomí žáků a studentů základních a středních škol o tom, že obrana státu není pouze záležitostí ozbrojených sil a profesionálních vojáků, ale všech občanů České republiky. Z tohoto důvodu vojáci předávají své zkušenosti dětem a názorně jim ukazují, jak se zachovat v krizových situacích,“ přiblížila projekt Daniela Hölzelová z odboru komunikace Ministerstva obrany.
Kurz byl zaměřen na zdokonalení topografických vědomostí a praktických dovedností v terénu. Stovky dětí ve věku 11-15 let se dozvěděly mnoho zajímavých informací souvisejících s přežitím v přírodě. Naučily se základní dovednosti, k nimž patří čtení v mapě a orientace v terénu. „Pokud máte mapu a kompas a víte, jak je použít, nemůžete se nikdy ztratit,“ zdůraznil vojenský specialista ze 14. pluku logistické podpory. „Nejlepší trasa do cíle nemusí být nutně nejkratší. Vybírejte si cesty a stezky, které jsou bezpečné. Snažte se vyhýbat nebezpečným místům, jako jsou například strmé skály. Kdo umí číst vrstevnice a dokáže si promítnout své okolí do mapy, ten má v přírodě velkou výhodu,“ dodal. Jednou ze základních znalostí, kterou si děti osvojily, bylo naučit se poznávat světové strany bez kompasu, například pomocí noční oblohy, za použití hodinek nebo pozorováním přírodních jevů kolem sebe.
Táboření s rodiči nebo kamarády může být velké dobrodružství. Proto si s vojenskými instruktory děti zopakovaly vhodná i nevhodná místa ke stavění stanů či přístřešků. Umět připravit a rozdělat oheň je při táboření velmi důležité. „Aby mohl vzniknout oheň, musí být přítomny tři faktory: kyslík, palivo a teplo. Pokud Vám jeden z těchto důležitých činitelů chybí, oheň zhasne,“ vysvětloval vojenský instruktor při přednášce o přežití, kde dětem následně prezentoval formy hořlavých materiálů, které se snadno vznítí od jiskry. Každý, kdo poprvé vyzkouší rozdělat oheň pomocí křesadla, zjistí, že to není žádný med. Má to ale i své světlé stránky, při dobré technice lze rozdělat oheň i ve vlhkém prostředí.
Poznávání fauny a flory patřilo také k praktickým informacím, jak si v případě pobytu v přírodě zachránit život. Stejně tak mít k dispozici vodu je základní bod pro přežití. „V přírodě neexistuje čistá a zcela zdravotně nezávadná voda. Před konzumací neznámou vodu nejdříve převařte, tím minimalizujete rizika na nejnižší možnou míru,“ upřesnil vojenský instruktor.
„Program od armády byl fakt nabitý. Na prvním stanovišti jsme se dozvěděli zajímavé informace o armádě a projektu POKOS. Popisovali nám, jak vojáci pomáhali při tornádu, povodních i Covidu, jaké je její poslání a jaké nejdůležitější osoby jí v současné době velí. Také jsme si zopakovali mezinárodní organizace, kterých je naše republika součástí a povídali si o současném předsednictví v Radě Evropské unie. Poslechli jsme si příběh vojáka, který se účastnil zahraniční operace. Když jsme byli aktivní, dostali jsme drobný dárek. Takže se celá třída pořád hlásila. Byla to skvělá motivace. Nejvíce se mi však líbilo, jak se zachovat, když se ztratím v přírodě a budu tam muset pár hodin vydržet, než mě zachrání,“ řekl s nadšením Petr z osmé třídy Základní školy Králíky.
Autor: Daniela Hölzelová