Autor fotografie: Savio Dsouza / Flickr|Popisek: Roje čínských UAV (ilustrační foto)
Armády a polovojenské organizace po celém světě pro své útoky na nepřátelské cíle čím dál častěji kromě klasické vojenské techniky využívají soustředěné útoky většího počtu dronů. Řešení pro jejich likvidaci by mohly nabídnout mobilní české protiletadlové kulomety s radary.
V úterý 12.března 2024 přibližně ve 3 hodiny ráno podnikly proti-Putinovské sabotážní jednotky Legie Svobody Ruska a Sibiřský prapor údajně složené z Rusů rozsáhlou operaci z Ukrajiny na množství cílů ležících na území Ruska. Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky uvedl, že operace těchto dvou organizací jsou v Rusku prováděny nezávisle na ukrajinské armádě. V rámci útoku došlo k ostřelování ruských pozic střelami a desítkami UAV, z nichž měly ruské síly zneškodnit nejméně 25 dronů a devět nespecifikovaných raket.
Dalším příkladem podobného nedávného soustředěného útoku většího počtu dronů na vojenskou pozici byl výpad jemenských Húsíů v sobotu 9. března 2024. Ten byl proveden na lodě podílející se na operaci Prosperity Guardian v oblasti Rudého moře a Adenského zálivu. Húsiové uvedli, že na spojenecké pozice zaútočili 37 drony a Ústřední velitelství Spojených států později uvedlo, že americká plavidla společně s letadly partnerského námořnictva úspěšně zneškodnili přibližně 15 UAV. Kromě proti-putinovských jednotek a húsiů používají útoky velkého počtu dronů najednou také Rusové na ukrajinské frontě.
.jpeg "The Strategic Communications Directorate of the Ukrainian Armed Forces / Wikimedia Commons / CC-BY")
Poslat množství dronů na specifický cíl se velmi blíží taktice autonomního roje dronů, který na základě pokynů jednoho z UAV, královny, vykonává vojenské operace. Tato taktika je intenzivně zkoumána čínskou a americkou armádou a při srovnání s jinými zbraňovými systémy navíc nevyžaduje příliš velké finanční náklady. Právě z tohoto důvodu jsou proto drony používány především polovojenskými uskupeními, které nemají přístup ke klasickému vojenskému vybavení.
Množství a čím dál častější používání této taktiky v současných konfliktech a pozornost, která je věnována jejímu vývoji, jen nahrávají skutečnosti, že budou bezpilotní letouny a plavidla rozhodovat o povaze budoucích válečných konfliktů. V souvislosti s těmito informacemi proto bezpečnostní experti varují před implementací umělé inteligence do bezpilotních systémů, která by z rojů UAV vytvořila velmi silná sebevražedná komanda. Drony vybavené umělou inteligencí představují velké bezpečnostní riziko pro většinu armád světa, které na tuto hrozbu nejsou téměř nijak připraveny. Více se o této problematice dozvíte v tomto článku.
Pro likvidaci bezpilotních dronů již existuje několik možných řešení v podobě laserových děl, raketových systémů s přesnými střelami, kterým je třeba mobilní americký VAMPIRE používaný na ukrajinské frontě a široké množství další technologie. Na vývoji laserových děl, které jsou schopny zneškodnit menší UAV pracuje americká, britská nebo izraelská armáda. Společnost Rafael na začátku března oznámila, že do konce roku 2025 očekává uvedení systému Iron Beam, který začne být používán proti raketám a dronům teroristických organizací Hamás a Hizballáh. O laserovém dělu Iron Beam se můžete dočíst v tomto textu.
Jen část z technologie schopné ničit drony se však současně hodí také pro likvidaci rojů UAV. Laserové dělo v porovnání s jinými zbraněmi se nabízí jako pravděpodobně nejlevnější alternativa, ale silný energetický výboj zničí vždy jen jeden dron. Možným řešením pro ničení rojů UAV by proto mohla být rychlopalná děla nebo protiletadlové kulomety, kterým je kupříkladu český systém MR-2 Viktor se dvěma kulomety ZPU-2 ráže 14,5 mm každý s kadencí přes 500 ran za minutu umístěný na terénním automobilu Toyota Land cruiser. Každé auto s sebou navíc nese 2 zásobníky po 300 nábojích. Na základě nizozemské objednávky bylo na ukrajinskou frontu posláno asi 100 kusů těchto systémů.
Drony jsou ničeny na základě zaměřovačů, jejichž parametry výrobce systému, společnost Excalibur Army, neupřesnil. Lze proto předpokládat, že se jedná o optické čočky, jejichž přesnost závisí na schopnostech jednotlivých operativců. Pokud by však na systémy MR-2 Viktor byly umístěny přehledové protivzdušné radary, které nezabírají velký prostor, a bylo by možné je vložit přímo do auta, kvalita zbraně by se několikanásobně zvýšila. Poté by bylo již otázkou času, kdy by se z MR-2 stal autonomní mechanický systém, který by případně mohl být ovládán na dálku. Na podobném principu funguje německý samohybný protiletadlový kanón Gepard, který je vybaven dvěma automatickými kanóny. Výhodou takto zdokonaleného systému MR-2 by byla především vysoká mobilita a také nepříliš velké náklady na jeho fungování. Musel by však být mimo radarových systémů také doplněn pancíř vozidla.