Dodávky obrněné techniky ze Západu: Zdroje nejsou nevyčerpatelné, pomoc musí být vidět na bojišti

Po dlouhém váhání západních zemí dojde i k dodávkám západní obrněné techniky. Jenže pouze ČR a snad i další země střední a východní Evropy dodaly MBT typu T-72. Jinak jsou plánovány dodávky lehce obrněných vozidel, jež proti tankům nebo dělostřelectvu mají minimální šanci. Co říci o jednotlivých vozidlech, která nyní putují na Ukrajinu z Francie, Německa a USA?

Francouzský AMX-10RC

Vozidlo nemá PTŘS, odolá čelně ráži 23 mm a obecně ráži velkorážného kulometu 14,5 mm. Nicméně současná BVP používají ráži 25 mm a spíše 30 mm a trend je ráži navyšovat. Navíc francouzská munice je v rámci NATO unikátní, tedy nezaměnitelná. Munice má 4 typy – HEAT-FS, HE, APFSDS a Practise. APFSDS by měla být schopná probít pancíř MBT i na vzdálenost 2200 m, tedy kinetickými podkaliberími střelami, záleží však na úhlu zásahu. Ale jediný zásah z MBT, i stařičkého T-62 by mohl vykonat své, v jakémkoliv úhlu i směru.

Americký M2 Bradley

Jeho hlavní výzbrojí je 25 mm kanon s 900 střelami různého typu a dvě odpalovací zařízení pro PTŘS TOW, kdy zásoba je 7 ks. Samozřejmě je instalován spřažený kulomet 7,62 mm s 2200 náboji. Bradley není na rozdíl od sovětských/ruských BVP schopen překonávat vodní překážky „z chodu“, tedy vyklopit vlnolam, zdvihnout nasávání vzduchu do motoru a zapnout čerpadla na prosakující vodu a plavat.

Německý Marder

Vozidlo neplave a hlavní výzbroj tvoří rychlopalný kanon ráže 20 mm s 1250 náboji, což je pro současné bojiště již hodně málo vzhledem k ráži. Marder může mít odpalovací zařízení PTŘS Milan, kdy obvykle čtyři střely jsou vezeny uvnitř vozidla.

Ale pokud jsou porovnány roky zavedení do služby a výkonnost munice, spíše se zdá, že Západ dělá politické, nikoliv vojenské kroky, tedy politická publicita a vyskladnění zastaralé techniky, jež by jinak byla prodána, nebo ekologicky likvidována. Tato BVP/vozidla palebné podpory/stíhače tanků mají velmi omezenou zásobu munice a pro boj s tanky celkem slabé pancéřování.

K boji s OT a BVP sice dobré, ale k určení pro boj s MBT lze identifikovat pochyby, a zde jde především o situační povědomí a využití dronů. Kdo vystřelí samonaváděcí munici jako první má výhodu, ale pak má jen pár vteřin na opuštění prostoru.

Proto zatím nejvýraznější pomoc Ukrajině byla obrněná technika bývalé sovětské provenience z ČR a dělostřelectvo/raketomety, kde ovšem vše závisí na „vlacích s municí“.

Ukrajinci mají možnost buď tankovými silami prolomit ruské pozice, což BVP nejsou. Nebo rozbít ruské pozice dělostřeleckou palbou, a k tomu potřebují intenzivní dodávky ze Západu, jenž je již zdrženlivý – válka má velkou spotřebu a náklady, anebo jiné typy zbraní schopné ruskou armádu „přitlačit k zemi“. Nejlepší je kombinace všech sil a možností, tedy raketometná a dělostřelecká/minometná intenzivní příprava, průlom tanky za doprovodu BVP a vozidel palebné podpory a „vyčištění území“ pěchotou.

Jenže ruské zdroje se zdají být větší než ukrajinské nebo západní. Každá země vyhodnocuje svoji obranyschopnost a přebytky – a ty v zemích NATO již docházejí. A nikdo neohrozí vlastní obranyschopnost – pouze v případě války, a ta ještě nebyla deklarována.

Kromě pozemních sil je pro Ukrajinu jistě klíčové letectvo, protiraketová a protidronová obrana. Z daného plyne, že nejsou jednotlivé složky armády, ale je obrana státu, kdy je propojeno všechno se vším. Kybernetická bezpečnost s letectvem, dělostřelectvem, PVO nebo tanky. Jak říkali tři mušketýři – „jeden za všechny a všichni za jednoho“.

 

Zdroj: reuters.com, nytimes.com, businessinsider.com

Tagy