foto: KNDS France/CAESAR 8x8
V Podcastu SM se ministr obrany Jaromír Zůna jednoznačně vyjádřil k dlouhodobé prioritě českého obranného průmyslu.
Na otázku, zda priorita domácí výroby munice – především dělostřelecké a velkorážové – přetrvá i v rámci přípravy koncepce výstavby Armády České republiky, odpověděl ministr Jaromír Zůna rozhodně: „Určitě ano, v tomto nedojde ke změně. Zajištění dodávek munice je pro nás klíčové zejména v případě, že by se výrazně zhoršila mezinárodní bezpečnostní situace. Pokud by okolní evropské státy začaly aktivovat své systémy hospodářských opatření, bylo by na mezinárodním trhu velmi obtížné získat vojenský materiál – a munici obzvláště – v potřebných objemech a v požadovaných termínech. Proto je zajištění dodávek munice všech kategorií – malorážové, velkorážové, speciální i dalších – prostřednictvím českého obranného průmyslu na území České republiky absolutní a nezpochybnitelnou prioritou.“
Tento postoj není novinkou, ale potvrzením dlouhodobé strategie, které jsme se na stránkách Security Magazínu dlouhodobě věnovali. Domácí výroba munice představuje pojistku národní bezpečnosti v době, kdy se Evropa potýká s vysokou intenzitou konfliktů (jako je válka na Ukrajině) a kdy dodavatelské řetězce mohou být v krizi rychle přerušeny. V době míru se investice do kapacit mohou jevit jako nákladné, ale v krizovém scénáři se ukážou jako nezbytné – dovoz munice z ciziny selže, pokud spojenci aktivují vlastní hospodářská opatření nebo prioritu vlastních zásob.
Výroba munice na českém území přináší nesrovnatelně větší přidanou hodnotu
Výroba munice na českém území přináší nesrovnatelně větší přidanou hodnotu: vytváří vysoce kvalifikovaná pracovní místa nejen v továrnách, ale i u subdodavatelů, podporuje regionální ekonomiku, zvyšuje daňové příjmy a buduje technologickou soběstačnost. Každá koruna investovaná do domácí produkce zůstává v Česku, na rozdíl od dovozu, který v krizi nefunguje. Poslanec Pavel Růžička (ANO) to shrnul jasně: domácí výroba velkorážové munice je otázkou národní bezpečnosti a v krizových scénářích musí mít domácí výrobci absolutní přednost. Vláda by měla podporovat investice legislativně i finančně, garantovat dlouhodobé odběry a podmínit velké zahraniční akvizice zapojením českého průmyslu.
Ministr Zůna v podcastu zdůraznil, že Česko neusiluje pouze o soběstačnost, ale i o diverzifikaci zdrojů. Zmínil úzkou spolupráci se Slovenskem, která je zakotvena v memorandu o prohloubené spolupráci, schváleném vládou 23. března 2026 na společném zasedání české a slovenské vlády.
Memorandum o prohloubené spolupráci se slovenskou vládou
Memorandum obsahuje poměrně detailní kapitolu věnovanou obraně. Konkrétně zahrnuje bod: „prozkoumání možností rozvoje spolupráce při nákupu munice a muničních komponentů“. Tato spolupráce má umožnit čerpání finančních prostředků z projektů Evropské unie, jako je SAFE, a v budoucnu i z víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034. Ministr Zůna uvedl, že Česko je již nyní projektově připraveno – v prvním pilíři připraveny projekty za 118 miliard korun a ve druhém pilíři dalších 30 miliard korun. Společné pořizování munice tak může přinést synergie, sdílení nákladů a přístup k evropským fondům, aniž by oslabilo prioritu domácí výroby.
Tento přístup kontrastuje s předchozími pokusy. V roce 2025 ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prosazovala rámcovou smlouvu bez výběrového řízení se slovenskou firmou ZVS Holding (součást CSG) na společný nákup velkorážové munice. Argumentovala „rychlostí“ a „spojeneckou solidaritou“, což však vyvolalo ostré kritiky. Plán byl vnímán jako strategické riziko – upřednostňoval zahraničního dodavatele před českým výrobcem STV GROUP v Poličce, což mohlo ohrozit plánované investice 5 miliard Kč do plné soběstačnosti v rážích 120 mm, 30 mm a 155 mm a vést k propouštění stovek pracovníků.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pod vedením předsedy Petra Mlsny rozhodnutím z 6. listopadu 2025 tento postup zastavil. Ministerstvo neprokázalo splnění podmínek výjimky podle zákona o zadávání veřejných zakázek a jednání s jediným dodavatelem působilo jako obcházení soutěže. Zastavení kontraktu otevřelo cestu k transparentnímu řízení, které umožní zohlednit cenu, kvalitu i národní bezpečnost a prosadit domácí výrobce.
Diverzifikace zdrojů nepůjde na úkor rozvoje domácích výrobních kapacit
Nová koalice tehdy od plánu dala ruce pryč a zdůraznila podporu českého průmyslu pro přidanou hodnotu, pracovní místa a soběstačnost. Ministr Zůna nyní potvrzuje, že v oblasti munice žádná změna nenastane – naopak, segment českého obranného průmyslu se posiluje a nezávislost na vnějších dodavatelích roste. S ohledem na záměr diverzifikovat zdroje bude případná možnost společných nákupů „prozkoumána“ – ale je jisté, že nákupy munice ze zahraničí nepůjdou na úkor munice vyrobené v České republice a nebudou mít negativní dopady na rozvoj domácích výrobních kapacit.
Financování těchto kapacit nechce ministerstvo spoléhat jen na státní rozpočet. Zůna zdůraznil aktivní využívání evropských projektů, aliančních iniciativ a nástrojů finančního trhu – především forem spolufinancování a půjček, které jsou výhodnější než dosavadní praxe plateb záloh dopředu (na nichž stát prodělává). V rámci ministerstva vzniká nová sekce ekonomiky, která se zaměří na systémové čerpání externích zdrojů z EU, NATO i finančního trhu. „Je to velký posun kupředu,“ dodal ministr.
Priorita domácí výroby munice tak není jen technickou otázkou zásobování armády, ale strategickým pilířem národní bezpečnosti. V kontextu rostoucích hrozeb a omezených evropských kapacit představuje investice do českých továren (jako Sellier & Bellot, Explosia nebo STV GROUP) nejlepší pojistku proti výpadkům dodávek v krizi. Spolupráce se Slovenskem může tuto strategii doplnit o evropské financování, ale nesmí ji nahradit. Jak ukázal případ z roku 2025, transparentní a pro-domácí přístup je klíčem k dlouhodobé soběstačnosti.
Tagy