Donald Trump zadal Pentagonu zřídit kosmické síly

Donald Trump zadal Pentagonu zřídit kosmické síly
01 / 07 / 2018, 09:00

18. června oznámil americký prezident Donald Trump na Národní radě pro vesmír plán na zřízení kosmických sil. Ty se mají stát již šestou rovnocennou složkou v americké armádě.

Plán na zřízení tzv. kosmických sil přitom není úplným překvapením. Donald Trump už se o tomto záměru zmínil v minulosti hned několikrát. Letos v březnu se dokonce nechal slyšet v tom smyslu, že vesmír uznává jako nové bojiště nová národní bezpečnostní strategie. Nyní už defacto oznámil vytvoření sekce vesmírných, respektive kosmických sil: „Budeme mít vzdušné síly a budeme mít vesmírné síly, oddělené, ale rovnocenné.“.

Vznik kosmických sil

Dále americký prezident prohlásil, že „Když jde o obranu Ameriky, nestačí pouhá americká přítomnost ve vesmíru. Potřebujeme americkou dominanci ve vesmíru," a v té souvislosti zároveň zmínil, že nelze dopustit „aby nás (tj. Spojené státy – poznámka autora) vedly Čína, Rusko a další země.“. Není tak úplným překvapením, že nejhlasitější kritické reakce přišli z Ruska.

psali jsme: Vzdušně-kosmické síly Ruské federace posílí na konci roku moderní útočné vrtulníky Mil Mi-28NM

Doposud není jasné, kdy konkrétně kosmické síly vzniknou. Administrativě amerického prezidenta se totiž dosud podle dostupných informací nepodařilo sehnat dostatek finančních prostředků. Dohlížet na vznik této sekce nicméně má šéf sboru náčelníků armádních štábů Joseph Dunford. Kosmické síly ať už se budou jmenovat jakkoliv se tím stanou celkově šestou samostatnou složkou v americké armádě – po letectvu, námořnictvu, pozemním vojsku, zvláštních námořních jednotkách a pobřežní stráži.

Obavy z kosmického Pearl Harboru

Dosud však není jisté jakou organizaci a především, co konkrétně by kosmické síly měly mít na starost a k dispozici. Americké vojenské družice provozují jak jednotlivé armádní složky, tak i některé tajné služby. Pochopitelně mnoho s kosmem souvisejících aktivit spadá již tradičně americké letectvo Například ale zkušební sestřel vysloužilé americké družice USA-193 zajistilo v roce 2008 z paluby torpédoborce námořnictvo.

Naopak před jakýmsi „kosmickým Pearl Harborem“ už nějakou dobu varuje celá řada odborníků. Konkrétně se jedná o obavy z toho, že nepřítel by v budoucnu mohl při agresi proti Spojeným státům vyřadit z provozu jejich družice a tím je v mnoha ohledech úplně nebo částečně paralyzovat. Tato představa ačkoliv se může zdát jako z říše sci-fi není vůbec nereálná zvláště k přihlédnutím vývoje různých zbraňových systémů a faktu, kolik funkcí poskytují vojenské družice – navigační, komunikační, sledovací atd.

psali jsme: Pentagon: Nová obranná strategie USA se soustředí na Rusko a Čínu

Spojené státy doposud na podobné hrozby doposud reagují zmíněným vývojem nosičů tzv. „rychlé reakce“, které by byly schopné nové družice vynést tak rychle, aby se o zničení těch původních nepřítel neměl motivaci snažit. Příklady rušení signálu amerických navigačních družic i bezpilotních letounů v Sýrii ale ukazují, že obavy jsou na místě. Způsobů, jak z provozu vyřadit družice nebo alespoň narušit jejich činnost je přitom celá řada.

Kosmos jako bojiště

Otázkou nicméně zůstává, jakým způsobem a prostředky by americké „kosmické síly“ měly onu proklamovanou dominanci zajistit. Jistou inspiraci v tomto ohledu může poskytnout skutečně bezpočet různých vizí i kosmických projektů. Nejčastěji je pak v tomto smyslu připomínána Strategická obranná iniciativa navržená americkým prezidentem Ronaldem Reaganem v roce 1983 a známá jako program Hvězdné války.

Ve všech těchto souvislostech a především pak směrem k iniciativě založení „kosmických sil“ je třeba připomenout a zdůraznit, že na kosmický prostor se jako na bojiště pohlíží od úplných počátků kosmonautiky. Vždyť celá řada nejen prvních kosmických nosičů vznikla původně jako nosiče jaderných hlavic. Zároveň více než polovina družic vypuštěných v době Studené války Spojenými státy a Sovětským svazem byla vojenská (špionážní, telekomunikační atd.) a výrazné zastoupení na celkovém počtu vynesených družic mají vojáci dodnes.

I celá řada programů v pilotované kosmonautice ať už méně nebo více souvisela s vojenským využitím vesmíru. Kosmický prostor tedy dalším bojištěm už nějakou dobu je, byť v něm ještě nebyl otevřený konflikt toho typu, že by po sobě družice, či kosmické lodě vyloženě střílely.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace