foto: George Chernilevsky, Wikimedia Commons, volné dílo/U500 Donbas" (ilustrační obrázek)
Velká Británie zvažuje vytvořit koalici, jež by vojenskými loděmi doprovázela ukrajinskou obchodní flotilu při exportu obilí. Ale čas se krátí, než Rusko obsadí i Oděsu, a odmítání poskytnutí těžkých zbraní nebo ozbrojených sil na jedné straně, a vyslání válečného námořnictva do stejné oblasti konfliktu se jeví jako málo pravděpodobné.
V současnosti Ruská armáda bojuje o Cherson a Mikolajiv, což jsou svým způsobem přímé přístupy k dobytí Oděsy a Černomorsku. Z Krymu má možnost námořnictvem, ale i dělostřelectvem nebo řízenými střelami blokovat přístup k těmto přístavům. Aby se NATO nezavázalo do konfliktu, může využívat bezpečné přístavy v Bulharsku nebo Rumunsku. Ale to pro Ukrajinu nic neznamená a bylo by to jen politické gesto, protože lodě by z Oděsy musely proplout k silám NATO, anebo síly koalice musí prolomit ruskou blokádu – a do toho se zatím nikdo nehrne, aby byl v přímém konfliktu s Ruskem.
Doporučujeme
Po celá desetiletí byl ruský T-90 vnímán západními pozorovateli jako nic jiného, než jen poněkud vylepšený T-72, který se již v roce 1991 ukázal...
Klíčovou roli zde bude jednoznačně hrát Turecko, jež rozhoduje o tom, kdo propluje úžinami Dardanely a Bospor mezi Černým a Středozemním mořem. Turecko momentálně hraje komplexní hru, udržuje poměrně intenzivní kontakty s Ruskem jako velkým sousedem (i když za mořem), a též jako páku na USA třeba v projektu F-35 případně F-16.
V současnosti byly zaznamenány proruské nálady v mnoha afrických zemích. Pokud by Turecko zablokovalo plavbu ruských obchodních lodí s obilím či jiným zbožím, mohlo by to vyvolat velmi znepokojivé situace v různých částech světa. Rusko Ukrajině zablokuje vývoz, Turecko zablokuje Rusku vývoz a africké či jihoamerické země budou bojovat s hladomorem. Evropa i USA se dokážou předzásobit, ale další regiony ne. Je nutno si připomínat, že Ukrajina byla pátým světovým exportérem pšenice, tyto trhy budou buď nenaplněny, nebo je převezme Rusko, nebo někdo jiný, ale za jiné ceny. Dopad bude pro ně, bez dodávek nebo za draho, katastrofální.
Nepřehlédněte
Na Ukrajinu přivezli Rusové i svůj největší samohybný minomet 2S4 Tulpan, který byl nasazen i proti ukrajinským obráncům v ocelárnách Azovstal....
Pokud tedy koalice, jak navrhuje Velká Británie, bude chtít prolomit ruskou blokádu, musí počítat s protiponorkovým bojem, pobřežním dělostřelectvem a řízenými střelami, námořními minami a zajistit si vzdušné krytí. Do Černého moře letadlové lodě dle mezinárodních smluv nesmí, takže buď by byly smlouvy prolomeny, nebo by byly využívány základny v Turecku, Bulharsku a Rumunsku. Toto však vyžaduje souhlas daných států, zabezpečení logistiky a přesnou kalkulaci doletu letounů. Jde o dolet do operačního prostoru, působení v něm i v taktické bojové situaci, a zálohu paliva na bezpečný návrat na základnu. Pro případ delšího vzdušného nasazení by to znamenalo přesunout na základny i tankovací letouny, jež by se pohybovaly v mezinárodním vzdušném prostoru.
Obvykle se říká, že když se dva perou, třetí má užitek, ale v tomto případě by ten třetí prohrál na plné čáře. Rusko blokuje ukrajinský export, NATO/EU zablokuje ruský export, příjemci v Africe nebo jinde zůstanou bez dodávek a může třeba v případě pšenice vzniknout hladomor, jenž bude připisován vždy někomu, NATO/EU/Turecku/Ukrajině/Rusku. Ale zdá se spíše, že nálady jsou proti NATO/EU, Turecko balancuje na velmi tenké hraně a Rusko ví, že najde odbytiště jinde.
Psali jsme
V rozhovoru s bezpečnostním poradcem, bývalým policistou a válečným veteránem Lumírem Němcem jsme probrali aktuální situaci na Ukrajině...
Pak je zde velmi senzitivní moment nasazení aliančních sil, bude to OSN, NATO, EU, koalice dobrovolníků? A dále kde bude hlavní základna, což má dopad na politické i ekonomické vztahy dané země s Ruskem. Lze se domnívat, že Rumunsko nebo Bulharsko budou za jistých podmínek ochotny k vytvoření základen, Turecko bude hrát na všechny strany a pak je otázkou, kdo zaplatí nasazení námořnictva a jak se to odrazí v cenách obilí nebo paliv. Taková operace nebude levná a těžko vyhodnotit, jak dlouho by mohla trvat, do podzimní sklizně, nebo ještě nějaký rok?
Závěrem se dá říci, že řešení nevyvěští ani křišťálová koule, protože je zde příliš mnoho zájmů a příliš mnoho hráčů. USA se více orientují na pacifický region, Čína drží více méně s Ruskem, Rusko ví, že najde odbytiště pro své produkty, EU není jednotná a jsou zde národní zájmy a vztahy, Turecko se islamizuje a drží strategickou pozici a Afrika nebo jiné regiony očekávají dodržení smluv. Prohra bude na straně Ukrajiny a na straně EU/NATO, pokud nedojde k zásadnímu řešení, ale to by znamenalo ozbrojený konflikt. A k tomu není vůle.
Zdroj: Defence Blog
Tagy