Dovoz zbraní do Ruska navzdory embargu je ostudou celé EU!

Dovoz zbraní do Ruska navzdory embargu je ostudou celé EU!
Autor: Pixabay
31 / 03 / 2022, 09:00

Proti Rusku byly dosud v reakci na napadení Ukrajiny na celoevropské úrovni schváleny už čtyři balíky sankcí. Méně se už ví, že některé sankce ale byly uvaleny už po obsazení Krymu Ruskem.

Proti Rusku byly dosud v reakci na napadení Ukrajiny na celoevropské úrovni schváleny už čtyři balíky sankcí. Méně se už ví, že některé sankce ale byly uvaleny už po obsazení Krymu Ruskem.

V červenci téhož roku bylo navíc nad regionem ruskou raketou sestřeleno proudové dopravní letadlo Boeing 777 mířícího z nizozemského Amsterdamu do malajského Kuala Lumpur. Zahynulo všech 298 civilistů na palubě.

Nepochopitelně vlažná reakce EU

Nic to ale nemění na skutečnosti, že reakce EU na ruské chování v roce 2014 byla spíše vlažná. Teprve po letošním napadení Ukrajiny začala Rusko odsuzovat prakticky celá Evropa. Ještě nedávno byl postoj řady členských států k EU výrazně odlišný. Přestože zmíněné embargo platí už bezmála osm let, ještě více než rok zpátky byli Vladimir Putin a jeho armáda stále dobrými zákazníky evropského zbrojního průmyslu.

Ano, čtete správně. Zmíněné sankce z roku 2014 ukazují, jak bezzubá byla ve skutečnosti dřívější opatření a také jak by se postihy Ruska dělat neměly. Nedávná zjištění odhalila, že zbraně vyvážela do Ruska třetina členských států Evropské unie!

Francie největším hříšníkem

Navzdory zmíněnému embargu, které začalo platit po ruské anexi Krymu už v roce 2014, poslaly státy Evropské unie do Ruska vojenský materiál v celkové hodnotě 346 milionů eur, v přepočtu zhruba 8,6 miliardy korun. To je pořádný balík peněz!

Nejvíce vojenského vybavení Rusku dodala Francie. Jak nedávno informoval investigativní server Disclose, v letech 2015-2020 dodala Francie Rusku nejmodernější vojenské vybavení, které umožnilo Rusku modernizovat 1 000 tanků, letadel a bojových vrtulníků. Toto vybavení našlo uplatnění u vojenské techniky, kterou nyní Rusko využívá na ukrajinské frontě.

Z odhalených dokumentů vyplývá, že od roku 2015 vydala Francie Rusku 76 vývozních licencí na vojenské vybavení v celkové hodnotě 152 milionů eur. Hlavními příjemci těchto zakázek byly francouzské letecké a obranné společnosti Thales a Safran, v nichž má francouzský stát významné podíly. Jednalo se především o dodávky termovizních kamer pro tanky a navigačních systémů a infračervených detektorů pro ruské stíhačky a bojové vrtulníky.

Holland a Macron vyzbrojovali Rusko i po embargu

Až pod tlakem evropských zemí a Spojených států zrušil francouzský prezident François Hollande v roce 2015 plánovaný prodej dvou obojživelných výsadkových lodí třídy Mistral do Ruska. Jinak ale Francie pokračovala v dodávkách vojenského materiálu vesele dál.

Následující francouzské vlády pod vedením nejprve prezidenta Hollanda a poté prezidenta Macrona využívaly mezery v evropském embargu. Vykládaly to tak, že není retroaktivní. Veškeré smlouvy podepsané před rozhodnutím o uvalení embarga tak měly zůstat v platnosti.

Navíc se zařízení vyvážela se zárukou. V praxi to znamenalo, že francouzští výrobci se zavázali provádět případné opravy ještě několik let po dodání, pokud jim nebyla zastavena vývozní licence.

Francouzská vlády bohužel absolutně neřešily, jak budou zbraně dále využity. Ve Francii vyrobené vojenské vybavení pomohlo Vladimiru Putinovi v průběhu let modernizovat ruské ozbrojené síly, které teď zabíjí na Ukrajině.

Zbraně dodávaly i další země EU

Země galského kohouta však bohužel zdaleka nebyla jediným hříšníkem. Jak zjistil server Investigate Europe, hned třetina členských zemí EU exportovala mezi lety 2015 až 2020 výzbroj do Ruska. Kromě Francie, která měla podíl na exportu 44 % vojenského vybavení do Ruska, vyvážely vojenské vybavení také Německo, Itálie, Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Finsko, Slovensko, Španělsko a Česká republika.

Podle zjištění Investigate Europe vyvezly tyto země EU mezi lety 2015-2020 vojenské vybavení v hodnotě 346 milionů eur, a to navzdory trvajícímu embargu. Není pochyb o tom, že přinejmenším některé z těchto zbraní musely být použité proti Ukrajině.

Třetinu vojenského materiálu obstaralo Německo

Německo vyvezlo do Ruska vojenské vybavení v hodnotě 121,8 milionu eur, což představuje 35 % veškerého vývozu zbraní z EU do Ruska. Bylo tak po Francii hned druhým největším exportérem. Převážně šlo o dodávku ledoborců, pušek a vozidel "zvláštní ochrany". Německý vývoz byl označený jako "dvojí použití," čímž se mělo obejít embargo. Chytrá klička!

Na třetím místě na seznamu vývozců se umístila Itálie, která v letech 2015-2020 prodala Rusku vojenské vybavení v hodnotě 22,5 milionu eur. K prvnímu velkému kontraktu podepsanému s Ruskem došlo v roce 2015, kdy vláda Mattea Renziho povolila italské společnosti Iveco prodat Rusku pozemní vozidla o celkové hodnotě 25 milionů eur.

Z průzkumu Investigate Europe vyplývá, že do Ruska putovalo vybavení v hodnotě pouze 22,5 milionu eur. Šlo o vojenská vozidla vyráběná společností IVECO, která byla začátkem března mimochodem spatřena novinářem italského televizního kanálu La 7 na ukrajinské frontě. Tato vozidla byla smontována v jedné ze tří továren, které má Iveco v Rusku, ale sestavena z italských dílů.

Itálie minulý rok zvýšila objem vývozu zbraní do Ruska

Po roce 2015 se objem vojenského vybavení vyvezeného z Itálie do Ruska snižoval, aby se v roce 2021 opět zvýšil. Podle údajů italského statistického úřadu Istat pro zahraniční obchod dodala Itálie v období od ledna do listopadu 2021 do Ruska "zbraně a munici v hodnotě 21,9 milionu eur".

Jednalo se o běžné zbraně, jako jsou pušky, pistole, střelivo a příslušenství. Dále byly dodány poloautomatické pušky a střelivo. Byly prodány na ruský civilní trh, který zahrnuje soukromou bezpečnost, polovojenské a zvláštní státní orgány.

Česko dodávalo drony a letecké motory

I některé další státy měly také stálý tok vývozu, i když v mnohem menším měřítku než velcí dodavatelé. Jako jeden z příkladů uvádí server Investigate Europe Českou republiku. Ta v letech 2015-2019 každoročně vyvážela do Ruska především leteckou techniku. Jednalo se např. letecké motory, drony a různé vybavení do letadel za 14,2 milionu eur (353,7 milionu korun).

Podle zjištění Investigate Europe Rakousko také nadále každoročně vyváželo do Ruska vojenské vybavení, "zbraně s hladkým vývrtem hlavně o ráži menší než 20 mm, ostatní zbraně a automatické zbraně o ráži 12,7 mm" a "střelivo a zařízení pro nastavení zápalnic a speciálně navržené komponenty.

Bulharsko zase uzavřelo v letech 2016 a 2018 dvě dohody o vývozu válečných plavidel, speciálního námořního vybavení (hladinového nebo podvodního), příslušenství, součástí a jiných hladinových plavidel a technologií pro vývoj, výrobu nebo používání položek podléhajících kontrole podle Společného vojenského seznamu EU v hodnotě 16,5 milionu eur.

V předchozích letech pak ještě Finsko, Španělsko, Slovensko a Chorvatsko vyvezly do Ruska po jednom druhu zboží, které ale mělo mnohem menší hodnotu.

Naprosto neúčinné embargo

Při vývozu zbraní do Ruska byly využity právní mezery v předpisech EU. Veliký problém představovala zejména už zmíněná skutečnost, že zbrojní embargo EU obsahovalo výjimku na smlouvy uzavřené před 1. srpnem 2014 nebo pomocné smlouvy nezbytné pro plnění těchto smluv.

Podle údajů Pracovní skupiny pro nešíření a vývoz zbraní (COARM) vydaly členské státy po roce 2014 více než tisíc licencí, tj. všeobecných povolení k obchodům se zbraněmi, zatímco sotva stovka byla zamítnuta.

Sankce uvalené na Rusko se zkrátka ukázaly jako bezzubé a důsledky naprosto nezvládnuté evropské politiky z posledních let můžeme pocítit na vlastní kůži. Válka na Ukrajině odhalila v plné nahotě chyby, které Evropa dělala.

Selhání je fackou celé EU

EU jako celek si bohužel nedokázala ohlídat dodržování sankcí proti velmoci, která pro ni představuje vážnou bezpečnostní hrozbu. Není pochyb o tom, že jde o ostudu celé EU včetně Česka, která nahrává na smeč euroskeptikům.

Selhání by mělo být zvláště pro inkriminované země fackou a poučením do budoucna, že neúčinnými sankcemi si celá EU podřezává větev, na které sedí. Evropa si další neúčinné sankce nemůže dovolit a všechny členské země by si to měly uvědomit.

Přeji hezký den a veselou mysl!

 

Autor: Tomáš Zdechovský (europoslanec za KDU-ČSL)

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace