foto: Ministerstvo obrany, Public domain/František Šulc
Sněmovní výbor pro obranu se na své 49. schůzi kromě dalšího zabýval také námitkou proti postupu MO, kterou se společnost Primoco UAV SE ohradila u ÚOHS ve věci nákupu dronů Skyspotter od společnosti LIAZ, v níž v minulosti působil první náměstek MO František Šulc.
Na konci ledna jsme psali o tom, že český výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV SE připravuje právní kroky ve věci zakázky na nákup tří bezpilotních vrtulníků. Ministerstvo obrany podepsalo loni 26. listopadu smlouvu s vlastním státním podnikem VTÚ, v rámci vertikální spolupráce, bez výběrového řízení. Subdodavatelem ministerstvem přímo požadovaného řešení z hlediska platformy pro systém retlanslace taktického, senzorického a technologického kanálu, má být liberecká společnost Modelárna Liaz. Projednávání bodu byli přítomní zástupci obou společností, za Primoco UAV SE Ladislav Semetkovský, za Modelárnu Liaz Vojtěch Pražma.
Zakázka pro VTÚ v rámci vertikální spolupráce
Smlouva má hodnotu 285 milionů Kč vč. DPH a je zveřejněna v registru smluv. Jejím předmětem je „závazek poskytovatele zajistit dodávku UAS na platformě bezpilotního prostředku UAV SKYSPOTTER 152M určeného dodavatele MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o. se schopností vertikálního vzletu a přistání Vertical Take-Off and Landing (...)“ Pověřenou osobou nabyvatele je velitel VÚ 3068, tedy 53. pluku průzkumu a elektronického boje v Opavě. Podstatou sporu je využití vertikální spolupráce, a to přesto, že samotný dron je vyvinutý a na trhu nabízený komerční společností – Ministerstvo obrany se svým postupem vyhnulo veřejné soutěži. Vrchní ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic MO Lubor Koudelka označil podání k ÚOHS ze strany Primoco UAV SE prostřednictvím advokátní kanceláře Sokol Novák tdpa za „účelové“ a uvedl, že všechny zákonem stanovené podmínky pro vertikální spolupráci byly naplněny.
To ve svém podání společnost Primoco UAV SE rozporuje. Vrchní ředitel Koudelka kromě dalšího řekl: „Armáda České republiky přesně definovala schopnosti, které má tento bezpilotní prostředek splňovat,“ a uvedl také, že MO není oprávněno státnímu podniku v souvislosti s prováděním plnění „nic nařizovat ani ukládat, jak se mylně domnívá advokátní kancelář,“ s tím, že státní podnik má postavení veřejného zadavatele, který se při pořizování služeb nebo zboží musí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Předmětem smlouvy není podle MO samotná dodávka bezpilotních prostředků, ale „celá řada navazujících činností“. ÚOHS se bude muset vypořádat mj. s tím, že MO tedy svému podniku „nic nenařizuje“, ale určuje mu bez výběrového řízení dodavatele. Znění smlouvy mezi MO a VTÚ obsahuje naprosto jednoznačnou specifikaci předmětu dodávky v podobě dronů právě od Modelárny Liaz, čímž MO uložilo VTÚ povinnost nakoupit právě je, a VTÚ tak učinil, aniž by veřejnou zakázku vypsal. A za nestandardní lze označit i 100 % zálohu pro VTÚ, resp. Modelárnu Liaz předem (bod X./1 smlouvy). Zálohou fakturu měl státní podnik vystavit do 15 dnů od podpisu smlouvy (26. listopadu 2024), a faktura měla být do 14 dnů poté uhrazena.
Drony tvoří jen 27 % celkové ceny?
Ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany gen. Šnajdárek zdůraznil požadavek armády na schopnost vertikálního startu a uvedl, že samotné vrtulníky tvoří přibližně 27 % celkové ceny zakázky, „protože my tam pořizujeme další systémy pro spojení, radiostanice, datalinky a další věci.“ Stejně jako jeho předřečníci zopakoval, že zakázka je dílčí objednávkou v rámci existující rámcové dohody v VTÚ na systémy velení a řízení. Generál Šnajdárek už ale opomněl dodat, že ony další systémy jsou součástí UAS SKYSPOTTER 152M, a patří mezi ně například servisní kontejner, samotná řídicí stanice či školení, bez nichž by provoz prostředku nebyl vůbec možný. Nejde tedy o další prvky v podobě dodatečné výbavy, pouze „povinnou výbavu“ bezpilotního vrtulníku která tvoří jeho nezbytnou součást.
Podle informací Security Magazínu má společnost Modelárna Liaz z celkové hodnoty smlouvy na 285milionů Kč vč. DPH dodat plnění ve výši nejméně 275 milionů Kč vč. DPH (bezpilotní prostředek, pozemní ovládací stanice, související příslušenství a služby podpory), tedy cca 96 %. Pokud cena samotných tří dronů tvoří 27 % celkové částky (cca 77 milionů Kč vč. DPH), tím spíše je na místě otázka, proč Ministerstvo obrany rozhodlo bez výběrového řízení právě o tomto řešení, a neporovnalo možnosti, které nabízí trh. Podle Ladislava Semetkovského se odpověď nabízí.
Ladislav Semetkovský: Za vším stojí František Šulc
Předseda představenstva a majoritní akcionář Primoco UAV SE Ladislav Semetkovský Security Magazínu již v lednu řekl: „Velmi otevřeně mohu sdělit, že LIAZ pro Primoco UAV nepředstavuje konkurenci, neboť jeho bezpilotní vrtulník nemá žádnou certifikaci – ať civilní či vojenskou. LIAZ také nemá žádnou referenci, nebyl nikdy nikde prodán – na rozdíl od Primoco UAV a vyrobených 200 kusů, a jeho původ v Bělorusku nemá smysl v dnešním světě ani smysl zmiňovat.“ A stejnou námitku zopakoval včera poslancům, když uvedl, že již v roce 2021 MO poslalo společnosti dopis, v němž konstatovalo, že pro vojenské letadlo je nezbytná certifikace dle standardů NATO a dalších předpisů. Obojí v České republice splňuje jen letoun Primoco ONE 150.
„To, co vyčítám Ministerstvu obrany je to, že všechny nákupy v oblasti bezpilotních prostředků dělá bez výběrových řízení, a v této kauze LIAZ vidím obrovský střet zájmů vedení Ministerstva obrany. Vidím v tom, že vybraný prostředek nemá jediného zákazníka. Není ověřený.“ Připomněl, že Primoco vyrobilo přes 200 letounů, přičemž desítky létají dnes na Ukrajině, a jde o jediný letoun, který létá v silně zarušeném prostředí. A zeptal se, kolik takto létá typů vrtulníků podobných produktu společnosti Modelárna Liaz – „odpovím vám: čistá nula.“
„Společnost (Primoco) odvádí řádově sto milionů korun na daních v České republice. Zaměstnává šedesát zaměstnanců. Je plně certifikovaná, rozvíjí se, má 100% export. V podstatě dnes není země NATO, která by s námi nebyla v aktivní komunikaci a v akvizičním procesu. Doma s námi nikdo nekomunikuje a koupí si necertifikovaný, původem běloruský bezpilotní vrtulník,“ řekl Semetkovský poslancům, a přítomným zástupcům armády (generálům Řehkovi a Šnajdárkovi) řekl, že jejich zamýšlené prostředky „nebudou fungovat, a to díky interferencím rotoru.“ A za bezprecedentní označil, že společnosti Primoco byla uložena povinnost certifikovat, ale na druhé straně si MO pořizuje necertifikovaný dron od společnosti Moderlárna Liaz. „Za vším stojí první náměstek František Šulc (...) Ten střet zájmů je nezpochybnitelný,“ řekl s tím, že František Šulc mu adresoval předžalobní výzvu.
Vrchní ředitel Koudelka v reakci odmítl, že by všechny bezpilotní prostředky byly pořizovány bez výběrového řízení. František Šulc řekl: „Vzhledem k tomu, co tady zaznělo z úst pana Semetkovského, si nemohu pár slov odpustit. Obecně poznamenám, že jestliže někdo neříká pravdu, a je velice smírně upozorněn na to, že neříká pravdu, tak se tomu nedá říct vydírání asi, a zastrašování, rozhodně ne,“ s tím, že s touto akvizicí nemá nic společného. Obrátil se na Ladislava Semetkovského: „Vy jste o mě řekl nepravdy, v médiích, konkrétní a v uvozovkách, já jsem vás vyzval k nápravě, a teď si dopisují naši právníci, což v právním státě je vcelku asi normální, pokud nechcete uznat, že jste neřekl pravdu, a nebo nepředložíte důkazy k té své pravdě. Žádám vás, abyste to neopakoval, protože pokud to budete opakovat, budete vědomě lhát.“
Vojtěch Pražma: model 152M byl testován na dvou cvičeních
Vojtěch Pražma ve svém vystoupení uvedl, že Skyspotter byl testován na dvou vojenských cvičeních a na dvou konferencích spojovacího praporu, čímž byla podle něj prokázána schopnost zakázku realizovat. Uvedl, že na poslední konferenci bylo přítomno dvacet firem, a jedině dron Modelárny Liaz se dokázal s velitelským softwarem AČR spojit. Řekl, že požadovanou schopnost pro armádu „nemůže zajistit pevné křídlo, protože pevné křídlo potřebuje někde letiště, kde může vzlétat a přistávat. Toto letiště je v každém případě odloučeno od místa velení. A je otázka, jestli, když se velení bude muset spojit s tímto prostředkem, jestli se v zarušeném prostředí spojí.“
Doplnil, že jedině vrtulník, nikoli pevné křídlo, dokáže provést triangulaci.Podle Vojtěcha Pražmy je vrtulník Modelárny Liaz v České republice jediný produkt této kategorie (a v Evropě jeden ze tří) a „o jeden až dva stupně výš, než je model Primoco.“ Certifikací podle jeho slov vrtulník prochází a zdůraznil, že ve srovnání se zahraniční produkcí je řešení Modelárny Liaz velmi levné.
Výrazem „o jeden až dva stupně výš“ měl Vojtěch Pražma pravděpodobně na mysli hmotnost. Primoco UAV One 150 má maximální vzletovou hmotnost 150 kg při užitečném zatížení 30 kg, Skyspotter 152M o 210 kg při užitečném zatížení 50 kg. Faktem je, že Modelárna Liaz nemá pro svůj model vojenské povolení na létání a v civilním vzdušném prostoru létá na posouzení rizika procedurou SORA, prostřednictvím Úřadu pro civilní letectví, pro každý jednotlivý let – tzn. musí letět v segregovaném (uzavřeném) vzdušném prostoru a pod letounem nesmí být lidé. Ve vojenském rejstříku není veden žádný stroj SKYSPOTTER 152M, a tak jde o čistě civilní typ který žádnými vojenskými zkouškami neprošel. Oproti tomu dva letouny Primoco do vojenského rejstříku zapsány jsou a Primoco One 150 rovněž jako první a dosud jediný získal certifikaci NATO.
Navržené usnesení, kterým měl výbor vzít podanou informaci MO o stavu námitky na vědomí, nebylo přijato, pro i proti hlasovalo shodně pět poslanců.
Tagy