foto: Spolek Skupina D/Jan Veverka, Karel Řehka, Ondřej Vetchý
Poslanec Pavel Růžička (ANO) oznámil záměr iniciovat vznik parlamentní vyšetřovací komise, která by komplexně prošetřila kauzu spolku Skupina D a projektu Drony Nemesis.
Komise by se měla zaměřit především na hospodaření s veřejně vybranými prostředky, možné obohacování spřízněných osob a firem a zejména na roli Armády České republiky včetně speciálních sil v celém projektu. Krok přichází v reakci na nová zjištění serveru iRozhlas, podle nichž prověřování Vojenské policie nasvědčuje, že se na sbírce na FPV drony pro Ukrajinu mohly dopustit podvodu osoby blízké spolku Skupina D. Z celkových stovek milionů korun vybraných od dárců nešla podle policie a Městského soudu v Praze značná část na deklarované drony, ale sloužila k osobnímu prospěchu zakladatelů a jejich obchodních partnerů. Vedle Vojenské policie se jednou z paralelních větví případu zabývá také pražská hospodářská kriminálka, která prověřuje finanční toky, marže dodavatelských firem a možné ekonomické kriminality spojené s vývozem materiálu.
Security Magazín patřil k prvním médiím, která se kauze věnovala systematicky již od podzimu 2025. V prosinci 2025 publikoval článek „Zásah Vojenské policie kolem Skupiny D: stín nad sbírkou na drony pro Ukrajinu“, který se věnoval akci vojenských vyšetřovatelů a podezření z ekonomické kriminality. Další texty se zaměřily na nejasnosti kolem vývozu dronů bez potřebných licencí k obchodu s vojenským materiálem, roli příslušníků speciálních sil při kurzech a výcviku a potenciální střet zájmů spojený s tajemníkem spolku Janem Veverkou a firmou FPV Space. Magazín opakovaně upozorňoval na rizika, že část materiálu nebo finančních prostředků mohla končit mimo deklarované ukrajinské složky, a kladl otázky ohledně zapojení aktivních vojáků do soukromé iniciativy zaštítěné čestným předsedou – náčelníkem Generálního štábu armádním generálem Karlem Řehkou.
Celý případ začal nabírat obrátky na přelomu let 2024 a 2025, kdy Skupina D prezentovala sbírku jako úspěšnou dobrovolnickou pomoc Ukrajině. Spolek deklaroval vybrání přes 260 milionů korun, dodávky tisíců FPV dronů, infra kamer, výcvikového vybavení i deseti tun plastické trhaviny. Viditelnou tváří projektu je herec Ondřej Vetchý, který kauzu označoval za útok na občanskou solidaritu. První vážná varování přišla právě od poslance Růžičky, který interpeloval ministry obrany a financí, zpochybňoval legálnost vývozu a upozorňoval na nesoulad mezi deklarovanými dodávkami a oficiálními exportními statistikami. V prosinci 2025 následoval zásah Vojenské policie, obstavení účtů spolku (na nichž zůstalo přes čtyřicet milionů korun) a prověřování procesů nákupu, úprav i dopravy dronů. Pražská hospodářská kriminálka se paralelně zaměřila na finanční stránku, včetně marží dodavatelů a výdajů spřízněných firem.
Europoslanec Zdechovský: Nikdo z nich nikdy nic neukradl. Nemají to zapotřebí
Spolek Skupina D veškerá obvinění dlouhodobě odmítá. Tvrdí, že všechny dodávky probíhaly s řádnými licencemi, žádný člen si z veřejných peněz nevyplatil ani korunu a veškeré výdaje byly auditovány. Herec Vetchý podal trestní oznámení pro pomluvu na poslance Růžičku, policie jej však nedávno odložila. Generál Řehka projekt opakovaně hájil jako příklad efektivní spolupráce armády s občanskou společností. Skupinu D také podpořil europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který Security Magazínu řekl: „Osobně znám aktivity Skupiny D přímo z Ukrajiny. A nebýt jejich aktivity, Rusko by mohlo slavit. Jejich drony a sbírka pomohla bránit Ukrajinu před agresory v pravý čas. Všechny lidi ze Skupiny D znám osobně a mohu za ně dát ruku do ohně, že nikdo z nich nikdy nic neukradl. Nemají to zapotřebí.“
Přesto aktuální policejní dokumenty, s nimiž pracoval iRozhlas, obsahují indicie, že spolek mohl být založen s cílem systematického obohacování a že část prostředků končila u spřízněných subjektů za nadhodnocené ceny nebo fiktivní služby: „Existuje důvodné podezření, že finanční prostředky zaslané jednotlivými dárci jsou z velké části využity k obohacení celého řetězce shora uvedených osob. Uvedené potvrzuje zejména skutečnost, že FPV Space s.r.o. se podle analýzy bankovních účtů nejeví jako běžná fungující tržní společnost,“ stojí v usnesení Městského soudu v Praze.
Role Armády ČR a speciálních sil představuje jeden z nejcitlivějších aspektů kauzy
Příslušníci 601. skupiny speciálních sil a 43. výsadkového pluku se účastnili společných kurzů s instruktory Skupiny D, což vyvolalo otázky, zda nedošlo k neoprávněnému přenosu znalostí, zneužití služebního postavení nebo dokonce k podpoře soukromého projektu veřejnými zdroji. Poslanec Růžička v této souvislosti zdůrazňuje nutnost vyšetřit, zda armádní struktury neposkytovaly krytí aktivitám, u nichž existují vážná podezření z trestné činnosti. Navrhovaná parlamentní komise by podle něj měla objasnit hranice mezi legální dobrovolnickou pomocí a možným zneužitím válečné solidarity, včetně otázek udělování diplomatických pasů či transportu materiálu českými vojáky.
Vojenská policie i pražská hospodářská kriminálka pokračují v úkonech, žádné obvinění dosud nepadlo, účty spolku zůstávají obstavené a dodávky dronů jsou dlouhodobě pozastaveny. Skupina D mezitím spustila nové sbírky, například projekt Charlie One. Rozhodnutí poslance Růžičky o vyšetřovací komisi by mohlo přinést potřebnou transparentnost a odpovědi na otázky, které přesahují rámec jedné sbírky – jde o důvěru v Armádu ČR, nakládání s darovanými prostředky a systémové rizika propojení vojenských struktur s nevládními iniciativami. Teprve po dokončení policejního prověřování a případné práce parlamentní komise bude možné s jistotou říci, zda šlo o příklad úspěšné občanské pomoci Ukrajině, nebo o kauzu, která poškodila jak českou společnost, tak obraz české armády.
Tagy