Drony se stávají fenoménem doby. Rusko zcela zaspalo, musí brát to, co je k dispozici

Kromě raketometů a dělostřelectva zásadním způsobem do konfliktu na Ukrajině zasahují drony. Při konfliktu v separatistických oblastech Rusko vedlo, ale v konfliktu na teritoriu Ukrajiny, a i díky třeba tureckým TB2 BAYRAKTAR se dostává do defenzívy. A vzhledem sankcím nemá příliš kde brát a samostatný vývoj trvá určitou dobu. Rusko má dvě alternativy k nákupu, a to je Írán nebo Čína.

V rámci dronů se Rusko rozhodlo pro spolupráci s Íránem, ale zdá se, že to nebylo optimální řešení. Ekonomické sankce na Írán v rámci možného jaderného programu se odrážejí i v jiných oblastech, jako je třeba obranný průmysl. Co je klíčové u dronů je spolehlivost řídícího softwaru a odolnost vůči elektronickému boji (EW), tedy rušení řídícího signálu, pokud dron neletí dle přeprogramovaného módu nebo schopnost detekovat úsilí o proniknutí do naváděcí/řídící konfigurace, toto vyhodnotit a prostor ohrožení opustit na záložní cíl nebo se vrátit na základnu.

U sebevražedných dronů je též zavedena schopnost „warming“, což lze přeložit jako vytvoření červa, kdy je řídící dron a ostatní ho v závěsu následují. Při zničení vedoucího dronu roli řídícího přebírá druhý dron v řadě. Pak je ještě zásadní, zda v cíli drony útočí najeden cíl, nebo jsou naprogramovány na útok na skupinový cíl, tedy každý dron má svůj jedinečný cíl.

Írán měl ruské armádě dodat drony Quods Mohajer-6 a Shahed pravděpodobně ve verzi 129. Součástí kontraktu byl i výcvik operátorů. Mohajer-6 je UAV s tlačnou vrtulí nesoucí průzkumné senzory, ale je schopen unést i 4 přesně naváděné zbraňové systémy. V podstatě by měl fungovat jako doplněk k systému Shahed 129. Shahed 129 je průzkumný a bojový dron s výdrží až 24 hodin ve vzduchu a je přirovnáván svými parametry k americkému MQ-1 Predator.  Je však též jako Mohajer poháněn tlačnou vrtulí. Zbraňové systémy mají infračervené nebo optické navádění.

Íránské drony se uplatnily v Sýrii, ale na bojišti v Ukrajině selhávají. Zatím není jasné, zda se jedná o technické či softwarové problémy, nebo prostě neschopnost odolat modernímu elektronickému boji. Írán je pod tlakem mezinárodních sankcí, a tak se nechá odhadovat, že i jeho technologie budou úměrné finančním možnostem. Takže budou dostatečné v bojích v Sýrii nebo Africe, ale neodolají protiopatřením moderních technologií západní provenience, které například Ukrajina dostává nebo samostatně vyvíjí.

Válka na Ukrajině je i pro Rusko společně se sankcemi finančně vyčerpávající. Takže volba íránských dronů je okamžité a levné řešení. Ale ztráty jsou vysoké. Druhou možností, jak již bylo řečeno, by byla Čína, jenže to se zdá pro Rusko politicky neakceptovatelné. Bývalého „vazala“ a odběratele výzbroje najednou žádat o pomoc, to asi v Kremlu nikdo nezvládne.

Rusko může po Íránu požadovat jisté kompenzace, ale víc nezíská. Íránské technologie jsou tak vyspělé, jak jim průmysl a sankce umožní a Rusko může nakupovat jen tam, kde má možnost. A to nejsou hi-tech mocnosti. Nelze pochybovat o tom, že by Rusko nepracovalo na vlastních řešeních. Příkladem je dron S-70 Ochotnik, ale v Rusku vyvinutých dronů není dostatek pro daný konflikt a nejsou schopny pokrýt všechny úkoly na drony kladené.

Drony mají spolupracovat s pilotovanými letouny, mají plnit průzkumné i bojové úkoly. Drony mají fungovat v pilotovaném režimu řízené operátorem, v autonomním režimu dle naprogramování, samostatně nebo ve formaci. Takovýto potenciál je velmi náročný především na řídící jednotku, a pak na konfiguraci dronu, velikost, výdrž ve vzduchu, průzkumné či bojové vybavení nebo kombinace, jaká bude pohonná jednotka atd. A samozřejmě je to odolnost v rámci EW, pokud je dron zjištěn, nebo schopnost být mimo dosah obranných prostředků EW a PVO protivníka a splnit úkol.

Je evidentní, že íránské drony jsou levným řešením ale nemají tyto zásadní požadované schopnosti. Jsou schopné ničit povstalecké skupiny a lehce vyzbrojené jednotky, ale nemohou soupeřit s moderně vyzbrojenou armádou.

 

Zdroj: www.politico.com, www.timesofisrael.com, www.washingtonpost.com

Tagy