Může Čína díky spolupráci s Ruskem v budoucnu postavit vlastní letadlovou loď na jaderný pohon?
Jak víme, Čína v posledních několika letech masivně investuje do svých námořních zbrojních kapacit, hlavně letadlových lodí. Čínský námořní expert Li Jie prohlásil, že aby byla Čína na moři konkurenceschopná, potřebuje výkonnou letadlovou loď pokud možno na jaderný pohon, aby mohla pojmout letouny J-15. ,,Čína opravdu potřebuje výkonnější letadlovou loď na jaderný pohon, aby mohla vypouštět letouny J-15," řekl Jie.
Právě zde vězí problém, a ten má název úspěšná miniaturizace jaderného reaktoru, schopnost, kterou zatím Čína nezvládla. Pozitivní zkušenosti má z vývoje jaderných reaktorů pro použití na zemi, ale potřebuje nutně ovládnout tento proces k postavení jaderné jednotky vhodné pro pro budoucí jadernou letadlovou loď. Jiný námořní expert Zhou Chenming, kterého cituje list South China Morning Post, prohlásil, že poté, co Čína ,,názorně" viděla, jak dopadla jediná francouzská letadlová loď Charles de Gaulle", poháněná jadernou energií, nemůže se snažit o přenesení jaderných reaktorů z ponorek na vlastní letadlovou loď.
Aby se Čína vyhnula podobnému neúspěchu, který potkal již zmiňovanou letadlovou loď Charles de Gaulle, zvažuje spojit síly s Ruskem na společném projektu ledoborce na jaderný pohon. V případě úspěchu by pak tento projekt mohl podle listu South China Morning Post vést k dalšímu, již ambicióznějšímu čínskému záměru postavit první vlastní letadlovou loď na jaderný pohon.
To, že byly učiněny první kroky k prvnímu projektu, svědčí fakt, že minulý rok byli pozváni představitelé společnosti China National Nuclear Corporation Moskvou, aby probrali možnosti vybudování ledoborce, který by byl poháněn modulárními jadernými reaktory. Nepotvrzené technické parametry hovoří o tom, že plavidlo má být 152 metrů dlouhé, 30 metrů široké s výtlakem 30 000 tun. Někdejší Sovětský svaz používal ledoborce jako experimentální platformy pro vývoj jaderných reaktorů, určených k pohonu letadlových lodí v 50. letech.
Na tomto a dalších projektech by tak mohly vydělat obě strany. A myslí si to také již citovaný námořní odborník Chenming. ,,Čína disponuje silnými stavebními námořními kapacitami, ale je velmi slabá v procesu jaderné miniaturizace. Takže se může v tomto směru učit od Ruska," míní Chenming. ,,Rusko má zas technologie, ale nemá finanční prostředky. Čína je naopak má, ale nemá technologie. Společným úsilím pak může Čína učinit další krok blíž k postavení jaderné letadlové lodi," uzavírá úvahu Chenming.
To je však přece jen ještě vzdálená hudba budoucnosti. Na druhou stranu rusko-čínská spolupráce v tomto směru může přinést benefity oběma stranám. A Číně pak potřebné know-how ohledně úspěšné miniaturizace jaderného reaktoru, což by mohlo vést k postavení jaderné letadlové lodi a vyslání dalšího výrazného signálu svým námořním soupeřům.
Zdroj: scmp.com