foto: Redakce SM/Pavel Růžička a Martin Lank
V průběhu letošního veletrhu Enforce Tac v Norimberku jsme oslovili prezidenta AOBP Jiřího Hynka, prezidenta NSKB Martina Lanka a místopředsedu výboru pro obranu Pavla Růžičku (ANO) otázkami na téma česko-německé průmyslové spolupráce.
Probíhá matchmaking AOBP a německých partnerů. V čem spočívá význam, podle vašeho názoru, takovýchto setkávání?
Jiří Hynek (Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR): Cílem jakékoliv takové aktivity, ať už jsou to semináře nebo nějaké networkingové akce, je propojit potenciální spolupracující firmy. My víme, že v rámci Evropy je důležité vlastně odstranit slabá místa a snažit se neutralizovat duplicity. Jediná cesta je opravdu průmyslová spolupráce. A když firmy nemají možnost se spolu propojit, bavit se - já umím to, ty umíš tohle, mohli bychom spolupracovat - tak vlastně nikdy nedojde, řekněme, k nějaké racionalizaci. Proto se snažíme propojovat firmy, a myslím si, že i úspěšně, protože je řada případů, kdy firmy k sobě našly cestu a výsledkem byl nějaký společný produkt vysoké technické kvality.
Martin Lank (Národní stálé konference o bezpečnosti): Taková setkávání jsou klíčová pro nastartování reálné, systematické spolupráce mezi průmyslem, státem a zahraničními partnery. V Národní stálé konferenci o bezpečnosti dlouhodobě usilujeme o to, aby se otevřeně diskutovaly problémy a hledala řešení – a právě matchmaking je praktickým krokem k tomu. Propojuje firmy, které mají komplementární schopnosti, odstraňuje bariéry a pomáhá budovat společné projekty. V Evropě, kde čelíme duplicitám a fragmentaci, je průmyslová spolupráce jediná racionální cesta k silnějším ozbrojeným silám a větší bezpečnosti. Bez těchto kontaktů zůstávají příležitosti nevyužité a my ztrácíme čas i konkurenceschopnost.
Pavel Růžička (místopředseda výboru pro obranu): Význam je obrovský – jde o přímou podporu českých firem v zahraničí a proměnu šancí v reálné kontrakty. Jako politik považuji za svou povinnost být v terénu a otevírat dveře. České firmy tady cítí šanci na německém trhu, vidí příležitost spojit naši flexibilitu, kvalitu a tradici s německou technologickou špičkou. Takové matchmakingy, jaké organizuje AOBP, jsou součástí efektivní ekonomické diplomacie – pomáhají uzavírat spolupráce, které přinášejí export, nová pracovní místa a posilují celý český obranný průmysl. Bez aktivní politiky v tomto směru bychom zůstali jen přihlížet.
Enforce Tacu se letos účastní přes čtyři desítky českých firm. Jak vnímáte jich perspektivu, nejen na českém nebo evropském trhu obecně?
Jiří Hynek (AOBP): Enforce Tac si našel opravdu svoje významné místo. Já si pamatuju, kdy to byla taková popelka při veletrhu IWA. Dnes se dostává do situace, že je to opravdu jeden z největších bezpečnostních veletrhů a místem k setkání v oblasti bezpečnosti v Evropě. Jsem velmi rád, že tady české firmy jsou, protože mají co nabídnout a potřebují se potkat s uživatelem. A tady těch uživatelů nejen z Německa, ať už z federálních sborů, nebo z jednotlivých spolkových zemí, je mnoho, a už se sem dostávají i reprezentanti jiných zemí. Pro nás je to cesta, nebo pro české firmy je to cesta k tomu, aby se dostaly na další trhy a prokázaly, že jejich výroky mají vysokou kvalitu.
Martin Lank (NSKB): Enforce Tac se etabloval jako jeden z nejdůležitějších evropských meeting pointů pro bezpečnostní a obranný sektor. České firmy mají co nabídnout: kvalitu, inovace a schopnost rychle reagovat. Jejich perspektiva je dobrá, protože tady potkávají přímo uživatele – policii, speciální jednotky, armády nejen z Německa, ale i z dalších zemí. To je neocenitelné pro navazování kontaktů a prokázání, že české produkty obstojí v náročném prostředí. Na evropském trhu vidím perspektivu v hlubší integraci do dodavatelských řetězců – jen tak se dostaneme k větším projektům a posílíme naši bezpečnostní soběstačnost.
Pavel Růžička (místopředseda výboru pro obranu): Velmi pozitivně – počet přes čtyři desítky českých firem ukazuje, jak silný a aktivní je náš obranný a bezpečnostní průmysl. Enforce Tac je pro ně ideální platforma: potkávají tady koncové uživatele i velké hráče jako Rheinmetall nebo KNDS. České firmy mají perspektivu nejen doma, ale hlavně v exportu – Německo je klíčový trh a vidíme, že se daří navazovat spolupráce. Je to i zásluha dlouhodobé práce AOBP a ekonomické diplomacie. Pokud budeme pokračovat v této cestě – aktivně podporovat firmy, otevírat dveře a prosazovat český podíl v zakázkách – máme šanci na výrazný růst exportu, posílení ekonomiky a modernizaci našich bezpečnostních složek.
Mezi německými domácími firmami je tady i řada takových, které jsou významnými dodavateli pro Armádu České republiky. Jak významná je otázka účasti českého průmyslu, českých subdodávek na takových zakázkách?
Jiří Hynek (AOBP): Když si odmyslím vlastně ekonomický význam toho, že zapojujeme české firmy, tak se můžu orientovat na význam, který je bezpečnostní. V době krize platí, že nedosáhnu na nic, co není na mém území, nebo na nic, kde nemůžu svého partnera zahraničního tak trochu držet pod krkem tím, že pro něj něco dodávám. Z tohoto pohledu, když koupí naše ozbrojené nebo bezpečnostní síly něco ze zahraničí, tak bychom měli vyžadovat průmyslovou spolupráci jako bezpečnostní prvek a garanci toho, že v době krize nás ten zahraniční partner nenechá na holičkách. A to je právě zapojení českého domácího průmyslu do významných zakázek přímé průmyslové spolupráce, což jsou především ty strategické projekty. Nemůžeme se dostat do situace, že v době války nám nevjede obrněná technika, nevzletí letadlo, jenom proto, že nám chybí náhradní díl nebo že nemáme nějaký software. Nikdo jiný než domácí firmy nebudou schopni to oservisovat nebo něco vyrobit. Proto musíme podstatně více zapojovat domácí průmysle do dodávek zahraniční techniky.
Martin Lank (NSKB): Otázka českého podílu je naprosto zásadní – a to nejen ekonomicky, ale především z hlediska národní bezpečnosti. V době rostoucích rizik a potenciálních krizí nemůžeme spoléhat jen na zahraniční dodávky bez garancí. Průmyslová spolupráce a zapojení domácích firem do strategických zakázek musí být standardem – jako podmínka nákupu. Jen tak zajistíme servisovatelnost, dostupnost náhradních dílů a softwaru i v krizových situacích. Bez domácího průmyslu riskujeme, že v kritickém okamžiku zůstaneme bez klíčových systémů. Proto v naší konferenci dlouhodobě prosazujeme, aby se veřejná debata vedla i o těchto bezpečnostních garancích a aby stát vyžadoval reálnou průmyslovou offsetovou spolupráci.
Pavel Růžička (místopředseda výboru pro obranu): Velmi významná – na strategických zakázkách musí mít domácí průmysl podstatný podíl, jinak ohrožujeme ekonomiku, pracovní místa i bezpečnost státu. Když kupujeme od německých gigantů, je nezbytné vyžadovat zapojení českých subdodavatelů – ať už jde o komponenty, servis nebo spoluvývoj. To vytváří vzájemnou závislost, která v krizi funguje jako pojistka: partner nás neupozadí, protože na nás závisí. Je to i otázka suverenity – bez domácí kapacity neopravíme techniku, nedodáme munici nebo software. Proto v parlamentu i v terénu tlačíme na to, aby vláda a armáda tyto podmínky prosazovaly razantněji. Česko-německá spolupráce je skvělá příležitost, ale musí být oboustranně výhodná a s reálným podílem pro nás.
Tagy