.jpg)
foto: TASS / Public domain /T-72B3
Ruští agresoři jsou nuceni v polních podmínkách instalovat na své MBT ochranu proti dronům. T-72B3 pod nánosy velkého množství provizorií nelze poznat.
Trochu ironický název článku je třeba vyvážit tím, že ruští agresoři zkrátka musí. Je naprosto zjevné, že Uralvagonzavod při takzvaných modernizacích T-62 a T-72 protidronovou ochranu na MBT neinstaluje. Na rozdíl od Kurganmašzavodu s BMP-3 a obecně továrních instalací na ukrajinské vojenské technice. Osádkám ruských tanků nezbývá nic jiného, než aplikovat často velmi bizarní konstrukce, aby alespoň trochu zvýšily své šance na přežití. Hlavní hrozbou už dlouho nejsou ATGM jako Javelin nebo NLAW, ale malé FPV drony. Další vrchol ruského umění představil proruský FB profil Armoured Arsenal. MBT je označen jako T-72B3.
ERA na MBT T-72B3M
T-72B3 nebo následně B3M je modernizací T-72B z roku 1985. B3 je z roku 2010 a jedná se pochopitelně o hloubkovou záležitost. MBT dostal podle WSN řadu nových technologií včetně vícekanálového zaměřovače Sosna-U, nového digitálního VHF rádia, vylepšeného automatického nabíječe, kanónu 2A46M-2 pro novou APFSDS munici a systému řízených ATGM střel 9K119 Refleks. U většiny modelů byl instalován nový motor V-92S2. Tanky dostaly nový reaktivní pancíř (ERA) Kontakt-5. M verze dostala po stranách ERA Relikt, to ovšem s největší pravděpodobností není případ tanku na fotografiích.
Modernizace na verzi T-72B3
T-72B3M obdržel další modernizovaný kanón s novou municí, řízený protitankový systémem 9K119M Refleks-M, motor V-92S2F o výkonu 1 130 hp (840 kW), automatickou převodovkou, digitální displej a zadní kameru. Některé T-72B3M byly pozorovány na Ukrajině s výrazným zvýšením rychlosti zpětného směru, ale neexistují žádné oficiální zprávy o zlepšení zpětného přenosu. Pochopitelně zůstala hlavní slabina v podobě nechráněné munice v prostoru osádky. Tank má velkou výhodu v malé hmotnosti jen něco přes 40 tun. Je agilní a má klasicky nízkou siluetu. Kanóny mají vyšší kadenci než západní děla.
Podle Forbesu nemá T-72B3 satelitní navigaci a má velmi špatné noční vidění. To je otázka Sosna-U a tady nemá Forbes úplně pravdu. V zaměřovači byly původně špičkové komponenty francouzských firem Safran a Thales. K těm Kreml aktuálně nemá zřejmě vůbec přístup a ruské náhrady jsou natolik nedostatečné, že spolehlivě fungují jen na 500 m. Když si uvědomíme, že Ukrajina noční vidění už běžně používá na FPV dronech, hodně to vypovídá ruské technologické vyspělosti. Z taktického hlediska je katastrofou zpětná rychlost pouhé 4 km/h. Třeba v minovém poli musí Rusové svůj MBT otáčet, pokud potřebují rychle zmizet.
Negativa T-72B3
Dalším negativem je osazení ERA. To má velké množství slabých míst, které dokáží Ukrajinci využít. Další problém je ten, že proti moderním ATGM i UAV už je kompozit příliš slabý. Absence APS je problém všech obrněnců na Ukrajině. A to vše v situaci, kdy je velmi často patrné, že ruské MBT ERA vůbec nemají. Důsledkem je T-72B3 na fotografii. Otázka zní, z čeho vlastně jsou bloky na bocích. Relikt to s největší pravděpodobností není. Ale proti dronům by to mělo stačit. Prostě to UAV přivede k předčasnému výbuchu.
Dostihy jako eufemismus
Slovo dostihy je eufemismus, ale tahle konstrukce s obrovským množstvím ocelových prutů, plechového harampádí, provizorních bloků a zřejmě rušičkou na vrcholu T-72B3 by v Kremlu mohla aspirovat na nejhezčí tank. Obě strany stejně už dlouho používají taktiku charakteru rozebrání tanku velkým množstvím útoků. Ukrajinci prokazatelně použili na jednoho ruského mamuta 60 FPV dronů. To ovšem skutečně znamená, že bizarní konstrukce pomáhá osádkám přežít. Jenže mimo jiné přetížené motory ruských tanků často vypovídají službu.
Tagy