Eskápady s prověrkou, bleskové povyšování i titul loajální Opatův člověk. Přihlásil se generál Hlaváč do konkurzu na nového NGŠ?

Eskápady s prověrkou, bleskové povyšování i titul loajální Opatův člověk. Přihlásil se generál Hlaváč do konkurzu na nového NGŠ?
Autor: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: generálporučík Ing. Miroslav Hlaváč
09 / 03 / 2022, 13:00

Funkční období náčelníka generálního štábu armádního generála Aleše Opaty se chýlí ke konci. Ministryně obrany Jana Černochová v polovině února uvedla, že by jméno jeho nástupce mělo být známé do konce dubna. Samozřejmě podléhá politickému schvalovacímu procesu, ať se jedná o ministryni, vládu nebo parlamentní výbory, v neposlední řadě má slovo i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Výběr nástupce generála Opaty přichází do období, v němž chce ministryně podle vládního programového prohlášení revidovat strategické dokumenty a mj. zefektivnit akviziční a modernizační procesy. Vzájemná souhra a podpora bude v tomto ohledu důležitou.

Podle zákulisních informací bude generál Opata navrhovat do funkce náčelníka Generálního štábu svého zástupce ve funkci zástupce náčelníka Generálního štábu – náčelníka štábu generálporučíka Miroslava Hlaváče. Ten má všeobecně pověst Opatova věrného následovníka. Až komicky totiž podle informací z armádního prostředí působí někdy úplná loajálnost, kterou Hlaváč Opatovi veřejně projevuje. Slovo vyřčené náčelníkem štábu, to je nepřekročitelná mantra. Není se čemu divit. S Opatou je pojí dlouhodobý vztah.

Generál Hlaváč, je původní specializací dělostřelec, a stejně jako Opata působil ve 4. brigádě rychlého nasazení v Žatci, kde měl na starosti rozvoj sil a další úkoly, a brigádě velel v letech 2010-2016. Má zkušenosti z misí v Bosně a také Kosovu a Afghánistánu, které vedl.

Podobně jako v případě generála Opaty, který byl povýšen do hodnosti armádního generála po necelém roce v hodnosti generálporučíka, zažil i generál Hlaváč nestandardní a velmi rychlý hodnostní růst – z plukovníka brigádním generálem v květnu 2018 již o rok později generálmajorem a v říjnu 2020 generálporučíkem. To je opravdu raketový postup, který Hlaváč jako věrný spojenec Opaty zažil. Například první zástupce NGŠ generálporučík Zůna sloužil v hodnosti brigádního generála šest let a v hodnosti generálmajora další tři roky. Nebo lze zmínit jiného bývalého velitele 4. brigády rychlého nasazení, Jána Gurníka, který v hodnosti brigádního generála působil dokonce devět let, než byl povýšen na generálmajora a následně jmenován velitelem Pozemních sil AČR.

Generála Hlaváče se v minulosti, tak jako řady dalších vysoce postavených představitelů armády a ministerstva, a nejnověji generálmajora Muránského, dotkl problém s bezpečnostní prověrkou. Ekonomický deník v srpnu 2019 citoval „dobře informovaný zdroj z armády“: „Přišel na Generální štáb jako ředitel rozvoje a plánování pozemních sil. Měl prověrku na ,Přísně tajné‘, ale pro někoho měl nejspíš nevhodný přístup k výběru preferovaných vrtulníků. Tak mu prověrku sebrali. Je to poctivý a férový voják,“ s tím, že NBÚ generálu Hlaváčovi prověrku následně vrátil.

Média jinak osobě generála Hlaváče v uplynulých letech mnoho pozornosti nevěnovala. Až do nedávna, kdy s ním loni v září vyšel rozhovor v Reflexu a 6. února 2022 rozhovor v placené sekci iDnes, což lze vnímat jako zahájení „kampaně“, určitý výraz ambicí stanout v čele generálního štábu a pokračovat v práci ve směru, který vytyčil svým působením generál Opata. Hlaváč tak v podstatě přihlásil do konkurzu na nového NGŠ. A vůbec není překvapením, že jeho program je definovaný tak, že bude věrně pokračovat v odkazu svého dosavadního nadřízeného Opaty.

Působení náčelníka generálního štábu Opaty je přitom z řady příčin možné označit ve výsledcích a při pohledu na stav ozbrojených sil a modernizačního procesu za poněkud problematické. Provázela jej viditelná, ale rozporuplná kampaň „Jsme armáda, víme, co chceme“ doplněná o zdůraznění hlavního dosud nedotaženého projektu, nákupu pásových BVP, tedy „kde ta bevka jsou“.

Armáda komunikovala šestnáct nepřekročitelných požadavků, z nichž některé byly bleskem z čistého nebe a vedly v důsledku k vyřazení jednoho ze čtyř uchazečů v tendru na tuto techniku. Což muselo být osobám odpovědným za definici těchto požadavků jasné od začátku. Připomenout lze i složité lavírování kolem výběru víceúčelových vrtulníků, z něhož ve finále vzešel nákup osmi víceúčelových a čtyř bitevních. Potvrzuje se nyní, a ještě před jejich dodáním, že v takové kombinaci jde o počet nevyhovující a bude se muset urychleně doplnit dalšími stroji. Což je logické – nicméně poněkud v protikladu vůči heslu „víme, co chceme.“

Požadavky týkající se nákupu pásových bojových vozidel pěchoty přitom žádný ze tří zbývajících uchazečů nedokázal splnit. Vedení armády se tváří, že problém není na jeho straně. Těžko tomu přitakat, víme-li, že v tendru soutěží významní světoví výrobci a dodavatelé těžké techniky prakticky všem významným armádám Aliance s mnoha desítkami let zkušeností. V České republice narazili, nevyhověli, a velký díl odpovědnosti za tento prozatímní výsledek nenese nikdo jiný než generálem Opatou vedený generální štáb. Složitost tendru, jak byl nastaven již za jeho působení, dnes musí v důsledku řešit nová ministryně obrany a strpět u toho výčitky nové opozice, že nákup opět odkládá.

Nedosti na tom, v armádním prostředí a nejen ze strany dlouhodobě opomíjené 7. mechanizované brigády neoficiálně, ale tím důrazněji znějí stesky, že za dobu působení „výsadkáře Opaty“ byl při akvizicích poněkud upřednostňován nový výsadkový pluk. To se projevilo mj. v létě 2021, když se objevila informace, že namísto samohybných minometů je třeba dát přednost nákupu lehkých útočných vozidel – právě pro výsadkový pluk.

A že by generál Hlaváč skutečně navázal na linii vytyčenou generálem Opatou, lze v tomto ohledu rozhodně očekávat; s Opatou jej pojí nejen dlouhá spolupráce i podobné zkušenosti. Je-li prioritou současného vedení ministerstva v souladu s přístupem Aliance klást důraz na schopnost odstrašovat případné útočníky a bránit teritorium členských států NATO, znamená to konec preference výstavby výsadkových jednotek, které jsou využitelné primárně pro nasazení v zahraničních misích, a důslednou podporu modernizace mechanizovaných jednotek, a v našem případě především 7. mechanizované brigády, která, na rozdíl od 4. brigády rychlého nasazení, disponuje definitivně zastaralou technikou.

Zdroj: acr.army.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace