foto: Se souhlasem Tomáše Zdechovského/Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)
Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský v rozhovoru pro SM říká mj., že plánem vyslat francouzské vojáky na Ukrajinu prezident Macron trochu přestřelil, ale dodává: „Tenhle Macron se mi ale líbí, cítím u něj odhodlání postavit se Putinovi a pomáhat Ukrajině.“
Média citovala výroky bývalého náčelníka generálního štábu polské armády Rajmunda Andrzejczaka: „Na nás závisí, zda k vojenskému konfliktu dojde za dva tři roky, či za pět let.“ Jak vy vnímáte rozložení sil nejen v kontextu války na Ukrajině? Lze reálně očekávat ruský útok proti státům NATO? Nemá NATO již dnes dostatečný odstrašující potenciál?
Putina vnímám jako šílence, který disponuje jaderným arsenálem. Nevíme, co od něj můžeme čekat. Jemu nejde o to, aby se občanům jeho země žilo lépe, on jen chce po sobě zanechat odkaz velkého Ruska.
Ruská ekonomika jede na válečné výrobě, v počtu vyráběné munice mu Západ nyní zdaleka nestačí, disponuje velkým počtem lidských zdrojů, které může poslat na frontu. Proto musí všechny státy NATO začít pořádně investovat do své obranyschopnosti, do svých armád a koordinovat svou výrobu, o což se už v rámci EU trochu snažíme. Na Rusko platí pouze síla, když uvidí, proti čemu stojí, tak si na to netroufne, když ale ucítí strach od evropských lídrů a příznivou situace za Atlantikem, tak mu to může vlít elán do žil.
Pevně věřím, že se k tomuto kroku nikdy neodhodlá, ale vsázet na to nesmíme. Musíme začít mnohem intenzivnější pracovat na bezpečnosti celé Evropy.
V prodloužení předchozí otázky se vlastně nabízí, zda je na místě propadat skepsi ohledně současné situace na Ukrajině? Ochabuje podle Vašeho názoru nějakým způsobem ukrajinské odhodlání se bránit?
Nemyslím si, že by Ukrajinci ztráceli naději v to, že svou zemi jednoho dne osvobodí. Západ stojí za nimi, jen to naše odhodlání musíme podpořit dostatečnými dodávkami munice a zbraní, aby nezůstalo u prázdných frází. V tom je úžasná současná česká iniciativa, která shání munici, kde se dá. Ukazujeme, že můžeme sedět s velkými hráči u jednoho stolu. Význam naší diplomacie roste.
Svým způsobem se v poslední době do čela podporovatelů Ukrajiny staví francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle Vašeho názoru představitelné, že budou na Ukrajině rozmístěny jednotky NATO? Co by mělo být jejich úkolem, a jak by mělo NATO reagovat na případné ruské útoky proti nim?
Francouzský prezident trochu přestřelil. Je to velmi riskantní krok, který neprobral s dalšími partnery v NATO. Tenhle Macron se mi ale líbí, cítím u něj odhodlání postavit se Putinovi a pomáhat Ukrajině, co to půjde. Stává se tahounem a lídrem v Evropě, což dříve nebylo.
Díky zmíněné české iniciativě by měla v horizontu několika měsíců Ukrajina obdržet alespoň část již dávno slíbené munice. Současně s tím je navyšována kapacita její výroby. Materiální podpory se ovšem dostává i Rusku - má Západ ještě nějaké nevyužité nástroje, aby Íránu a Severní Koreji spolupráci s Ruskem efektivně ztížil?
Pořád existují sankční balíčky, které mohou mířit plošněji na ruské hospodářství. Problém u nich je ten, že se obtížněji hledá shoda a pak se také vymáhá jejich dodržování. Máme celkem jasně zmapováno, které země a firmy obchází již trvající sankce, a to působí velmi špatně. Pořád ale nezapomínejme na to, že jak Evropa, tak USA mají díky svému postavení páky na spousty dalších zemí, kterým stačí pohrozit přerušením diplomatických a obchodních styků v případě intenzivnější spolupráce s Ruskem, a ony se stáhnou. I když zrovna Írán a Severní Koreu zajímat nebudou. Co se týče nevyužité munice, daří se nakupovat v zahraničí, protože sklady v EU jsou poměrně prázdné, proto se naplno roztáčí výroba v Evropě, abychom dál mohli podporovat Ukrajinu a zároveň doplnili chybějící zásoby.
Evropská komise představila strategii pro obranný průmysl. Co na ní lze podle Vašeho názoru ocenit, co přinese skutečně pozitivního? Lze například očekávat, že bude více vojenské techniky pořizováno v rámci společných nákupů, podobně jako je aktuálně připravována akvizice tanků společně s Německem a dalšími zeměmi?
Komise chce tímto krokem posílit výrobu zbraní a munice v evropských zbrojařských podnicích. Důležitá bude koordinace mezi zeměmi, aby nákupy a výroba zbraní dávaly smysl a nebyly nahodilé. Jednoduše, aby byl celý proces efektivní a všichni z něj maximálně těžili.
Neodpustím si ale poznámku, že s novou strategií přichází Komise pět minut po 12, protože válka trvá už dva roky. Očekával bych, že se touto otázkou začne zabývat pár měsíců po začátku války, protože všichni jsme věděli, že zbrojní průmysl byl v té době odsunut na druhou kolej, mnoho zemí dělalo spíše menší investice do svých armád a velká část států NATO nedávala povinné 2 % na obranu. Tohle je důsledek toho, že jsme věřili v mír Evropě a důvěřovali Rusku jako obchodnímu partnerovi, který nám bude dodávat levný plyn a my ho necháme na pokoji. Velký omyl.
Jak vnímáte dnešní slovenskou zahraniční politiku? Je pro vás překvapením?
Velmi mě mrzí, když vidím, co se děje u našich nejbližších přátel. Je to pro mě šok, že se vládní kormidlo stočilo směrem k Moskvě. Co padá z úst některých vládních představitelů a zástupců stran, to je vážně silná káva. Slovensko s Maďarskem jsou neproblémovějšími hráči v EU, Fico svou rétorikou tlačí zemi na úplný okraj. Vždyť se s ním nesdílí ani důležité bezpečnostní informace právě z obavy, že by se to mohlo dostat do Kremlu.
Nečekal bych, že po pěti letech od vraždy investigativního novináře budou u moci zase ti stejní lidé. Fico provádí postupnou demontáž slovenského právního státu, do klíčových funkcí si dosazuje spřízněné osoby, jako by se nic nedělo. Věřím, že slovenská společnost najde dostatečnou sílu a postaví se za demokracii.
Blíží se prezidentské volby v USA. Co očekáváte od případného úspěchu Donalda Trumpa ve vztahu k Ukrajině, a dlouhodobě v rámci pozice USA v Alianci?
V prvé řadě mě mrzí, že nejsilnější země světa nedokáže vygenerovat mladší lídry s vizí. Sledujeme souboj o nejmocnějšího muže u dvou významných politiků, kteří jsou ale už poměrně v letech.
Bidenova administrativa si zaslouží pochvalu za to, jak usilovně podporuje Ukrajinu, a to i přes to, že se nyní finanční balík zasekl v Kongresu. Přesto USA oznámily minulý týden další pomoc včetně munice v hodnotě 300 milionů dolarů.
Trump je podobně jako Putin velmi nevyzpytatelný. Jeho prohlášení o vystoupení z NATO nenechává nikoho v Evropě klidným. Na druhou stranu se snaží země včetně Česka splnit daný závazek 2 % výdajů na obranu. Chápu, že USA nebaví platit za ostatní a v případě problémů je tahat z bryndy. Pokud zvítězí Trump, bude to znamenat spíše oslabení pro Alianci. Na to, aby z ní USA pod jeho vedením vystoupily, však nedojde. O tom jsem přesvědčen.
Hovoří se často o tom, že nelegální migraci Rusko proti západní Evropě zneužívá v rámci svého hybridního působení. EP má ještě před volbami hlasovat o migračním paktu, jehož princip přerozdělování migrantů jste označil za alibismus. Je reálné výhledově očekávat změnu přístupu a efektivní ochranu vnější hranice spolu s efektivními deportacemi lidí, kteří nemají nárok na území EU pobývat, nebo převáží přístup vtělený do paktu?
Řeknu to upřímně. Migrační dohoda není dobrá kvůli mnoha problematickým pasážím. Ano, po letech se státy alespoň na nějaké verzi shodly, ale to neznamená, že ten pakt je dobrý. Velkým problém je, že vámi zmíněná otázka navracení migrantů se v tom paktu prakticky neřeší, není jeho součástí, vyjednává se zvlášť, což považuji za nesmysl.
V Evropském parlamentu bychom o dohodě měli hlasovat začátkem dubna a já pakt v této podobě nemohu podpořit. Je málo ambiciózní. Mluví se v něm o migračních krizích a větším tlaku na státy, které migranty nebudou chtít přijímat, ale „jen“ za ně platit, ale už se nemluví o reálných číslech, tedy počtech migrantů, kteří s největší pravděpodobností k evropským břehům dorazí. Ani o predikci v dalších letech, kdy se očekává ještě větší příliv migrantů.
Vyjednávání o případných nových pravidlech bude už ale na novém parlamentu, který vzejde po červnových volbách. Z mého pohledu a zkušeností se téma bude muset otevřít, protože příliv migrantů do Evropy bude pokračovat a ten pakt na to absolutně nereaguje.
Tagy