Autor fotografie: foto: Jan Polák; CC BY-SA 3.0
Čtvrteční 17. schůze poslaneckého Výboru pro obranu měla na pořadu návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se posílení evropského obranného průmyslu, sérii informací o přeletech a průjezdech ozbrojených sil územím České republiky a o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na cvičeních v České republice. Za Ministerstvo obrany se schůze účastnil náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce Tomáš Kopečný a přítomen byl také náčelník generálního štábu generálmajor Karel Řehka.
Zpravodajem prvního projednávaného bodu byl předseda výboru a exministr obrany Lubomír Metnar. Šlo o Evropský dokument 11531/22, COM(2022) Návrh NAŘÍZENÍ EP a RADY, kterým se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek. Bod byl na jednání Výboru pro obranu postoupen usnesením výboru pro evropské záležitosti.
Cílem návrhu, který začal být vyjednáván na začátku českého předsednictví EU, je vytvořit specializovaný krátkodobý nástroj (do 31. prosince 2024) na podporu posilování obranyschopnosti členských států Evropské unie a rozšiřování jejich vojenského vybavení. Je jednou z reakcí přijatých podle závazku hlav států a předsedů vlád EU z 11. března 2022 zlepšit v důsledku ruské vojenské agrese vůči Ukrajině obranné schopnosti EU, a obecně na geopolitický kontext, který se již řadu let vyznačuje nestabilní situací v sousedních regionech Evropy a složitým a náročným prostředím, a v souvislosti s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině se dramaticky změnil.
Prostředkem k tomuto posílení obranyschopnosti má být kolaborativní zadávání veřejných zakázek. Evropská unie bude poskytovat finanční podporu (v celkovém objemu 500 milionů eur), která by měla stimulovat proces společného zadávání zakázek v oblasti obrany, a tím zlepšit podmínky obranného průmyslu jako jednoho z pilířů obranyschopnosti. A současně přispět k zajištění akceschopnosti ozbrojených sil členských států.
Finanční podpora ze strany unie má motivovat členské státy ke společnému pořizování vojenského materiálu, a pomoci nahradit spotřebovávaný materiál v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jak uvedl náměstek Kopečný, tyto zdroje nebudou moci být použity na vlastní nákup techniky nebo munice. Státy mají vytvářet tzv. konsorcia v čele se zástupcem pro zadávání veřejných zakázek. Minimální počet zemí pro společný nákup je stanoven na tři. Prostředky EU jsou pak určeny především na pokrytí administrativních nákladů, a neodvíjí se od hodnoty projektu. Jednou z otázek, které jsou stále diskutovány, je otázka, zda bude moci tato podpora být poskytnuta také na nákup techniky, která má původ mimo členské země EU.
Podle místopředsedy výboru Pavla Růžičky bude pro tento záměr problematické již to, že v jednotlivých státech platí různé standardy, a že shodnout se na jednom typu vojenské techniky není prakticky možné u dvou, natož u třech států. Možnou cestu vidí spíše u munice. Podle Kopečného pak jsou tyto otázky jádrem diskusí na půdě EU. Od začátku července členské státy zasílají návrhy, o jaké nákupy by měly zájem. Dosud se sešlo cca 40 druhů techniky a velkorážové munice, manpadů a protitankových řízených střel. Výbor pro obranu vzal návrh nařízení na vědomí.
Následovaly body týkající se informací, které jsou členům výboru pro obranu předkládány dvakrát do roka, tedy informace o časově omezených přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. pololetí 2022 (šlo o 4037 leteckých přeprav, 839 samostatných pozemních přesunů, 8 silničních proudů a 5 železničních přeprav), rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2023, a také informace o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky za období leden až červen 2022, které proběhly v rozsahu schváleném vládou ČR (celkem proběhlo 43 cvičení mimo území republiky, a 20 cvičení spolu se zahraničními partnery v ČR). Posledním bodem pak byl 3. doplněk k účasti na cvičeních v roce 2022 (tři nová cvičení mimo území ČR a změny ve dvaceti již schválených cvičeních). Výbor vzal výše uvedené informace po rozpravě na vědomí.
Zdroj: 17. schůze Výboru pro obranu; eur-lex.europa.eu