_Unloaded.jpg)
foto: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA /Ruský systém EW Krasucha-2
Kreml dlouhodobě patřil mezi pět velmocí elektronického boje (EW). Tato pověst ovšem v boji s ukrajinskými drony uvadá. Rusko je nedokáže zastavit.
V roce 2023 podle RUSI přicházeli Ukrajinci o 10 000 dronů měsíčně. Hlavní důvodem byly ruské systémy elektronického boje. Mezi nejznámější patří strategické Krasuchy a Pole-21 nebo taktické R-330Ž Žitel či Moskva-1. Jenže jednak na systémech EW utrpělo Rusko značné ztráty, ale především vývoj dronů šel výrazně dopředu. Variabilní množství kanálů navigace, nástup dronů s naváděním pomocí optické kabelu, kde tedy byli první Rusové s drony Vandal, to vše zásadně ztížilo práci ruským rušícím systémům. Vrchol EW v rušení přišel na konci roku 2024, kdy obě strany zvládaly vyrušit až 90 % procent dronů. Od té doby to jde z kopce.
Inovace dronů ztěžují roli ruského EW
Trochu paradoxní je, že třeba právě sami Rusové instalovali na Šáhid-136 íránský navigační modul Nasir, který je dvanáctikanálový a tedy díky 12 anténám zásadně ztížil ukrajinskému EW jeho rušení. Jenže Ukrajinci dělají to samé. A postupně dokázali nahradit své výrazně slabší letectvo stále sofistikovanějšími drony a jejich masovou výrobou. Země provozuje flotilu sovětských letadel spolu s malým počtem použitých západních letadel, včetně francouzského Dassault Mirage 2000-5F a amerických F-16. Ve většině ohledů jsou početně překonáni ruským letectvem. V UAV ovšem ne.
V březnu tři dny ukrajinských útoků drony na přístavy a rafinerie v ruské oblasti Petrohradu poškodily zařízení natolik, že jeden průmyslový analytik označil tyto útoky za nejvážnější hrozbu pro ruský vývoz ropy od začátku plnohodnotné invaze Kremlu na Ukrajinu. Útoky začaly 23. března drony na baltský přístav Primorsk. Po těchto útocích následovaly o dva dny později údery na další klíčový ropný exportní terminál v Ust-Luze. Po tomto útoku 26. března zasáhl další ukrajinský útok dronem jednu z největších ruských rafinerií v okrese Kirisi. Za vším stojí především ukrajinské UAV FP-1 a AN-196 Ljutyj. Ruské systémy EW tomu nejsou schopny zabránit.
Námořní systémy EW selhaly
Předzvěstí už byl rok 2022, kdy v zásadě především Bayraktar TB2 a v roce 2023 už ukrajinské UAV prakticky vytlačily Černomořskou flotilu včetně podílu na potopení křižníku Moskva. Flotila vůbec nedokázala plnit úkoly v rámci SVO. Selhaly především rušící systémy na zastaralých ruských plavidlech. A samozřejmě obecně absence PVO proti dronům. Ruské systémy jako AK-630, Kaštan nebo Kortik se s americkými CIWS Phalanx vůbec nedají srovnat. Pozemní verzi jako americký Centurion Rusko vůbec nemá. V týdnu od 23. března se Rusko pokusilo zahájit jarní ofenzívu především v Doněcké oblasti.
Během čtyř dnů podle Sky News utrpělo více než 6 000 ztrát na živé síle a to v rámci 619 útočných akci. Součástí byla ukrajinská protiofenzíva na jihu Ukrajiny. To a drony v zásadě zcela otupilo ruský tlak. Podle United24 Media v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij uvedl, že ruská úmrtí vzrostla z 14 000 měsíčně na 35 000 za poslední rok. Dodal, že ačkoliv Rusko v současnosti mobilizuje 40–43 000 vojáků měsíčně, při započítání všech faktorů začalo ztrácet až 45 000. Přesně dle nového plánu Ukrajinců. A EW, na které se Kreml vždy výrazně spoléhal, nedokáže situaci změnit.
Rusko už mezi velmoci EW nepatří
Vzhledem k absenci adekvátní PVO se ruská armáda snaží zmírnit dopad ukrajinské dronové války prostřednictvím systémů elektronického boje. Jenže 19fortyfice uvádí, že jde spíše o hrubou sílu než jemné technologie. To prostě moderním trendům EW neodpovídá. Ruské pozemní systémy EW používané proti dronům vyžadují tolik elektrického výkonu, že když se Rusům podaří obsadit malé město nebo vesnici, okamžitě přivezou tyto velké a mobilní elektronické stanice a připojí je k místním elektrickým sítím, aby měly nekonečnou elektřinu, kterou potřebují. Jejich vlastní přenosné generátory na naftu jim nestačí. V minulosti to ovšem stačilo k tomu, aby bylo Rusko považováno za velmoc v oblasti EW. Dnes už asi mezi pět top zemí nepatří.
Raději hrubá síla než jemná práce
Na Donbase v roce 2022 měl Kreml hustou síť systémů EW, aktuálně podle 19fortyfive má Kreml na deset kilometrů fronty jeden systém EW umístěný přibližně 7 kilometrů za linií. Jeden z důvodů častých ztrát. Přestože jsou tyto systémy nadále účinné, ukrajinská výroba dronů je natolik rozsáhlá, že prostě nestačí. Kremlu chybí inovace a sofistikovaná elektronika. V zásadě klasika, raději hrubá síla než jemná práce. Jenže ve 21. století je to už trochu výstřel mimo. Likvidace ruské ropné infrastruktury ze strany ukrajinských dronů nabírá na síle. Obřím systémům EW Kremlu navzdory.
Tagy