Exministr Metnar: Nechápu, proč se s F-35 tak spěchá. Mělo se jednat s více dodavateli

Exministr Metnar: Nechápu, proč se s F-35 tak spěchá. Mělo se jednat s více dodavateli
Autor fotografie: redakce
02 / 11 / 2023, 11:00

Po 32. schůzi Výboru pro obranu jsme požádali jeho předsedu Lubomíra Metnara o rozhovor. Tématem byla současná situace v Izraeli, na Ukrajině, a především stav významných akvizic v rezortu Ministerstva obrany. Ptali jsme se také na kauzu budovy Tokovo, situaci ve státním podniku VOP CZ, a po 33. schůzi doplnili otázku, proč se opoziční poslanci při hlasování o návrhu obranného rozpočtu zdrželi hlasování.

Začal bych, s dovolením, od konce, tedy od tématu posledního bodu 32. schůze výboru pro obranu, kterým byla situace v Izraeli a na Ukrajině. Jak hodnotíte současnou situaci v Izraeli a jaká východiska se podle Vašeho názoru nabízejí? Má izraelská vláda Vaši plnou podporu?

Začnu, s dovolením, stejně jako vy, od konce. Stát Izrael má moji podporu, ostatně stejně tak celého hnutí ANO. Projednávání tohoto bodu probíhalo na Výboru pro obranu v utajeném režimu, tedy nemohu být moc konkrétní. Všichni jsme byli svědky, čeho se dopustila teroristická organizace Hamás na území Izraele. Jedná se o bezprecedentní neospravedlnitelný útok na Izrael ze strany Hamásu. V současné době probíhá ze strany IDF operace v pásmu Gazy, kdy se Izrael snaží o osvobození rukojmí. Dnes je ještě příliš brzo hodnotit vývoj situace, kdy i ze strany armádních představitelů Izraele zaznívá, že se bude jednat o složitou a dlouhodobou vojenskou operaci.

Na Ukrajině konflikt zřejmě definitivně přechází do fáze opotřebovací války, který nebude mít rychlé vojenské řešení. Jak se podle Vašeho názoru bude válka v blízké budoucnosti vyvíjet? Vydrží Západu odhodlání k efektivní pomoci obráncům?

Válka na Ukrajině přechází do fáze opotřebovací války, kdy s ohledem na klimatické podmínky nezbývá mnoho času na uskutečnění zásadní protiofenzivy, což potvrzuje teorie některých vojenských odborníků, že se bude jednat o zamrzlý konflikt bez větších územních zisků na jedné či druhé straně. Dle vyjádření zástupců EU, bude i nadále pokračovat pomoc Ukrajině.

Na úvod projednávaného bodu o pořízení letounů F-35 ministryně Černochová řekla, že s vojenským doporučením armády o pořízení letounů 5. generace byste naložil na jejím místě stejným způsobem jako ona. Vy jste však důrazně zavrtěl hlavou. V čem by se Váš přístup a Vaše řešení od postupu současné vlády lišilo?

V prvé řadě je třeba říci, že neznám důvod, proč současná vláda s tímto projektem takto spěchá, a zvláště v době, kdy vláda nekoncepčně škrtá na jiných rezortech, jako je školství, zdravotnictví, vnitro či doprava a její kroky jsou v současné době těžce obhajitelné.

Je pravda, že za mého působení na rezortu obrany jsem požádal Generální štáb o zpracování vojenského doporučení, jak dál postupovat s nadzvukovým letectvem po roce 2027, resp. po roce 2029.  Jen pro upřesnění, v rámci tohoto vojenského doporučení se armáda obrátila na potencionální výrobce a dodavatele nadzvukových letounů formou Request for governmental information, kde je výslovně napsáno, že se jedná o předběžný dotaz a že odpověď nebude sloužit pro vyhodnocení soutěže, nebude brána jako oficiální nabídka a nebude na jejím základě ze soutěže nikdo vyloučen.

Na základě takto získaných informací, po vyhodnocení těchto vyžádaných informací, měl dle mne rezort obrany postupovat tak, že si měl vyžádat, nejméně dvě a více oficiální nabídky. Dále měl rezort jednat s více potencionálními dodavateli. Tyto oficiální nabídky vyhodnotit a na základě tohoto vyhodnocení se měl rozhodnout, kterou cestou se vydá a s tímto rozhodnutím seznámit nejen poslance, ale i veřejnost. To je postup, který bych preferoval já, a ne ten, který zvolilo současné vedení obrany, kdy vyžádali pouze jednu oficiální nabídku a já tento postup od počátku kritizuji.

Argument, že tyto letouny pořizuje většina států Aliance, není pro mě tím správným argumentem, neboť mě bude zajímat, což se opravdu nejen v civilním, ale i ve vojenském letectví stává, že dojde u některých platforem letounů k uzemnění, a v případě, že by k takovéto situaci došlo, jak bude řešena nejen evropská ochrana vzdušného prostoru, ale i ochrana vzdušeného prostoru České republiky, kdy v rámci jednotné platformy nebudou moci tyto letouny vzlétnout. Proto od počátku současný postup rezortu kritizuji a, jak jsem již zmiňoval, jednal bych s vícero dodavateli. Je zde, vzhledem k odstranění rizika uzemnění jedné platformy, nasnadě navázat na současné používání Gripenů a doplnění o další letku letouny vyšší generace.

Na sociálních sítích zazněla informace, že USA nabídly České republice dodání F-35 již v roce 2027, ale Česká republika to odmítla s odkazem na dlouhé stavební lhůty a dobu nezbytnou pro výběrová řízení týkajících se přestavby základny v Čáslavi. Není na místě se začít bavit o tom, že by měl resort obrany zásadní výjimky v tomto ohledu? Případný nepřítel nebude čekat, až získají dodavatelé všechna potřebná razítka.

Já nejsem příliš zastáncem jakýchkoli výjimek, veškeré činnosti by měly být transparentní a v souladu s právním řádném nejen ČR ale i EU. Informaci o možném dodání letounů ze strany USA již v roce 2027 znám. Já osobně jsem dostal na tento a obdobný dotaz odpověď, že s ohledem na připravovanou obnovu letiště Čáslav rezort připravil tento harmonogram, kdy by případně měly být první letouny dodávány až v roce 2030 a plné operační nasazení v roce 2035. Nechci spekulovat, ale o jiných důvodech nevím, které by ovlivňovaly časovost tohoto projektu.

Vrátil bych se k obsahu zmíněných sedmi nabídek, resp. informací týkajících se sedmi typů letounů, na jejichž základě armádní komise vedená gen. Čepelkou vypracovala své vojenské doporučení. Vy jejich obsah znáte? Jde o komplexní informace, které skutečně umožnily volbu jediného řešení?

S touto informací jsem v byl v dubnu roku 2022 seznámen v utajeném režimu, takže obsah těchto informací znám, ale jak jsem uvedl ve vašem třetím dotazu, v žádném případě se nemělo jednat o závazné nabídky, na základě kterých by měl být jakýkoli uchazeč vyloučen. Komplexnost informací dle mého měla být zajištěna následným postupem, a to vyžádáním závazných nabídek a jejich porovnání a jasné vyhodnocení, ze kterého měla vzejít optimální a nejefektivnější forma pro zajištění ochrany našeho vzdušného prostoru.

Důležitým bodem jednání byl také zrušený tendr na lehká útočná vozidla. Trval přibližně rok a končí zcela bez výsledku jako čistá ztráta času a peněz. Je v tomto podle Vašeho názoru spíše na vině složitý zákon o zadávání veřejných zakázek, nebo si lze komplikace mj. v podobě stovek dotazů potenciálních uchazečů, na jejichž základě musela být měněna zadávací dokumentace, vysvětlit jiným způsobem?

Na minulém jednání Výboru pro obranu jsme měli bod LÚV, kdy jsme byli informování o ukončení tohoto tendru, kdy hlavním důvodem pro ukončení tohoto tendru dle rezortu obrany měla být příliš vysoká cena ze strany možných dodavatelů.

Nechci spekulovat, ale o dalších důvodech nevím a již vůbec nechci tento nezdar omlouvat přílišnou složitostí procesů, které podléhají národní i evropské legislativě. Neboť celá řada daleko složitějších projektů se rezortu obrany podařila realizovat.

Jak hodnotíte situaci ve státním podniku VOP v kontextu jeho významné účasti na zakázce na BVP CV90? Přesvědčil Vás ředitel Špok, kterého jste vy z funkce před lety odvolal, že je schopen podnik řídit a dosáhnout výsledků, které prezentoval, tj. do pěti let z 80 % speciální, tedy vojenské výroby?

Situace ve státním podniku je opět opravdu špatná. Když se vrátím k předcházejícímu jednání na Výboru pro obranu, kde jsme situaci ve státním podniku VOP CZ projednávali, tak mne opravdu vedení podniku nepřesvědčilo, že je schopno tento podnik efektivně vést a proklamace, že do 5 let bude zajištěn 80% podíl speciálů – vojenské výroby na produkci podniku, mne rovněž nepřipadá příliš přesvědčivá.

I s ohledem na to, že toto vedení v minulém období mělo dlouhodobě špatné hospodářské výsledky a podnik se nacházel v minulosti situaci kdy téměř ¾ roku neměl na platy pro zaměstnance. Nové vedení hospodaření podniku zlepšilo a z nějakých 10 % zvedlo podíl vojenské výroby na 23 %.

S nástupem stávajícího vedení se hospodaření podniku opět zhoršilo a podíl opět klesl na 14% podíl speciálů – vojenské výroby. Což si můžeme jednoduše ověřit ve veřejné dostupných auditovaných výročních zprávách. Takže tato turbulentnost hospodaření tohoto důležitého podniku mne zaráží a personální kroky které byly učiněny ze strany vedení MO mě rovněž, s ohledem současné výsledky, nepřesvědčily.

Ministerstvo obrany chce řešit nevyhovující technický stav své budovy A její rekonstrukcí a současně po dobu jejího průběhu pronájmem vyhovujících prostor pro všech 15 celků, které v této budově sídlí, a jejich bezmála 900 zaměstnanců. Byly podle Vás dostatečně zváženy všechny alternativy, včetně možné výstavby nové budovy?

Pronájem budovy Tokovo ze strany MO jsme měli rovněž na minulém jednání Výboru pro obranu a rovněž vyjádření zástupců rezortu mne nepřesvědčilo o transparentním postupu při hledání vhodného nájmu. A to s ohledem na to, že v průběhu července o tomto podalo informaci vládě, kde byl uveden časový harmonogram realizace i cenové kalkulace, které vysoce přesahovaly předchozí nájem ze strany NKÚ. Při projednávání se zástupci rezortu snažili diskuzi v bodě pronájmu budovy Tokovo směřovat k nezbytnosti rekonstrukce budovy MO-A, a tím odvádět pozornost od podstaty projednávaného bodu. Až po upozornění médií na problém s cenou pronájmu rezort otočil, že žádná smlouva není, informaci vládě začal bagatelizovat a nakonec celý proces hledání pronájmu bude opakovat.

Spolu s ostatními opozičními poslanci jste se zdržel hlasování ve věci návrhu státního rozpočtu – kapitoly Ministerstva obrany. Co v návrhu hodnotíte jako nevyhovující?

Jedná se o historicky nejvyšší skokový nárůst rozpočtu rezortu obrany. Je potřeba říci, že v meziročním srovnání u rezortu obrany dochází ke nárůstu o 39,4 miliardy, což představuje nárůst o 35,2 procenta oproti schválenému rozpočtu na rok 2023.

Splnění našeho závazku vůči spojencům v NATO bereme vážně, o čemž také vypovídá námi nastartovaná modernizace armády, kdy jsme po období škrtů v obranném rozpočtu konečně začali masivně investovat do své obranyschopnosti. Za vlády hnutí ANO však rostly výdaje na obranu kontinuálně tak, aby na tento růst nedoplácely ostatní rezorty a zároveň tak, aby finanční prostředky vynaložené na obranu byly investovány efektivně a hospodárně.

Při projednávání tohoto bodu byla podrobná diskuze, kdy zaznívalo mnoho dotazů, a co se týče navrhovaného kapitolního sešitu, některé položky rozpočtu nebyly vysvětleny. Např. u investiční akce Udržení a rozvoj schopností nadzvukového letectva II, který je určen na projekt F-35, činil rozdíl mezi návrhem rozpočtu MO v objemu 215,8 mld. pro financování potřeb této akce v letech 2024 až 2035, s rezortem prezentovaným objemem prostředků ve výši 149 mld., celých 66 miliard. Zástupci MO požádali, zda by mohli odpovědět písemně a rovněž bylo přislíbeno písemné vyjádření ohledně vznesených dotazů kolegů z výboru k vyčkávací munici. Diskuze nás tedy nepřesvědčila o naprosté transparentnosti sestavení rozpočtu, a proto jsme se zdrželi hlasování.

Tagy článku