Exministr Metnar: Ruská agrese mění situaci. Nelze snižovat rozpočet na obranu. Využít lze rámcové smlouvy

Security Magazínu poskytl rozhovor předseda sněmovního Výboru pro obranu a exministr vnitra a obrany Lubomír Metnar (ANO). Zajímal nás jeho pohled na eskalující situaci na Ukrajině a návazně na to pak otázka českého obranného rozpočtu a možnost urychlení modernizačních a akvizičních projektů Armády České republiky. Mj. v kontextu nepochybně záhy sílícího zájmu spojeneckých zemí uvést své ozbrojené síly do žádoucího stavu - a tím také tlaku na kapacity obranného průmyslu v nejisté době inflace a dalších rizik. Relativní pokles obranného rozpočtu vůči HDP označil za špatný politický signál vůči spojencům a vyjmenoval řadu projektů, do nichž lze prostředky původně alokované na splátku BVP investovat. Dotkli jsme se otázky hlavních bitevních tanků a také možných řešení pořízení pásových BVP.

• Situace na Ukrajině eskaluje, Rusko nasazuje početnější síly a vyhrožuje. Jak odhadujete další vývoj konfliktu?

To je naprosto legitimní otázka, ale určitě víte, že odpověď na ní je velmi složitá. Predikovat další vývoj je pro mě velice těžké, protože situace je poměrně nepřehledná z toho úhlu pohledu, že se neustále vyvíjí, informace přicházejí, posléze jsou často dementovány, a to pomíjím hoaxy, dezinformace. Číst další vývoj je složité. Omezil bych se na konstatování, že všichni očekáváme, že se co nejrychleji zasedne k jednacímu stolu a že ta ruská vojenská agrese skončí.

Jak jsme se shodli a jsme v tomto jednotní, je třeba z naší strany, ze strany Evropské unie a NATO udělat maximum proto, abychom ruskou stranu dotlačili k jednacímu stolu. Já doufám, že ty aktuální sankce, na rozdíl od těch z roku 2014, splní svůj avízovaný účel a že donutí Rusko začít jednat.

• Během dnešních (2. března) ranních tiskových konferencí ve Sněmovně byl zřejmý rozpor mezi vaším vystoupením a následným vystoupení zástupců SPD, kteří mj. uvedli, že nesouhlasí s dodávkami vojenského materiálu na Ukrajinu, což podle nich přilévá oleje do ohně. Jak tuto otázku vnímáte vy?

Já jsem vystoupení poslaneckého klubu SPD neviděl. Ale můj postoj a postoj hnutí ANO je jasný. My kroky vlády podporujeme a jsme naprosto v souladu s postupem Evropské unie, Velké Británie a Spojených států. V současné době by jim tam chtěli dodávat co? Lízátka, aby je rozdávali? Je třeba pomoci Ukrajině, aby byla schopna vojenskými prostředky se bránit, materiál jí dodávat, a s těmito dodávkami souhlasím.

Já jsem se v minulém týdnu účastnil meziparlamentní konference v Paříži, kde byli zástupci zahraničních výborů, výborů pro obranu a bezpečnost, a tam došlo k jednoznačné shodě v tomto postoji. Já to vnímám, a myslím si, že je na tom shoda. Evropa je daleko jednotnější a rozhodnější, než jsme byli v roce 2014, kdy došlo k převratu na Ukrajině a poté anexi Krymu a prvním sankcím. Dnes, když se podívám zpětně na rok 2014, a hodnotíme efektivitu tehdejších sankcí, tak ty z pohledu územní celistvosti Ukrajiny de facto svůj účel plnily velmi sporadicky, a z hlediska odstrašení nesplnily vůbec nic a Rusko ke konstruktivnímu jednání nepřiměly.

Na rozdíl od té doby dnešní postup ze strany Evropské unie vidím daleko pozitivněji a jako mnohem rozhodnější, a přijaté sankce vůči Rusku hodnotím jak velmi nadějné. Můžeme spekulovat, zda mohly být přijaty rychleji, ale v současné situaci bych se od toho oprostil. Jsou na stole, jsou rozfázované a uvidíme, jaký budou mít efekt.

• Nelze v tomto směru asi vynechat otázku, jak se mohou sankce podepsat na situaci České republiky, protože mají do jisté míry dvousměrný efekt.

Máte naprostou pravdu. Přijaté sankce mohou mít zpětnou vazbu vůči některým subjektům v rámci České republiky. Je třeba přemýšlet nad konkrétním dopadem z hlediska energetiky, z hlediska surovin. Již dnes máme zprávy týkající se dodávek železné rudy, jež zajímají oceláře, kteří začínají hledat alternativní zdroje, protože ty ruské budou samozřejmě ohrožené. Ale nejde jen o to. Budou zde i sekundární dopady. Již začala migrační vlna. I v tomto ohledu tu dopad bude. Ale já pevně věřím, že pomoc ze strany vlády bude adresná, a že si to současná vláda uvědomuje, že ty případné následné dopady vyplývající z uvalených sankcí a opatření bude řešit a dotčeným lidem a subjektům pomůže.

• Mezi reakcemi na situaci na Ukrajině zaznívají také výzvy k posílení obranyschopností evropských zemí Severoatlantické aliance. Výbor pro obranu, kterému předsedáte, v uplynulém týdnu podpořil vládní návrh státního rozpočtu, který snižuje kapitolu MO o 5,4 miliardy korun. Včera vám rozpočtový výbor zamítl pozměňovací návrhy na vrácení této částky, a hodláte je znovu načíst na plénu při projednávání rozpočtu. Můžete být konkrétnější v tom, na jaké účely a jaké projekty by tato částka měla směřovat?

V první řadě chci uvést jeden rozměr věci a ponechám nyní stranou tu obsahovou stránku. Myslím, že v současné situaci není vůbec dobrým signálem, pokud snížíme pro letošní rok výdaje na obranu z 1,4 % HDP, jak byly naplánovány, na 1,3 % HDP. Řekl bych, že to by byl v této složité a bezprecedentní mezinárodní bezpečnostní situaci velmi nevhodný politický signál.

Pokud jde o obsah, jsem přesvědčen, že rezort obrany je připraven na to, aby navýšení finančních prostředků absorboval a zprocesoval a nákupy urychlil. Jsme dnes opravdu v jiné situaci, než v jaké jsem byl já ke konci svého funkčního období. Rezort finanční prostředky potřebuje, může je využít na další urychlení naplánovaných projektů na letošní rok, na příští rok. Realizovat je podle mého názoru lze.

Hovořím například o projektech, které jsou pod tzv. rámcovými smlouvami. Tam je to tedy zcela oproštěno od potřeby organizovat výběrová řízení, a po dohodě s dodavateli lze objem dodávek navýšit. Máme tady rámcové smlouvy například na munici, na zbraně, balistické vesty, přilby. Máme smlouvy na servis bojových vozidel, který je třeba. S technikou se cvičí, máme určitý počet nepojízdné techniky, toto je třeba urychlit.

Na druhou stranu, a já s tím souhlasím, pomohli jsme Ukrajině s vojenským materiálem. Ten byl vyskladněn. Je třeba ho do skladů zase doplnit. A pokud je řeč o technice, mohu zmínit kolová vozidla, CBRN techniku, máme tady Pandury, máme možnost druhé fáze obrněných vozidel TITUS, a další vojenské techniky, kterou je třeba doplnit. A navyšovat schopnosti armády pořízením této techniky. Prostor proto tady tedy rozhodně vidím. Vysvětlení zmíněného škrtu, že se nepodařilo najít vhodné projekty, mám za zástupné a neobhajitelné.

Svými kolegy na ministerstvu jsem byl několikrát informován o tom, že do voleb nelze stihnout nákup samohybných děl nebo protiletadlových kompletů SHORAD. Ptal jsem se konkrétně proč, v čem je překážka, jak ji lze odstranit. A nakonec se problémy vyřešit podařilo a ty projekty se podařilo dotáhnout k podepsání smlouvy.

Podíváme-li se na to, co v dnešní situaci na Ukrajině má největší význam, je to detekční technika, radiolokátory, nám se podařilo pořídit mobilní radary MADR. Prostředky protivzdušné obrany, podepsali jsme smlouvu na izraelský systém SPYDER. Střely používané tímto systémem jsou sofistikované a drahé. I zde by tedy bylo možné využít finanční prostředky k doplnění této techniky, aby armáda mohla touto technikou a touto municí disponovat.

Těch projektů je mnoho. Je třeba je rozdělit na ty, které by bylo třeba nějakou formou soutěžit, a ty, které jsou pokryté rámcovou smlouvou. Velkým problémem rezortu, s nímž se se potýkal já, a bude se s ním nějakou dobu ještě muset potýkat i má nástupkyně, je přebyrokratizovanost oblasti pořizování techniky v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek.

• Přesně na něj bych se rád zeptal. Změna je součástí programového prohlášení vlády, cílem je uvést zákon do souladu se specifickými potřebami Ministerstva obrany.

Mně se to nepodařilo. Ale myslím si, že by nemělo jít o novelu, ale že si situace a rezort vyžadují svůj vlastní zákon na pořizování vojenské techniky. Je celá řada evropských zemí, kde se můžeme inspirovat a můžeme jít podobnou cestou jako Francie, Švédsko a další státy tak, abychom akviziční proces zefektivnili.

Dnes již ale rezort, a tím se vracím k předchozí otázce, na základě vyhodnocení bezpečnostní situace a pro zajištění bezpečnosti a obrany České republiky může nakupovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek tzv. napřímo a daleko rychleji a efektivněji. A to za využití paragrafu 198, odstavce (2), písmene a), tzv. jednací řízení bez uveřejnění. Pokud to situace vyžaduje. A ptám se: jaká jiná už situace by si to měla vyžadovat než dnešní, kdy de facto celá Evropa stojí tváří v tvář bezpečností krizi, která nemá desítky let obdoby. Je tu tedy nejen dostatek projektů, ale také prostor a formální nástroj, jak ty projekty realizovat.

Neznám závěry nedávného jednání paní ministryně obrany se zástupci našeho obranného průmyslu. Obranný průmysl udělal za posledních pět let poměrně velký pokrok. A co o tom jednání vím, potvrzuje jeho potenciál a kapacitu nejen pomoci Ukrajině, ale pomoci také s urychlením dodávek pro naše ozbrojené síly. Když to sečtu, argument, že je třeba ty prostředky z rozpočtu škrtnout, protože se nedaří jeden projekt, tedy BVP, nemůže obstát. V situaci, v jaké Česká republika z hlediska budování schopností armády, neznám zatím hranici reálných částek, kterou by rezort neměl být schopen utratit.

Ostatně jsou před námi další velké projekty, není jen BVP. Jeden z těch, který získává technologickou převahu, jsou bezpilotní prostředky. Za mého působení na MO byla zpracována specifikace, nyní by mělo být rozhodnuto o způsobu akvizice, a měli by se rychle rozhodnout, kudy se vydáme dále. Ve světě je celá řada výrobců, kteří by nám tyto technologie mohli dodat. Stačí si vzpomenout, co bylo jazýčkem na vahách, co způsobilo technologickou převahu v nedávném konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Nebo zrovna včera měly drony vyřadit velké množství ruské techniky na jižní Ukrajině.

• Teď zřejmě lze očekávat v celé Evropě snahu dostat ozbrojené síly, které dlouhodobě byly v různých zemích různou měrou zanedbávány, do žádoucí úroveň. To s sebou přinese tlak na kapacity obranného průmyslu. A bude se to nepochybně týkat i otázky hlavních bitevních tanků. Nemůžeme se při nějakém zpoždění nebo trvání na původním harmonogramu dostat do situace, kdy buď bude tato technika velmi drahá, případně až v reálném čase nedostupná?

Ano, to samozřejmě hrozí. Panuje shoda, že tato agrese ze strany Ruska mění zásadním způsobem situaci. A mění pohled na to, jak dál pokračovat z hlediska zajištění obranyschopnosti. Nejen v rámci Aliance jako celku, ale i na národních úrovních. Hlavním zájmem přirozeně je, aby skončil válečný stav a přestali umírat lidé. Současně je na tuto situaci třeba reagovat tím, že bude Česká republika v souladu s ostatními zeměmi držet trend, abychom byli spolehlivými partnery.

Čeká nás řada dalších projektů, například zodpovězení otázky, co s nadzvukovým letectvem. Nebo právě to, co v rámci těžké brigády provést s tanky. Tam máme do roku 2030 to technické zhodnocení T-72M4 CZ, ale neměli bychom to urychlit, a máme v tom pokračovat? Nicméně dnes se na to díváme prizmatem aktuální situace. Tomu projektu jsme se věnovali v době, kdy tu aktuálně probíhající horký konflikt nebyl, kdy jsme plánovali a vedly se diskuse o dlouhodobých záměrech projektů. Situace je dnes zcela jiná a je třeba se na problém dívat novým pohledem.

Dnes paní ministryně ve Sněmovně znovu řekla, že se bude MO zabývat strategickými dokumenty, které byly schváleny ještě za mého působení, aby byly tyto různé projekty urychleny. A to já podporuji. Pojďme si říci, jestli nastavená koncepce byla správná právě i s ohledem na čas a na rizika, kterým čelíme v současné době.

• Pokud je řeč o aktuálním návrhu obranného rozpočtu, nelze pominout otázku pásových BVP jako historicky největší zakázky v oblasti obranu za dobu existence samostatné České republiky. Váš kolega a místopředseda Výboru pro obranu Pavel Růžička již několikrát zmínil potřebu tento projekt určitým způsobem zjednodušit, revidovat či přenastavit, a hovoří o možnosti převést určité varianty BVP na kolovou platformu. Jak tuto možnost vnímáte vy?

Začnu trochu šířeji. Dodnes nevíme, co z hlediska právního stavu soutěže znamená, že ani jeden z potenciálních dodavatelů nepodal nabídku, která by byla správná a bez vad, a že expertní skupina složená z vojáků a odborníků musela všechny nabídky vyřadit. U veřejné soutěže je každá změna zadávacích podmínek velmi problematická. Je třeba aktuální stav analyzovat a říci si možná východiska. Já je neznám. Ale ještě ve funkci ministra, když mi bylo oznámeno, že nezbývá než nabídky vyřadit, pokládal jsem tuto otázku. Z posledního výboru víme, že byly najaty další právní kanceláře, aby stav zakázky zhodnotily a řekly, co to pro soutěž znamená, že byly nabídky vyřazeny, ale soutěž nebyla ukončena. To je ta právní rovina.

Z věcné, obsahové roviny i z pohledu dnešní situace, a já nejsem voják nebo odborník na vojenskou techniku, nevím, jestli je ta původní koncepce zcela správná. A jestli bychom tedy neměli přistoupit i vnitřnímu, obsahovému přehodnocení a přepracování projektu. V každém případě, pokud s takovým stanoviskem přijdou odborníci s logickým zdůvodněním, tak je to pro mě legitimní možnost. Kolega Růžička je bývalý voják, a asi té technice tedy rozumí více než já. Je to v každém případě legitimní otázka, a je to jedna z možných variant.

Podstatné je nezacyklit se v té byrokracii, ve vyhodnocování. Musí to být armáda, která řekne, jaké jsou alternativy. Nemůže být jedna jediná. Podle mého názoru a mých zkušeností musí možných cest existovat více.

• Hlavní argumenty v tomto ohledu jsou, že jednak se kolové platformy v České republice již vyrábějí, čili tím by automaticky došlo k navýšení podílu domácího průmyslu na té zakázce. A současně je kolová platforma levnější a při tlacích na státní a obranný rozpočet to může být racionální řešení.

Ano. Já to nerozporuji. Jak já se na to dívám, nemusí to být irelevantní názor, ale je třeba, aby se nad tím zamysleli kompetentní odborníci a řekli nám politikům, kudy se lze vydat. Přičemž bych nesouhlasil s tím, že nějakou chybu v přístupu k této zakázce udělal rezort obrany. Rozpočet byl krácen o deset miliard. Zakázka nebyla dostatečně finančně kryta, byla tam prekluze. Zažívali jsme pandemii, posunovalo se ověření parametrů a testy, protože platila omezující opatření. A ve finále dodavatelé podali nabídky, které byly podle expertní skupiny nevyhodnotitelné.

Nyní je třeba se na to znovu podívat komplexně, a to i z hlediska času, ať co nejrychleji přijmeme nejefektivnější opatření, a to s ohledem na právní analýzu. Ta by měla být hotova do konce března. A mělo by se vyhodnotit, je-li ta původní koncepce správná. Jestli se nevydat směrem ke změně parametrů. Na kolových platformách, jimiž už armáda disponuje, jsou třeba věžové systémy, které jsou například z hlediska ráže obdobné jako ty, které by měly být na těch pásových BVP. Tam vidím potenciál.

S argumentem investovat peníze primárně v České republice já naprosto souhlasím. A myslím, že z hlediska zapojení domácího průmyslu je tu velký potenciál. Existují přirozeně technologie, kterými náš český průmysl nedisponuje, to je logické. Ale potenciál tu v základu je obrovský.

Tagy