foto: redakce/Lubomír Metnar (ANO)
Po skončení dopoledního bloku programu konference Naše bezpečnost není samozřejmost, jsme požádali o rozhovor exministra obrany a předsedu sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara (ANO). Vstup do NATO před 25 lety podle něj přispěl k prestiži České republiky. Budování obranyschopnosti přesahuje jednotlivá volební období a vyžaduje širší politický konsenzus.
Co pro Vás v reflexi uplynulých 25 let znamená členství České republiky v Severoatlantické alianci?
Chtěl bych říci, že vstup do NATO je opravdu historický mezník v naší novodobé historii. Rozhodnutí pro vstup do Aliance mám za logický a správný krok. Vydali jsme se cestou zajištění si demokracie, svobody a právního řádu, a postavili jsme se po bok spojenců, s nimiž nás spojují tyto hodnoty a zásady. Vedla k tomu dlouhá cesta a je třeba si uvědomit, že deset let před vstupem do NATO jsme byli ještě členy Varšavské smlouvy.
Čtvrt století je dlouhý čas a Česká republika a Armáda České republiky získaly postupně velmi dobré renomé, a to svými příspěvky nejen do misí, ale svým plánováním a svým přístupem. A je třeba také připomenout, že za toto dlouhou dobu zahynula na zahraničních misích celá řada vojáků. Jejich oběť nebyla marná. Zpětně nahlédnuto, náš vstup do NATO rozhodně přispěl k naší prestiži a naše postavení v rámci celé Aliance následně posilovalo.
Zaujalo Vás něco zvláště z toho, co dosud na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost (rozhovor byl pořízen před odpoledním blokem, pozn. red.) zaznělo? Nějaké téma?
Myslím, že obsah příspěvků byl očekávatelný. Historický exkurz nabídl bývalý náčelník generálního štábu generál Jiří Šedivý. Ostatní prohlášení byla spíše, jak jsem je vnímal, politicky zabarvená. Jsem rád, že zazněla i slova, která popisují současnou realitu. Tedy že projekty, strategické projekty a modernizace armády není možné provádět v jednom volebním období, že jich vždy přesahují více. A jsem rád, že si to současná garnitura a současní bezpečnostní experti uvědomují a říkají to. Zaznělo, že celá řada projektů byla zahájena a zpracována v minulém volebním období, a dnes se na to navazuje. Proto, ať chceme, nebo nechceme, bezpečnost, obranyschopnost a modernizace by vždy měla pokud možno mít širší politický konsenzus. Těžko bychom bez toho v budoucnu potřeby zajištění obranyschopnosti České republiky naplňovali.
Je v kontextu vývoje mezinárodní situace podle Vašeho názoru v krátkodobém či střednědobém výhledu třeba směřovat nad 2 % HDP výdajů na obranu?
V současné době, jak to vidím já, kdy došlo v České republice ke skokovém nárůstu výdajů na obranu, myslím si, že nikoli. Musíme to vnímat v širším kontextu. Hovoříme-li o 2 %, hovoříme o financování obrany v rámci Aliance. Jejími členy jsou země, které mají letos naplánována téměř 4 %, některé již delší dobu vynakládají více než 3 %, více než 2 %. Ale když budeme hovořit o České republice, nejprve pojďme, jak je to naplánované, si ověřit, že tyto finanční prostředky jsme schopni účelně a efektivně na zajištění modernizace našich ozbrojených sil vynaložit, a poté uvidíme, kam se to posune. Není to proces jednoho roku, jednoho rozpočtu, ale, jak jsme i v příspěvcích slyšeli, je to dlouhodobý proces naplňování schopností.
Tagy