Exnáčelníkové generálního štábu: Investice do armády jsou investicemi do naší bezpečnosti. Stabilita, kontinuita, domácí průmysl

Čtvrtým bodem programu 34. schůze sněmovního výboru pro obranu bylo po projednání a schválení mandátu pro zahraniční mise a bouřlivé diskusi o kontrole NKÚ diskusní setkání s bývalými náčelníky generálního štábu Armády České republiky na téma zajištění bezpečnosti ČR. Společné sdělení pěti armádních generálů bylo jednoznačné: nepodcenit význam rozvoje ozbrojených sil, armáda potřebuje stabilní a předvídatelné financování a kontinuitu, která vyloučí negativní vlivy aktuálních politických situací. Jde o investice do bezpečnosti, a současně s vysokou participací domácího průmyslu o žádoucí stimul pro ekonomiku. Kromě dalšího měli přítomní generálové společné to, že se ve funkci náčelníků generálního štábu museli vypořádávat s dopady krizí, ať již v důsledku přírodní katastrofy nebo hospodářských.

Po úvodním slovu předsedkyně výboru Jany Černochové (ODS), podle níž by nemělo ani tváří v tvář předpokládané hospodářské krizi dojít ke snížení obranného rozpočtu, promluvil jako první armádní generál Jiří Šedivý, který byl náčelníkem generálního štábu v letech 1998-2002. V situaci po velkých povodních roku 1997 bylo jeho úkolem připravit armádu na vstup do Severoatlantické aliance a současně na zásadní změnu - profesionalizaci. V důsledku povodní došlo k významným změnám ve vypracované koncepci rozvoje, což se následně opakovalo ještě mnohokrát.

Jako příklad uvedl dosud nedokončenou, ač již v roce 2006 započatou modernizaci 4. brigády rychlého nasazení. Po čtrnácti letech jsou již tehdy pořizované prvky výzbroje a výstroje zastaralé, a přitom je brigáda stále v řadě ohledech odkázána na technologie ještě starší. Podle generála Šedivého současná krize spojená s nemocí COVID-19 určitě nezmění svět k lepšímu. Rizika budou naopak intenzívnější, a v důsledku je velmi důležité přistupovat k rozpočtovým opatřením týkajícím se armády s rozumem. Na závěr se vyslovil pro udržení současné přijaté Koncepce výstavby Armády České republiky s cíli směřujícími k roku 2030, kterou je dle jeho názoru třeba realizovat.

Po generálu Šedivém hovořil jeho nástupce ve funkci, náčelník generálního štábu v letech 2002-2007, armádní generál Pavel Štefka, který na úvod vyzdvihl fakt, že se takto bývalí náčelníci generálního štábu scházejí nad tématem bezpečnosti České republiky poprvé. Potvrdil slova svého předřečníka o potřebě stabilního rozpočtového rámce rozvoje sil. Uvedl řadu případů, které ilustrují důsledky zásahů do přijatých koncepcí rozvoje a nedomyšlených škrtů v obranných rozpočtech. Mezi nimi bitevní letouny L-159, které byly sice přijaty do výzbroje již před rokem 2000, ale teprve v roce 2002 se začala řešit jejich výzbroj - do té doby to bylo "letadlo pro ozvučení bojiště." Nebo dodnes plně nedokončenou výměnu ikonických, ale beznadějně zastaralých vozidel Praga V3S za moderní tatry. A protože armádě dodnes nezbývá než se v některých ohledech na V3S spoléhat, plánují se přesuny podle parametrů těchto vozidel, která mj. do kopce vyvinou rychlost 15 km/h.

Zmínil také modernizaci tanků T-72, která byla schválena v roce 1994 ve velkorysém rozsahu, který byl postupně seškrtán až k finálním třem desítkám unikátních vozidel, zaváděným do výzbroje od roku 2003. Udržení alespoň tohoto jinak nedostatečného počtu tanků umožnilo armádě zachovat tankové vojsko jako zbraň, jeho know-how a potenciál rozvoje - stavět jej znovu na zelené louce by bylo nákladné až vyloučené. Podobné škrty potkaly také projekt akvizice KBVP Pandur, jichž mělo být zcela původně 400, poté 200, a nakonec v důsledku škrtů během hospodářské krize stovka, přičemž armádě dlouhé roky chyběly již tehdy předpokládané speciální varianty, které se dokupují až dnes. V oblasti obrněných vozidel i v nepřímé reakci na nedávná kontrolní zjištění NKÚ je situace armády podle generála Štefky neúnosná a vyjádřil naději, že škrty se v oblasti investic do techniky armádě vyhnou.

Armádní generál Vlastimil Picek sloužil ve funkci náčelníka generálního štábu v letech 2007-2012, v době, kdy vládní reakce na hospodářskou krizi mj. vedly k dramatickému propadu výdajů na obranu, které byly z původních bezmála 2 % HDP (k nimž se ČR zavázala jako člen NATO) sníženy rychle na polovinu. Generál Picek vzpomněl nepříjemnou povinnost propustit z úsporných důvodů při redukci posádek po několika málo měsících ze služby čerstvě přijaté nováčky. Nábor nováčků se v současnosti armádě daří - a podle generála Picka je třeba mít na paměti, že takového stavu nelze dosáhnout z roku na rok a je třeba jej udržovat dlouhodobě.

Stejně jako generál Štefka řekl, že armádě chybějí speciální varianty Pandurů. Zmínil také probíhající projekt nákupu 210 pásových bojových vozidel pěchoty za 52 miliard korun - což je podle generála Picka na první pohled hodně peněz, ale vozidla budou sloužit v armádě desítky let. Vyslovil se pro nákup vozidel s jasným stanovením nákladů na celý životní cyklus, čehož dosavadní absence byla jednou z hlavních výtek Nejvyššího kontrolního úřadu vůči Ministerstvu obrany. Připomněl nadcházející konec leasingu letounů Gripen a potřebu vyřešit otázku nadzvukového letectva. Gripeny se podle jeho názoru plně osvědčily a potřebám Armády České republiky vyhovují a postačují, Česká republika nebude náhradou potřebovat stroje jako F-35. A v neposlední řadě připomněl, že obranný rozpočet nesmí zapomínat ani na investice do nemovité infrastruktury, přičemž vnitřní dluh v této oblasti existoval již v době jeho působení ve funkci.

V letech 2012-2015 působil ve funkci náčelníka generálního štábu armádní generál Petr Pavel, který byl následně do roku 2018 předsedou vojenského výboru NATO. Připomněl svými slovy "banální principy", které je však dobré opakovat: zajistit bezpečnost a obranu je základní funkcí státu a životní nutností. Současná krize přispěje podle generála Pavla k nestabilitě. Česká republika zvolila jako člen NATO a EU v současnosti nejefektivnější a současně nejlevnější, tedy kolektivní obranný mechanismus. Zdůraznil, že v rámci NATO probíhá jednomyslné hlasování a veškeré přijaté závazky jednotlivých států jsou dobrovolné, a nevyhnutelně se musejí odrážet do národního obranného plánování. Armádu je třeba udržovat moderní a současně připravenou, bojeschopnou. Investice do obrany přitom mají význam pro domácí průmysl celkově. Efektivita kolektivní obrany se odvíjí od kvality jednotlivých armád, a je důležité k tomu zodpovědně přispívat. Nejde přitom o diktát - výsledná společná spojenecká síla je v našem vlastním zájmu.

Nástupcem generála Pavla ve funkci náčelníka generálního štábu a posledním z pětice armádních generálů účastnících se diskuse byl armádní generál Josef Bečvář. Na úvod řekl, že žádná z dosud vzniklých a přijatých vizí reorganizace a modernizace Armády České republiky nebyla plně realizována. Vyjádřil naději, že současná platná a všemi dotčenými institucemi schválená Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR 2030) realizována bude. Za pozitivní označil nedávno realizované akvizice (zmínil vrtulníky nebo probíhající nákup 155mm děl), ale současně přetrvává, a v tom navázal na předřečníky, obrovská vnitřní zadluženost armády prakticky ve všech oblastech od zásob náhradních dílů po infrastrukturu, čímž podpořil odpověď generála Opaty, který během předchozího bodu programu schůze výboru právě vnitřním dluhem vysvětloval problémy identifikované Nejvyšším kontrolním úřadem. Řekl, že pro armádu je zásadní kontinuita vývoje bez zásadních zásahů vlivem měnících se vlád. Zmínil potenciál českého obranného průmyslu, který musí hrát při modernizaci české armády zásadní roli.

Hostem výboru pro obranu byl také Zbyněk Pavlačík, předseda sdružení Jagello 2000, pořadatel ostravských Dnů NATO, který řekl, že přes současná omezení letošní Dny NATO 19. a 20. září proběhnou, a to jako poděkování armádě a složkám IZS za jejich nasazení při zvládání koronavirové krize. V následné diskusi poslanec Radovan Vích (SPD) mj. řekl, že všichni členové výboru pro obranu jsou pro další navyšování obranného rozpočtu. Potvrdil slova o vnitřním deficitu armády v řádu stovek miliard korun, ale současně vyjádřil pochybnost, že je Ministerstvo obrany schopné zprocesovat významné navýšení rozpočtu, což, jak uvedl, na výboru z úst zástupců MO v minulosti explicitně zaznělo.

Poslanec Jan Řehounek (ANO) se generálů zeptal, jak vnímají od roku 1993 nastavený systém servisu armádní techniky, který probíhá formou outsourcingu, a armáda je tím závislá na externích dodavatelích. Odpovědi se ujal generál Šedivý, který napřed apeloval na členy výboru, aby pohlídali, že deklarovaná účast českého průmyslu na zakázkách bude skutečně zajištěna českými firmami, vlastněnými českými občany a především danícími v České republice. Aby nešlo jen o přeprodávání zahraničních produktů papírově českými subjekty, a vyvedení zisku do zahraničí, což by popíralo smysl požadovaného podílu českého průmyslu na akvizičních a modernizačních projektech. Outsourcing servisu označil za chybu, kterou ovšem patrně není možné napravit, protože armáda v důsledku přišla o zázemí a odborníky a bylo by vše třeba znovu vystavět na zelené louce se zřejmě nepřijatelnými náklady. S dodavateli služeb je podle generála Šedivého třeba uzavírat dobře nastavené smlouvy a servis musí probíhat na území České republiky, nejlépe formou licenční výroby/servisu. Poslanec Karel Schwarzenberg (TOP09) na závěr řekl, že armáda se sice nemá v demokratické společnosti plést do politiky, ale současně se musí naučit lobbovat za své zájmy, protože nikdo dnes nikomu nic nedá jen tak.

Tagy